Japonsko míří do recese. Ta může být hlubší než v USA i v Evropě

Hypoteční krize, která začala v polovině minulého roku ve Spojených státech a která se v posledních měsících změnila v krizi finanční, začíná doléhat téměř bez výjimky na většinu vyspělých i méně vyspělých ekonomik po celém světě. Ať už jsou jejich banky “nakažené“ nebo nikoliv.

Polovina září přinesla na světové trhy novou vlnu strachu, která následovala po bankrotu jedné z největších amerických investičních bank Lehman Brothers. Krach této banky vyvolal mezi obchodníky paniku a vedl k bezprostřednímu růstu nedůvěry mezi ostatními bankami, které si kvůli obavám z dalších bankrotů přestaly půjčovat. Obavy z finanční krize vedly k masivním výprodejům na akciových trzích a nevídaným fiskálním a monetárním zásahům, které měly společného jmenovatele, a to snahu zajistit dostatečnou likviditu na mezibankovním trhu a získat zpět důvěru obchodníků. To se díky rekapitalizaci bank a četným vládním garancím částečně podařilo a přestože ani začátkem listopadu nebyla situace natolik zklidněná jako před bankrotem Lehman Brothers, ty nejčernější obavy se zatím daří tlumit.

Velmi krátce poté, co se napětí na mezibankovním trhu začalo zklidňovat, si však obchodníci našli další důvod proč i nadále prodávat světové akcie a tím byly obavy z recese největších ekonomik a z globálního zpomalení světového hospodářství. Krize  tak pokračovala, což jasně demonstroval vývoj na akciových trzích, když jen v říjnu ztratil americký index Dow Jones 14 % ze své hodnoty. Do problémů se dostaly země jako Island, Ukrajina, či Maďarsko, které byly nuceny žádat o finanční podporu MMF, volatilita akcií a měn rostla a společným znakem posledních týdnů se stal masivní odliv kapitálu z rozvíjejících se zemí a zemí střední a výhodní Evropy, tedy likvidace dříve nahromaděných rizikovějších investic. Panika a příklon obchodníků ke tradičním bezpečným přístavům, měly za následek hned několik jevů. Dařilo se dolaru, velký zájem byl o americké vládní dluhopisy a skutečně nebývalým zhodnocením si prošel především japonský jen.

Japonský jen, nejrychleji posilující měna posledních měsíců

Měsíc říjen byl co se týče volatility světových měn skutečně mimořádným a žádná z měn si rozkolísanosti neužila více než japonský jen. Během čtyř říjnových týdnů JPY zpevnil na páru s dolarem o 13 % a vyšplhal se až na své třináctileté maximum. To však nebylo ani zdaleka nic proti tomu, co předvedl k ostatním měnám, když například k euru zpevnil za čtyři týdny o 24%, k libře pak o 25% a k australskému dolaru si za stejnou dobu připsal skoro neuvěřitelných 35%. Důvod k takto obrovským pohybům měny, jejíž měsíční rozkolísanost v minulých letech stěží přesahovala pět procent, byl jediný, a to extrémně nízké úrokové sazby, které od roku 1995 nikdy nepřesáhly hranici jednoho procenta a které koncem října Bank of Japan poprvé po sedmi letech dokonce snížila z 0,50% na 0,30%.

Fakt že v době robustní expanze světové ekonomiky v posledních pěti letech, mělo Japonsko daleko nejnižší sazby na světě, tak stavěl tamní měnu do pozice levného zdroje kapitálu, který byl často využíván k úvěrům, a to nejen ve světě velkých financí, ale i k běžným spotřebitelským půjčkám v Evropě či v USA. Japonské domácnosti navíc díky nízkým výnosům z domácích aktiv masivně investovaly v zahraničí a důsledkem tak bylo téměř nepřetržité oslabování japonské měny, které se táhlo od roku 2000 až do minulého léta. Japonská ekonomika z tohoto slábnutí těžila, když levnější měna usnadňovala tamním exportérům cestu na zahraniční trhy, avšak vývoj z posledních měsíců tuto situaci zcela obrátil.

Japonská měna dramaticky zpevnila bez výjimky ke všem světovým měnám a je více než zřejmé, že exportérům nyní nastanou velice složité časy. Díky extrémně slabé spotřebitelské poptávce, která měla za následek, že za posledních dvanáct let vzrostly spotřebitelské výdaje o pouhých 3,5%, se v posledních letech mezi hlavní a prakticky jediné zdroje hospodářského růstu Japonska zařadil čistý export. Ten však již v první polovině roku ochromily vysoké ceny ropy a tak byl v 2Q příspěvek čistého exportu k HDP dokonce negativní, což následně způsobilo, že se japonský HDP díky klesající domácí poptávce v druhém čtvrtletí propadnul o 0,7 %. Přestože ceny ropy v posledních měsících zamířily prudce dolů, extrémní zpevnění jenu napáchá díky okamžitému dopadu na zisky ještě daleko větší škody a Japonsko se již téměř jistě ponoří do recese, která bude hlubší než recese v USA, či v Evropě.

Ušetřen nebude ani finanční sektor

Aby toho nebylo málo, do problémů se začínají dostávat také japonské banky. Přestože se téměř úplně vyhnuly investicím do instrumentů navázaných na nemovitostní trh ve Spojených státech, současná finanční krize je pravděpodobně také zasáhne. Značná část japonských bank je totiž díky těsné propojenosti finančního sektoru a průmyslu svázána s domácími akciemi, které se dostávají pod masivní prodejní tlak. Koncem října spadnul japonský akciový index Nikkei225 na stejné hodnoty, kterých dosahoval v roce 1982 a banky tak budou nuceny do nadcházejících čtvrtletí odepsat nemalé ztráty, což povede k přiškrcení úvěrového kanálu a větší obezřetnosti při poskytování nových půjček. Současná situace japonských bank začíná připomínat splasknutí bubliny na akciovém trhu z devadesátých let, kdy vláda dokonce začala s vykupováním akcií, aby zabránila bankovními kolapsu. Podobný návrh přišel z úst japonského ministra financí také 27. října, jen pár dnů poté, co největší japonská banka Mitsubishi UFJ oznámila, že se snaží úpisem nových akcií získat kapitál v objemu 10,6 mld. dolarů. Japonský finanční sektor tak není vůči krizi imunní, čehož nejlepším důkazem je například říjnový krach 98 let staré pojišťovny Yamato Life Insurance mezi jejíž největší akcionáře mj. patří například Shinsei Bank, která je pátou největší bankou v Japonsku.

Situace začíná být vážná

Náznaky prvních potíží už začaly prosakovat. Již nyní se do problémů dostaly největší exportéři jako jsou automobilky Toyota a Honda, nebo společnost Sony, která více než 80% veškerých příjmů generuje v zahraničí. Nippon Steel, druhá největší ocelárna světa zaznamenala jen ve 3Q propad zisku o 13 %, daleko horší je však situace v elektrotechnickém průmyslu, kde nižší poptávka srazila zisky dvou technologických společností Fujitsu a Toshiba o 21% a 99%. O tom, že je situace mezi japonskými podniky vážná pak nejlépe vypovídá asi nejuznávanější průzkum nálady mezi firmami, čtvrtletní index Tankan.

Průzkum zveřejňovaný Bank of Japan, který dotazuje více než deset tisíc malých, středních a velkých firem ve výrobním sektoru a ve službách, vykázal v říjnu prudký propad a dostal se až na pětileté minimum, přičemž výhled do dalších měsíců ohodnotily firmy ještě daleko černěji. Japonskou ekonomiku tak čeká po křehkém oživění z posledních let výrazný útlum hospodářské aktivity a protože není schopná sama generovat dostatečně silnou domácí poptávku, která by ji pomohla krizi překonat, bude muset čekat na to, až se z útlumu postupně dostanou nejprve Spojené státy a Evropa, což by mohlo její zotavení posunout až dál do roku 2010.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.