Trhy i fondy bruslí na tenkém ledě

Na ty jen mírně rizikovější tvrdě dopadly „sideefekty“ kreditní krize z Islandu, krachu Lehman Brothers a negativního vývoje na dluhopisových trzích. Ten u některých papírů úplně zkolaboval a nastoupila povinnost ocenit některá aktiva expertně.

ČPI Peněžního trhu a KB Peněžní trh - ostrůvky uprostřed rozbouřeného moře

Najdeme dva skutečně konzervativní fondy peněžního trhu, které se v dluhopisech „nespálily“: ČPI Peněžního trhu a KB Peněžní trh. Oba ale patří k těm menším, i když KB již přesáhl 5miliardový objem (téměř vše v letošním roce). Ostatní peněžáky však procházejí doslova zkouškou ohněm a zřejmě ještě není všem dnům konec. Odliv z nich se sice maličko zmírnil, ale stále ještě za týden přesáhl 1,6 miliardy z celkových dvou miliard korun. Pokles většiny těchto fondů se sice již zastavil, přesto dračí sémě nedůvěry stále nejen klíčí, snad až bují. Poslední týden si dokonce většina z postižených nějakou setinku připsala, jenže IKS Peněžní trh Plus opět 0,35 % ztratil. Nu a pro představu: obr ISČS Sporoinvest zhubl letos již o 15 miliard a IKS Peněžní trh Plus skoro o 8 miliard korun.

Zatím nepomohla příliš ani živá voda, která polila dluhopisy – z dluhopisových fondů odešlo 200 milionů korun, přestože většina z nich vzrostla o 1,5 % a korporátní dokonce o 5 %. To sice vypadá pěkně, ale stále jde jen o část nápravy předchozích ztrát.

Právě tyto kategorie mají lví podíl na odlivu peněz z fondů, protože za posledních 7 týdnů odešlo (z celkových 20 miliard korun) právě 15 miliard z fondů peněžního trhu a 1,7 miliardy z dluhopisových fondů.

Smíšené fondy drží partu

K tomu se přidávají už více než 3 miliardy korun ze smíšených fondů, kde je situace podobná, jen ztráty ještě výraznější vinou propadu akciových trhů. I s nimi se opět za minulý týden rozloučilo přes 250 milionů korun, což je jen nepatrně méně než v předchozích týdnech. Přestože několik procent většina na výkonu přidala, stále je dost těch, kteří nevydrží s nervy, navíc asi přibývá i těch, kteří byť malý nárůst vezmou jako příležitost k útěku.

Akciové fondy proti proudu, který se pořád mění

Kdo se chová nejstatečněji, jsou podílníci akciových fondů – mají jistě taky v kalhotách, vždyť roční ztráty mnohdy přesahují 50 %, ale nejenže neodkupují, dokonce nakupují. Uplynulý týden ovšem přinesl další dějství akciového hororu: po volbě nového amerického prezidenta zčernala i nálada na Wall Street, která předvedla dvojitý 5% seskok. Trhy dále připomínají maniodepresivního pacienta – například americké indexy vzrostly v posledním říjnovém týdnu nejvíce za posledních 34 let; za celý říjen však poklesly nejvíce od 1987. Ten minulý týden předvedl jen další salto s dvojitým vrutem.

Koncem týdne vlily trochu krve do žil býkům (alespoň v Evropě) centrální banky nebývale razantním snížením sazeb. Lék to sice není zázračný, ale snad alespoň trochu uklidňující. Takže zatímco americké trhy 4 % ztratily, evropské tratily přece jen méně a pražský dokonce 2 % přidal. Přesto z pěkného úterního 33% nárůstu od svého dna z 27. října ubral na necelých 28 %. Nu, krátké zisky se inkasují, na dlouhé si ještě musíme počkat. Stále ještě jsme na bazarových cenách a přestože ekonomika leckde půjde do recese, u nás to nebude.