USA - Makroekonomické události 01/12

...dluhopisy; komentáře Bernankeho by měly potvrdit snižování úr. sazeb, což je  informace pro trhy spíše očekávaná a příznivá 16.00 CET - Index ISM průmyslu (11 2008) Očekávání 37,0 (Bloomberg, Reuters) respektive 38,0 (Atlantik FT) Předchozí   38,9 velmi silná recese aktivity průmyslu se ještě prohloubí, čekáme, že méně než čeká trh Ve třetím čtvrtletí ekonomika vykázala pokles hlavně kvůli oslabení spotřeby domácností, konkrétně hlavně na zboží dlouhodobé a krátkodobé spotřeby a zčásti též na služby, když  fiskální impuls působil pouze ve druhém čtvrtletí. Oslabovaly opět také investice do strojů a zařízení a hlavně rezidenční investice, vedle spotřeby domácností oslabení způsobil pokles růstu exportu a poklesu importu. Výrazný pokles růstu ekonomiky začal již v roce 2006 na 2,8% oslabením investicemi ve stavebnictví a do strojů a zařízení, v roce 2007 klesl růst HDP na 2,0% prohloubením slábnutí rezidenčních investic a investic do strojů a zařízení a v závěru roku také oslabením spotřeby domácností. Naopak dlouhodobě roste příspěvek zahraničního obchodu díky růstu exportu a menšímu růstu importu Letos čekáme pokles růstu HDP na 1,5% a příští rok pokles o 1,2%, v roce 2010 čekáme růst o 0,6%. Hlavně finanční krize, tedy recese trhu domů, potíže finančních ústavů, nedůvěra ve finanční systém a centrální banku, horší přístup k úvěrům a propad cen akcií a také drahá ropa by měly udržovat hospodářskou slabost, dokonce nečekaně prudké a plošné a rychlé prohloubení recese potvrzují i předstihové indikátory. Ve velké recesi se ocitla aktivita maloobchodu, investic do strojů a zařízení průmyslu, služeb, trhu práce, ek. aktivita dle regionů, trvá velká recese trhu domů a spotřebitelského sentimentu, klesá růst exportu. Deficit zahraničního obchodu by měl značně klesat, když pokles deficitu zboží bez ropy daný poklesem růstu ekonomiky,  robustním růstem světové ekonomiky a slabším dolarem by měl být doplňován poklesem růstem deficitu obchodu s ropou, když ropa nyní zlevňuje a méně se jí dováží 19.45 CET – Šéf Fedu Bernanke vystoupí na téma politiky Fedu a finanční krize - čekáme potvrzení rétoriky Fedu z prohlášení k rozhodnutí o snížení hlavní úr. sazby o 50bps  29/10. a tím i signál, že hlavní úr. sazba bude ještě snížena kvůli finanční krizi (recese trhu domů, krach finančních institucí, ztížení podmínek finančních trhů, ztráta důvěry ve finanční systém a centrální banku, propad cen akcií), nečekaně rychlou, silnou a plošnou recesi ekonomiky a pokles cen ropy a tím i inflace kvůli zmíněným důvodům. Fed vedle další podpory likvidity na podzim obnovil cyklus snižování úr. sazeb, předtím vedle posílení opatření na podporu likvidity a snížení diskontní úrokové sazby snížil hlavní úrokovou sazbu  o 325bps během několika měsíců kvůli slabosti ekonomiky a stresu finančních trhů, v říjnu pak sazbu spolu se světovými centrálními bankami snížil o 50bps a koncem října o dalších 50bps! Fed v prohlášení k jednomyslnému říjnovému rozhodnutí uvádí oslabení ek. aktivity, které by mělo pokračovat a také očekávání, že inflace klesne na úrovně cenové stability. Říká také, že snížení úrokových sazeb a opatření na podporu likvidity a finančních systémů by měly časem zlepšit úvěrové podmínky a podpořit ek. růst. Nebezpečí slabšího růstu ekonomiky ale dle Fedu stále trvají Nebezpečí slabšího růstu ekonomiky a nestability finančního systému prudce vzrostlo, naopak nebezpečí inflace výrazně klesá. Čekáme, že Fed sníží hlavní úr. sazbu na prosincovém zasedání o úr. sazbách o 25bps, další snížení je možné i v lednu. Sazba může v dalších měsících poklesnout až na 0,25-0,5%. Poslední zprávy ukázaly hlavně stále velmi slábnoucí ekonomickou aktivitu (ve velké recesi se ocitla aktivita průmyslu, služeb, trhu práce, ek. aktivity dle regionů, spotřeby domácností, investic do strojů a zařízení , trvá velká recese trhu domů a spotřebitelského sentimentu, oslabil růst exportu). Přenos inflačních tlaků, silného růstu cen energií a potravin, které významně zvyšují inflaci, by měl zůstat malý a měl by se snižovat, malý růst ostatních cen by měl klesat vlivem finanční krize,  růstu  nevyužitých kapacit produkce a práce, solidnímu růstu produktivity práce, nízkému růstu mezd a tím i slabosti jednotkových pracovních nákladů a slabšího růstu ekonomiky