Ještě pořád všechno klesá

Nepřízeň opět postihla hlavně fondy peněžního trhu. Jejich obliba stále ještě upadá, protože jak nejistota, tak i ohlédnutí na minulou výkonnost nemůže ani zdaleka konkurovat nabídkám jistého úročení různých „barevných“ kont. Jasná výhybka vede například z ISČS Sporoinvestu do „Zlatého vkladu“ České spořitelny, který prý již získal 10 miliard korun. Uvědomme si, že za poslední čtyři měsíce odkupy z fondů peněžního trhu přesáhly 24 miliard korun, takže i jen z těchto peněz mají vklady z čeho růst.

Slamníky i šuplíky se plní ostošest

Přestože bankovní vklady loni opět rekordně narostly o skoro 150 miliard, v druhém pololetí bylo již znát citelné zpomalení tempa tohoto růstu. Takže stále nám desítky miliard někde „nevycházejí“, což znamená, že se slamníky a šuplíky i nadále plní ostošest.

Jediný segment fondů, kde tempo odkupů citelně brzdí, jsou dluhopisové fondy. Uklidnění jejich výkonnosti je nepochybně příčinou, i když právě třeba minulý týden opět některé ztrácely i 1,5 %. Navíc se začíná právě mezi státními dluhopisy třídit podle jejich rizikovosti, protože se ukazuje, že některé země mohou mít s jejich splácením problémy. Překvapivě se k maďarským nebo řeckým vládním bondům přidaly třeba i irské, které ty řecké v eurozóně dokonce už předhonily (CDS na ně vzrostly na 262,5 bazických bodů nad 3M Libor).

Po novoroční naději se trhy opět ponořily do hlubin

Bity jako žito jsou již tradičně smíšené fondy a další půlmiliarda odkupů jen dokazuje, že návrat jejich obliby je ve hvězdách. Zklamání projevují klienti zejména těch konzervativnějších mixů, které tak hubnou jako při hladovce. Kdo se však stále drží nad vodou, jsou přes obrovské výkonnostní ztráty akciové fondy. Přílivy jsou sice jen maličké, ale třeba minulý týden zazářil ING Český akciový, do nějž přišlo přes 130 milionů korun. Je to až neuvěřitelné, možná si přihřál polívčičku nějaký velký investor (podobný příliv totiž inkasoval i ING český fond obligací)?

Tak či onak, po novoročním zablikání světélka naděje se trhy opět ponořily do hlubin, kterých dno nevidět. Makrodata totiž stále nenaznačují konec propadů a potíží, přestože se ta původní finančně-kreditní krize snad trochu uklidňuje. Začínají fungovat americké tříměsíční T-bills a TED spread se dostal také na již přijatelnou úroveň. Přesto v Americe prosakují informace o tom, že vláda přece jen zvažuje vytvoření tzv. „bad bank“, tedy instituci, do níž by odtekla jedovatá aktiva z finančního sektoru. Tam totiž stále ve skříních „straší“ a toxicita těchto kostlivců spočívá právě v tom, že jejich tržní cenu nelze stanovit, protože se trh s nimi zhroutil. Kdyby se tedy „uskladnily“ v bad bank, mohly by banky vyčistit své bilance a vrátila by se důvěryhodnost jejich účetnictví.

Nový rok místo optimismu přinesl akciovým trhům další pokles

I proto trhům nijak nepomohl ani Obamův stimulační plán obřích 819 miliard dolarů, který ve středu podle očekávání schválila demokratická většina Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu. Ale ani Evropa není v klidu: stačil by třeba pád nějaké další banky a rázem zas nedůvěra exploduje. A náznaky tu jsou, např. italská banka UniCredit zvažuje, že v Polsku a Itálii požádá stát o podporu. Nový rok tak místo optimismu přinesl akciovým trhům další pokles: zatímco americké indexy si tak od začátku roku odepsaly 6,4 % (Nasdaq) až 8,8 % (DJIA), tak Praha propadla bezmála o 10 %. Nu a taková Erste si šlápla do 30% jámy lvové a šelmy se stále mlsně olizují.

Hypotéza, že jaký je leden, takový bude i celý rok, se od roku 1950 vyplnil z 80 %. Bude se to opakovat i letos? Zatím však poradenské firmy hlásí rekordní obchody z konce loňského roku, takže jejich práci zřejmě krize příliš nevadí, možná naopak…