Akciové indexy: Mouchy Geithnerova plánu

...ohromnou vlnu nákupů, které provázely výkřiky typu „Konec recese“, případně „Nalezli jsme dno“. Málokterý investor šetřil pozitivní náladou, avšak našli se i tací, co z PPIP (Public-Private Investment Program) nebyli zrovna u vytržení, jako například pan Kruger z NYT, který plán označil jako riskování peněz poplatníků. Po kratší analýze se dá usoudit, že tento program má několik zásadních problémů.

Jako první bych vyzdvihl fakt, že nikde není psáno, že banky ve skutečnosti budou svá toxická aktiva prodávat, nemusí totiž souhlasit s cenou, která bude výsledkem aukce, a troufám si tvrdit, že pokud se soukromí investoři budou chovat racionálně, tak budou velice opatrní co do toho, jaké ceny budou nabízet. Navíc je třeba brát v úvahu, že ještě asi 20% z některých aktiv není oceněno dle tržních hodnot ani v rozvahách bank.

Dalším problémem je to, že plán sice, pokud by fungoval tak jak má, řeší problémy s likviditou, tedy že kreditní trhy by se měly odmrazit, nicméně v případě, že problém je spíše se solventností, tak je tenhle plán bezzubý a jeho efekt bude minimální. Netřeba zapomínat na to, že je stále alespoň 20%-ní potenciál k poklesu cen domů v USA, navíc s rostoucí nezaměstnaností bude docházet k dalším vlnám exekucí, což bude zvyšovat nabídku domů a snižovat poptávku.

Podtrženo sečteno je plán zajímavě zkonstruovaný, měl by zajistit fungující mechanismy, nicméně jeho úspěch je ve hvězdách. Slovy Johna Autherse z FT.com: „Pokud tento plán bude fungovat, je velmi pravděpodobné, že jsme viděli na trzích dno, pokud nebude, pak jsme jej neviděli.“

Autor: Jan Mynář (jan.mynar@xtb.cz)