Všechno ale doposud řečené a napsané byly jenom více nebo méně přesné odhady a predikce. O jejich přesnosti a vypovídací schopnosti se dá polemizovat. Nicméně takové predikce také určitě přispívají ke zklidnění. Katastrofické scénáře o škodách stovek miliard a bulvární novinářské otázky „…kdo to všechno zaplatí…“ a závěry typu „…povodeň oslabí a zbrzdí ekonomiku…“ nemají u racionálně myslících ekonomů a všech rozumně uvažujících lidí místo. Dopad povodní na celkovou ekonomiku se dá jen těžko změřit. Není příliš mnoho indikátorů, které by nám řekli, že na vině jsou povodně. Dynamika ekonomiky bude o 0,3% menší než se očekávalo. Může za to povodeň? Bylo by to skutečně jinak, kdyby jí nebylo. Těžko říct.
Přesun peněz z jednoho sektoru do druhého
Náklady na revitalizaci všech povodňových škod budou podle odhadů možná až 100 mld. Ale to přece neznamená nic jiného, než že oněch 100 mld. bude proinvestováno, někomu zaplaceno, spotřebováno, utraceno. Prostě peníze se přesunou z jednoho sektoru do druhého. Jistě poklesnou úspory domácností. Lidé utratí úspory na opravy, nákupy atd.
Pojišťovny vyplatí pojistné. Částečně však tyto peníze „dostanou“ od zajišťoven, jejich hospodářský výsledek by to tedy výrazně ovlivnit nemělo. Pojištěné domácnosti zase tyto peníze jistě proinvestují. V podstatě se velká část těchto peněz během čtvrtého (a konec konců již během třetího) čtvrtletí a během příštího roku přesune do sektoru stavebnictví. Očekáváme poměrně výrazný růst tohoto sektoru. Domníváme se totiž, že povodňové zakázky nebudou na úkor zakázek stávajících.
Pojišťovny by část ztrát mohly kompenzovat na zvýšeném předepsaném pojistném. V roce 1997 nebylo zvýšené pojistné příliš patrné, ale poučení lidí ze zátopových oblastí i samotných pojišťoven už letos vidět je.
Průmyslová produkce
Zásah do průmyslové produkce bude asi nejcitelnější. Škody na podnicích byly předběžně vyčísleny na více než 8 mld. na téměř čtyřiceti podnicích. V těch se výroby úplně nebo částečně zastavila. Ani v tomto segmentu však neočekáváme zpomalení natolik průkazné, že by mělo vliv na celkové roční účtování domácího produktu. Prioritou v postižených podnicích je pochopitelně obnovení produkce, takže až na výjimky lze očekávat obnovení provozu nejpozději v příštích čtrnácti dnech. Pokles HDP ve třetím čtvrtletí i vzhledem k malé váze postižených podniků bude sotva měřitelný.
Devizový trh první na ráně
Snad nejdříve a nejrychleji se povodně projevily na devizovém trhu. První informace o hrozící povodni poslala korunu k euru o 30 haléřů níže. Pak obchodování prakticky skončilo. Dealeři se museli evakuovat a na obchodování nebyla ani nálada. Jakmile k terminálům usedli hned se vše vrátilo do starých spekulativních kolejí. První informace o zahraniční pomoci koruně pomáhají a trend se mění v růstový. Důvod je jednoduchý. Zahraničí nám pošle peníze, ty se ale musí směnit na českou korunu a tak budou u nás proinvestovány. Jedna jediná věta členky bankovní rady ČNB dokázala trh zchladit a obrátit. Peníze ze zahraniční pomoci půjdou přes účet ČNB, tedy nikoliv cestou přes volný trh. Koruna se ve čtvrtek vrací na 31,06 CZK/EUR. Jakmile se situace uklidní lze opět očekávat obchodování v širším pásmu 30,50 – 31,10 CZK/EUR. Na minima z počátku července a tedy na nové rekordy pod 29 CZK/EUR si budeme muset ještě nějaký čas počkat. To je jistě dobrá zpráva pro exportéry, nicméně pořád platí, že silná koruna nás přibližuje k EU!
Dopad povodní dlouhodobě pozitivní
Náš závěr je jednoznačný. V dlouhém časovém horizontu lze paradoxně očekávat pozitivní efekty povodní. Výhled do konce roku je ale hodně nejistý, spíše neutrální. Největší tlak bude na státní rozpočet (do konce roku očekáváme mimořádné výdaje vlády na povodně v řádu dvou desítek miliard), ale po přehodnocení priorit především rezortu obrany neočekáváme pro letošní ani příští rok zvýšení již tak vysokého schodku st. rozpočtu.