Výhled na devizovém trhu do roku 2009

05.01.2009 | , Finance.cz
INVESTICE


Nezvykle bouřlivý. Takový byl uplynulý rok na devizovém trhu, který rozdělila finanční krize a abnormální volatilita na dvě zcela odlišné poloviny.

V průběhu prvních šesti měsíců se tak dařilo zejména výše úročeným měnám, jako euru, libře, australskému, kanadskému a novozélandskému dolaru, ale například i české koruně, která přes poměrně nízké úrokové sazby dokázala díky atraktivitě české ekonomiky strmě zpevňovat.

Druhá polovina ale patřila především americkému dolaru a japonskému jenu, které dokázaly díky nucené likvidaci dřívějších pozic a i přes velmi špatný makroekonomický výhled zpevňovat na úkor všech ostatních světových měn. Skutečné dopady finanční krize na reálnou ekonomiku však přinese až rok 2009. Jaký tedy bude tento rok z pohledu čtyř nejvíce obchodovaných světových měn?


Dolar: Možná oběť finanční krize


Hodně o vývoji americké měny do roku 2009 napověděl konec minulého roku, kdy se dolar dostal pod silný prodejní tlak, a to především na páru s eurem. K tomu se jen v průběhu prosince propadnul o 11 %, když obchodníci po částečném zklidnění situace na finančních trzích přestali využívat americké měny jako bezpečného přístavu a začali do kurzu dolaru opět promítat reálný stav americké ekonomiky, který do té doby dolar díky nuceným likvidacím a přesunu k bezpečným přístavům téměř nepociťoval a od poloviny minulého roku prudce zpevňoval. Zatímco Evropa a Japonsko začaly pociťovat prudké ochlazení ekonomické aktivity již v polovině minulého roku, do Spojených států se díky fiskálním stimulům a silnému exportu z první poloviny roku největší problémy dostavily se zpožděním a ta nejhorší čísla tak na americkou ekonomiku stále teprve čekají. Poslední revidované výsledky HDP za 3Q překvapily jen mírnou kontrakcí produktu, který se po přepočtu na celý rok snižoval o pouhých 0,5%, avšak teprve výsledky HDP za čtvrtý kvartál, které přijdou na řadu až koncem ledna, naplno odhalí sílu kontrakce, která by mohla po přepočtu na celý rok dosahovat až pěti procent.

Americká ekonomika se díky silnému dolaru již nemůže spoléhat na čistý export, který byl silným tahounem hospodářského růstu v minulém roce a prudkým zhoršením si koncem roku prošel také motor celé ekonomiky, spotřebitelské výdaje, které jsou v největším útlumu za posledních třicet let. Slabá domácí poptávka a slábnoucí export, v kombinaci s chronicky nízkým objemem soukromých domácích investic (zejména do bydlení), pak budou v první polovině nového roku hlavním zdrojem kontrakce HDP jejíž konec může přinést až druhá polovina, či spíše poslední čtvrtletí roku 2009. Podle nejnovějších odhadů Energetické informační agentury Spojených států (EIA) by měla americká ekonomika v roce 2009 zaznamenat propad HDP o 1,4 %, přičemž nezaměstnanost, která je již nyní na patnáctiletém maximu (6,7%), se může díky silnému útlumu v sektoru služeb vyšplhat až k osmi procentům, kde byla naposledy v roce 1984.

Vedle samotného stavu ekonomiky ale dolaru na atraktivitě nebude nijak přidávat ani měnová politika Federálního rezervního systému. Ten v prosinci snížil úrokové sazby na rekordně nízkých 0,25 % a  protože sazby narazily na své dno, aby stimuloval ekonomiku, oznámil Fed pokračování v politice kvantitativního uvolňování. Ta spočívá v nafukování měnové báze a de facto v tisknutí nových peněž krytých přímými nákupy vládních dluhopisů, a cenných papírů krytých hypotékami, či spotřebitelskými úvěry. Svou agresivní politikou již Fed dokázal navýšit objem přebytečných rezerv držených komerčními bankami o 800 mld. dolarů, které, bude-li chtít zabránit inflaci, bude muset z bankovního sektoru časem pozvolna odčerpávat. Odhodlání Fedu tlumit za každou cenu dopady finanční krize a skutečnost, že banky nejsou ochotny přebytek rezerv pouštět do ekonomiky, ale dává obchodníkům poměrně značnou jistotu, že americké úrokové sazby zůstanou velkou část nadcházejícího roku na mimořádně nízké úrovni, což je další z důvodů, který bude výrazně ubírat na atraktivitě americké měny, jež se tak může stát tou hlavní obětí finanční krize.


Euro: Prostor ke zpevnění zůstává otevřený


Ani eurozóna se nevyhne kontrakci HDP, jež začala již v druhém kvartále předchozího roku a která bude pokračovat alespoň v první polovině roku nadcházejícího, když se země eurozóny budou muset vyrovnat s nižší zahraniční poptávku, která byla v minulosti pro řadu ekonomik (zejména pro Německo) jedním z hlavních motorů hospodářského růstu. Podle prosincového bulletinu Evropské centrální banky je nejlepším scénářem pro vývoj HDP do roku 2009 jeho nulový růst, zatímco nejhorší znamená kontrakci produktu o 1%. Vzhledem k velikosti problémů do kterých se světová ekonomika dostává a s ohledem na prudké zpevnění eura koncem minulého roku, které pravděpodobně bude pokračovat i v nadcházejících měsících, se však lze přiklánět spíše k horšímu číslu. I přesto má však eurozóna oproti Spojeným státům několik výhod na kterých bude moci euro v nadcházejících měsících stavět. Trh s bydlením je až na výjimky (Španělsko a Irsko) v eurozóně relativně stabilní, když si například v Německu v posledních letech neprošel, na rozdíl od ostatních zemí, žádným boomem. Hlavní výhodou pro euro, je však stabilizovanější finanční sektor, což dovoluje Evropské centrální bance, v porovnání například s Fedem, Bank of England, či Bank of Japan, prosazovat ne tolik agresivní monetární politiku, která tak zvýhodňuje euro oproti ostatním měnám. Do nového roku vstupuje ECB se sazbami nastavenými na 2,50 % a přestože ty budou v roce 2009 téměř jistě znovu klesat, euru se velmi pravděpodobně podaří udržet si širokou úrokovou mezeru nad ostatními měnami, což bude přidávat na jeho atraktivitě.

Silným argumentem ve prospěch eura je navíc také splasknutí nové bubliny, která se v minulém roce vytvořila na trhu amerických vládních dluhopisů. O ty byl díky finanční krizi takový zájem, že zatlačil výnosy u všech splatností na historická minima. Na této bublině přitom nejvíce vydělal dolar, zatímco poškozené byly ostatní světové měny. V současnosti si tak vláda Spojených států může na deset let půjčovat za dvouprocentní úrok, což je jen těžko udržitelný stav s ohledem na to, že nově zvolený prezident Obama dal již jasně najevo, že dluh v nadcházejících letech nebude hrát roli ve snaze o stabilizaci americké ekonomiky. V momentě kdy obchodníci začnou opětovně prodávat americké vládní dluhopisy, dostane se dolar pod silný prodejní tlak a velká část těchto zdrojů pravděpodobně bude směřovat zpět do Evropy.


Libra: Masivní ztráty z minulého roku - účinná ochrana před dalšími ztrátami


Také libra se může začátkem roku chlubit relativně vyššími úrokovými sazbami (2 %), avšak britská měna je ve zcela odlišné pozici než euro. Bank of England již několikrát jasně naznačila, že bude pokračovat v agresivním uvolňování měnové politiky a britské sazby se tak mohou v tomto roce dostat poměrně rychle až pod hranici jednoho procenta, čímž libra definitivně ztratí kouzlo vysoce úročené měny, které ji tolik pomáhalo v předchozích letech. Zatímco export může pro Británii díky slabé libře v nadcházejícím roce představovat určitý polštář tlumící dopady finanční krize, klesající domácí poptávka, krize na trhu s bydlením a velký podíl finančního sektoru na britském HDP (téměř 27 %) způsobí, že se Británie hluboké kontrakci nevyhne. Obzvláště zasažený je přitom trh s bydlením, kde se v listopadu propadala průměrná cena domu již třináctým měsícem v řadě (meziročně o 13,9 %) a kde objem nově schválených hypotečních úvěrů klesnul v uplynulém roce na třetinu v porovnání s rokem 2007. I Británii tak čeká kontrakce, která bude obzvláště silná především v první polovině nového roku, avšak skutečnost, že se v minulém roce stala libra jednou z nejslabších měn, když ztratila k dolaru 27 % ze své hodnoty, k euru 33 % a k japonskému jenu dokonce 42 %, může do značné míry tlumit další výprodeje a případně ji i pomoci koncem roku ke zpevnění.


Japonský jen: Japonský export v krizi. JPY bude muset oslabit


Vůbec nejslabší měnou do nadcházejících dvanácti měsíců se může stát japonský jen, který si v druhé polovině minulého roku prošel rekordním růstem. Ten však nebyl zapříčiněn dobrým stavem Japonské ekonomiky, ale stejně jako v případě dolaru tím, že finanční krize a potřeba likvidity v podobě hotovosti vedla obchodníky k nucenému uzavírání dřívějších pozic. Ty byly často financovány půjčkami v jenech, který je již více než deset let nejníže úročenou měnou světa. Právě nízké úrokové sazby tak byly v minulých letech hlavním důvodem slábnutí japonské měny, avšak finanční krize tento proces zcela otočila a z jenu se tak v posledních šesti měsících stala rázem nejrychleji zpevňující měna na světě. Tento fakt ale japonskou ekonomiku uprostřed probíhající finanční krize silně poškodil, když ji odříznul od prakticky jediného zdroje hospodářského růstu, kterým je pro ni export. Dříve stabilně přebytková obchodní bilance se tak v říjnu a listopadu propadla do deficitu, když se jen během těchto dvou měsíců celkový objem exportu snížil o 20 % a japonské firmy se koncem roku začaly dostávat do obrovských problémů, o čemž svědčí i listopadový propad průmyslové produkce (-8,1 %), který byl nejhlubší od roku 1953, kdy se s jejím měřením začalo poprvé.

V Japonsku se za posledních deset let zvýšily spotřebitelské výdaje o pouhých 5,5 % a veškerý růst HDP byl tažen exportem, což staví třetí největší světovou ekonomiku do pozice, kdy je její oživení zcela závislé na situaci v zahraničí a proto může být Japonská kontrakce ještě o poznání delší a bolestnější, než tomu bude v ostatních průmyslově vyspělých zemích. Tento fakt, společně se skutečností, že Bank of Japan stále udržuje nejnižší úrokové sazby na světě (momentálně 0,10 %), je ale jen těžko slučitelný se současným kurzem jenu, který se ještě v prosinci pohyboval k euru nadosah osmiletého maxima, zatímco na páru s dolarem byl dokonce nejsilnější od roku 1995. Postupné zklidňování napětí na finančních trzích, které vrátí obchodníkům opět chuť k rizikovějším investicím a ochlazování japonské ekonomiky, tak v nadcházejícím roce pravděpodobně bude přispívat k oslabování japonské měny, které může být obzvláště viditelné zejména na páru s eurem.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers. XTB



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INVESTICE



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.