Téma týdne: Investujeme… Co je dobré znát?
Na kapitálových trzích obecně rozlišujeme dva druhy obchodů podle toho, jak se liší okamžik uzavření obchodu od okamžiku jeho skutečného fyzického vypořádání. Jedná se o obchody promptní neboli spotové a o obchody termínové.
Termínové obchody
Zatímco promptní ochody jsou charakteristické tím, že kupující i prodávající mají zájem příslušný obchod nejen uzavřít, ale též jej skoro hned i fyzicky vypořádat, u termínových obchodů je tomu jinak. Existuje zde delší, mnohdy i mnohaměsíční, časová prodleva mezi okamžikem uzavření obchodu a dohodnutým termínem vypořádání.
Právě existence této časové prodlevy s sebou přináší možnost s takovými obchodními kontrakty ještě následně různými způsoby manipulovat. Často se tak samy obchodovatelné kontrakty stávají předmětem dalšího obchodování. Termínové kontrakty se obecně nazývají deriváty, neboť jsou odvozeny (derivovány) od různých podkladových aktiv. Podkladových aktiv existuje celá řada, můžou být např. akcie, cizí měny, obligace, úrokové sazby, burzovní indexy a nebo komodity.
Jak investovat do komodit?
Jestliže nebereme v úvahu promptní obchody (přímé nákupy), které jsou nevhodné pro běžného investora, existují dvě možnosti, jak do komodit investovat. Prvním způsobem jsou investice do komoditních indexů prostřednictvím produktů vydávaných velkými bankami. Druhou možností je investovat do zmíněných futures kontraktů s předem sjednanou termínovou cenou, obchodovaných na organizovaných trzích nebo burzách.
Margin - záloha na kontrakt
Chceme-li investovat formou futures kontraktu na určitou komoditu, skládáme pouze zálohu (tzv. margin), která představuje zlomek celkové hodnoty kontraktu. Futures jsou typickým marginovým produktem. V skutečnosti toto množství komodity tedy nekupujeme (popř. ani neprodáváme), ale pouze jej kontrolujeme, proto není nutné platit celou cenu, ale pouze zmíněný margin.
Pákový efekt obchodování s komoditami
Velikost marginu se obvykle pohybuje v řádu několika procent (5 – 30 %) z nominální ceny kontraktu. Obecně záleží na typu podkladového aktiva a také na volatilitě. Požadavky na margin si určují burzy a mohou jeho výši v závislosti na různých tržních faktorech měnit. Díky marginu můžeme kontrolovat kontrakt za zlomek jeho ceny, inkasujeme ovšem celý rozdíl z případného cenového posunu. Tato výhoda je označována jako efekt finanční páky (pákový efekt).
Tím, že s minimální investicí můžeme kontrolovat několikanásobně větší hodnotu komoditního kontraktu, máme možnost realizace vysokých zisků, ale i ztrát. Míra zisku/ztráty je odvislá od síly aplikované páky, tedy jakou zálohu (margin) jsme museli složit. Je logické, že čím méně vlastního kapitálu musíme složit za kontrakt o určité nominální hodnotě, tím větší bude působení páky.
Tabulka ukazuje rentabilitu vlastních prostředků při jejich různém podílu na objemu investice (velikosti zálohy, marginu) a různé výnosnosti portfolia (změně ceny komodity). Je vidět, že s klesajícím podílem vlastních prostředků, jejich rentabilita roste. Tento efekt působí samozřejmě i opačným směrem.
|
Podíl vlastních prostředků na investici | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Výnosnost portfolia | 75 % | 50 % | 30 % | 20 % | 10 % | 5 % |
5 % | 6,7 % | 10,0 % | 16,7 % | 25,0 % | 50,0 % | 100,0 % |
10 % | 13,3 % | 20,0 % | 33,3 % | 50,0 % | 100,0 % | 200,0 % |
15 % | 20,0 % | 30,0 % | 50,0 % | 75,0 % | 150,0 % | 300,0 % |
20 % | 26,7 % | 40,0 % | 66,7 % | 100,0 % | 200,0 % | 400,0 % |
Kde se obchoduje a s čím?
Futures kontrakty se obchodují na burzách po celém světě. Hlavní centra můžeme najít v USA, Evropě, Japonsku a Austrálii. Více o komoditách se můžete dočíst v sekci Kapitálový trh.
Důležité je také vědět v jakých jednotkách se komodity obchodují. Každý asi ví, že ropa se obchoduje v barelech. Jeden barel přitom odpovídá 159 litrům. Jednotkou obchodování pšenice je zase bušl, jeden bušl je 27,2 kg. Stejně tak je bušl jednotkou kukuřice, ovšem zde odpovídá bušl 25,4 kg. Káva se obchoduje v žocích, jeden žok je 60 kg. Na různých burzách se mohou používat jiné jednotky, např. v Tokiu je cena kukuřice vyjádřena v jenech za 1 000 kilogramů.
Cena komodit bývá obecně také ovlivněna sezónností. Příkladem může být kukuřice, jejíž cena klesá s přelomem roku. Naopak s blížící se sklizní roste. Dále například ropa má nejslabší období ve druhém čtvrtletí, naopak nejsilnější ve čtvrtém čtvrtletí.
Láká vás investování do akcií nebo komodit? Vyzkoušejte si jej bez rizika. V investiční hře můžete investovat "virtuální" peníze a sledovat, jak se vaše investice vyvíjí na základě reálných kurzů. Na vítěze čeká 1 kilogram zlata nebo exotická dovolená!