ČNB snižuje sazby na 2,25% a naznačuje další pokles

...bylo jednoznačné 4:1:1 (jeden hlas pro -75 bps.; jeden pro -100 bps). Centrální banka reaguje na prudký nárůstu proti-inflačních rizik - propad cen ropy a komodit, prohloubení recese v západní Evropě, prudké zpomalení české ekonomiky. Ve všech případech jsou změny prudší ČNB očekávala. Při rozhodování svoji roli částečně sehrálo i snižování úrokových sazeb ECB.   Viceguvernér Singer na tiskové konferenci uvedl, že hlavní argumentem pro snížení je evidentní ekonomický propad vyspělých zemí, který přeneseně ovlivňuje i domácí inflaci. Aktuální inflace je výrazně nižší než předpokládala ČNB ve své prognóze. Inflaci poslední měsíce sráží především propad cen pohonných hmot a příznivý vývoj cen potravin.   Současná rizika ekonomiky a jejich vnímání bankovní radou (hlasy pro výraznější snižování) ukazují, že začátek příštího roku přinese další výrazné snižování úrokových sazeb. Rozsah a načasování je velmi obtížné určit vzhledem k velké nejistotě. Svoji roli ještě může sehrát i kurz koruny, která oslabila na dosah ročního minima a další výrazné oslabení může začít omezovat snižování úrokových sazeb. Ovšem koruna jen tlumí protiinflační tlaky v důsledku ekonomického zpomalení, který zůstane hlavním faktorem pro rozhodování o sazbách.   Očekáváme další snížení sazeb o 25-50 bps.. Nejbližší hlasování o sazbách je na programu 5. února 2009.   Devizový trh přešel bez reakce rozhodnutí ČNB a kurz stagnoval na úrovni 26,40 CZK/EUR a během odpoledne se posunul k úrovni 26,30 CZK/EUR.   Prudké snižování sazeb v západní Evropě během posledního měsíce způsobilo, že ani po dnešním snížení již ČR nemá v Evropě nejnižší sazby. Švýcarsko snížilo sazby až na 0,50%, centrální banky ve Švédsku a Britanii na 2,00%. V okolních státech, ale úrokové sazby stále zůstávají výše než v ČR - základní sazba ECB je 2,50%, na Slovensku 2,50%, v Polsku 5,75% a v Maďarsku 10,50%.