Týden na komoditních trzích

Ropa

V prudkém propadu pokračovala v rámci minulého týdne cena nejaktivnějšího prosincového futures kontraktu na americkou lehkou ropu na burze New York Mercantile Exchange, když pokořila hranici letošního minima 60 $ a oslabila až na 54,67 dolarů za barel. Hlavními důvody výše zmíněného poklesu je nadále prohlubující se celosvětová ekonomická krize, šířící se obavy z toho, co bude v blízké době ještě následovat, jaká další banka se dostane do potíží, a která vláda přijme pro vyřešení domácích problémů jaký záchranný balíček. Jako příklad posledního týdne můžeme zmínit čínskou vládu, jež hodlá stimulovat růst tamější ekonomiky formou veřejných projektů v hodnotě 586 miliard amerických dolarů. Až do teď se však forma různých záchranných balíčků výrazněji neprojevila jako funkční, a tak se nepříznivý vývoj vyspělých i velkých rozvojových ekonomik dále negativně podepisuje pod klesající poptávkou po palivech a pohonných hmotách, čímž tlačí cenu energií ke dnu. S ohledem na výše zmíněné byly americkým ministerstvem energetiky sníženy jak odhady celosvětové spotřeby ropy pro letošní a následující rok, tak očekávaná průměrná cena černého zlata pro příští rok, jež byla například oproti říjnovým odhadům 112 $/barel snížena o téměř 44 % na 63 dolarů za barel. V případě pokračujícího poklesu ceny ropy je pravděpodobné, že OPEC na svém příštím zasedání, naplánovaném na letošní prosinec, opětovně přistoupí ke snížení  denních limitů těžby ropy. Poslední obchodní seanci minulého týdne uzavřel prosincový futures kontrakt na ropu na burze NYMEX na hodnotě 57,04 dolarů za barel.

Zlato

Cena zlata v minulém týdnu následovala příklad zbývajícího trhu a pokračovala v poklesu. Příčinou byly jak spekulace, podle nichž globální recese zbrzdí poptávku po vzácných kovech a ostatních surovinách, tak posílení amerického dolaru a dále celosvětové propady na akciových trzích. Medvědí trendy je možné spatřovat na kompletní škále akciových a komoditních trhů a přestože si zlato za identických podmínek vede obvykle lépe než zbytek, jeho cena v současnosti klesá. Jen v letošním roce zaznamenal nejaktivnější futures na zlato oslabení o více jak 11 %, a je pravděpodobné, že na základě prohlubující se recese, projevující se například odlivem poptávky po průmyslově využitelných kovech, půjde jeho cena nadále dolů. Mezi zmíněné kovy můžeme zařadit například stříbro, jehož hodnota propadla ve stejném období o 32 %, a dále platinu a paladium, které ruku v ruce oslabily o více než 40 %. Pro pokles ceny zlata hovoří momentálně také snaha investorů o alokaci peněžních prostředků, znamenající prodej veškerých komodit a nákup dolaru. Výjimkou předešlého týdne byla pouze páteční obchodní seance, kdy po projevu předsedy americké Federální banky rezerv Bena S. Bernanka, volajícímu po „maximalizaci“ inflace z důvodu nastartování  negativně se vyvíjející americké ekonomiky, posílil prosincový futures na zlato na burze Comex nejvíce za posledních 8 týdnů o 37,5 $ (5,36 %) na uzavírací cenu 742,5 dolarů za trojskou unci.

Pšenice

Jednou z mála komodit, jež v předešlém týdnu zaznamenaly kladnou cenovou bilanci, byl prosincový futures na pšenici, který si ve zmíněném období připsal 26 bodů a posílil tak na burze Chicago Board of Trade na hodnotu 554,25 centů za bušl. Hlavními důvody byly předzvěst obnovení vývozu pšenice z U.S. do Japonska a  zprávy o nepříznivém počasí v Argentině, jež by mohlo snížit budoucí úrodu v zemi, která by podle posledních odhadů měla být v příštím roce šestým největším vývozcem pšenice na světě. Dovoz zrnin z U.S. do Japonska byl v polovině září letošního roku zastaven poté, co potravinářská kontrola v Japonsku odhalila několik dodávek nestandardní rýže, původně určené pro průmyslovou výrobu, restauracím a výrobcům potravin. V minulém týdnu Japonsko oznámilo, že hodlá ze Spojených států nakoupit a importovat celkem 100 tisíc metrických tun pšenice. Na druhé straně by podle amerického ministerstva zemědělství nedostatečné srážky a nadměrné teploty mohly v marketingovém roce končícím 31.05.09 způsobit v Argentině pokles produkce pšenice v porovnání s předešlým rokem o 33 % na konečných 11 miliónů metrických tun pšenice. I přes výše zmíněné by se však podle posledních odhadů celosvětová produkce pšenice v nastávajícím roce měla zvýšit o 12 %, a to na rekordních 682,4 miliónů tun.

Robert Černík

Colosseum a.s.