Komentář: Rozhodování ECB dnes nejen o sazbách

...opět po měsíci nad úrokovými sazbami a své rozhodnutí zveřejní tradičně ve 13:45. Samotná změna výše sazeb by tentokrát pro obchodníky neměla být žádným překvapením, když trh poměrně jednoznačně očekává další redukci o čtvrt procentního bodu na 1%, kterou naznačil již na minulém zasedání Jean-Claude Trichet. Obchodníci tak svou pozornost zaměří až na následující tiskovou konferenci (14:30) na které šéf banky Trichet přečte společný komentář a odpoví na několik otázek novinářů. Klíčovými informacemi, na které může dnes euro reagovat velmi citlivě, přitom bude to, zdali Trichet naznačí otevřenost dalšímu uvolňování měnové politiky a zdali (případně jaká) nová „nestandardní opatření“ ECB v boji s recesí zavede.

Co se dalšího vývoje sazeb týká, zde bychom se přikláněli spíše k tomu, že se ECB bude snažit naznačit, že sazby na 1% jsou alespoň prozatím spodním limitem, pod který banka nebude ochotna jít. Přestože někteří ze členů Rady guvernérů (Orphanides, Provopoulos) začátkem týdne opakovaně volali po agresivním boji s ekonomickou krizí (rozuměj redukci sazeb pod 1%), jiní, mezi nimi například šéf německé Bundesbank Weber, nebo sám Trichet, nabádají k opatrnosti. Sazby pod jedním procentem sice nejsou nereálné, k tomu aby zvedlo ruku pro tento návrh více členů Rady guvernérů by však podle nás eurozóna musela projít dodatečným šokem a výraznějším zhoršením ekonomického klima, což s ohledem na pozvolnou stabilizaci americké ekonomiky zatím není na pořadu dne. V případě, že dnes ECB ve svém doprovodném komentáři dá jasně najevo, že nehodlá sazby dále snižovat, euru by tato informace mohla dodat nový impuls k růstu, a to i přes jeho relativní překoupenost z posledních dnů.

Velmi očekávanou zprávou dnes bude ale zejména sada nestandardních opatření, které ECB měla obchodníkům nabídnout již v minulém měsíci, kdy však jejich oznámení odložila až na dnešek. O těch se již druhým měsícem vede poměrně intenzivní diskuse a jak zatím vyplynulo z komentářů jednotlivých členů Rady guvernérů, jako relativně přijatelné a „bezbolestné“ opatření nad kterým existuje poměrně široká shoda, se jeví zatím pouze prodloužení doby splatnosti dlouhodobých refinančních operací (LTRO) z šesti na dvanáct měsíců. LTRO byly jedním z hlavních nástrojů ECB v boji s nedostatkem likvidity zejména v minulém roce, kdy ECB nabídla bankám neomezené půjčky za fixní úrokovou sazbu, která byla rovna sazbě z hlavních refinančních operací (klíčová sazba ECB). Velký otazník však visí nad tím, zdali ECB bude ochotna jít ještě dále a začít pumpovat nové peníze přímo do ekonomiky prostřednictví odkupů některých cenných papírů (např. firemní dluhopisy), čímž by se výrazně přiblížila k Fedu, nebo Bank od England, které již zřídily vlastní programy například na podporu hypotečního trhu, nebo trhu s komerčními papíry. Určitý signál, který by mohl některé z členů Rady guvernérů o vhodnosti podobného programu přesvědčit, přišel v minulém týdnů z úvěrového trhu, kde nadále prudce klesá meziroční tempo růstu nových úvěrů. Například tempo růstu úvěrů soukromému sektoru v březnu kleslo ze 4,3% na 3,2%, přičemž úvěry nefinančním podnikům zpomalily ze 7,7% na 6,3% a úvěry domácnostem pak meziročně stoupaly o pouhých 0,4% (předch.: +0,7%). V případě, že by se ECB rozhodla skutečně výrazně povzbudit úvěrový kanál, pro euro to může znamenat značný problém, a to bez ohledu na to, zdali ECB jedním dechem dodá, že nehodlá dále snižovat sazby. My však věříme, že v tomto směru bude ECB spíše opatrnější a spíše než na reálnou ekonomiku se bude i nadále zaměřovat především na bankovní sektor. Dobrým důvodem k tomu proč podobná opatření nezavádět může být i skutečnost, že eurozóně výrazně pomohla podobná opatření, které již zavedly centrální banky v USA a Británii, jež ulevily nejen domácímu finančním sektoru, ale i finančním institucím v zemích evropské šestnáctky.

Evropská měna má za sebou několik silných růstových dnů a v případě, že se ECB rozhodne přistoupit o krok blíže k měnové politice uplatňované Fedem a BoE, zejména v delším horizontu atraktivita společné měny rozhodně utrpí. Ta podle nás poskytuje v kratším horizontu prostor ke slábnutí, které hrozí jak díky reálné možnosti korekce více než dvouměsíčního růstu světových akcií, tak díky spekulacím na dřívější zotavení americké ekonomiky. V delším horizontu ale nadále věříme v to, že zejména k dolaru má společné měna díky opatrnější politice ECB značný prostor k růstu. V 8:20 se euro k dolaru prodávalo na ceně 1,3286 EUR/USD.

Autor: Jaroslav Brychta (jaroslav.brychta@xtb.cz)