Cena zemního plynu si v posledních měsících prošla dramatickým pádem. Zatímco ještě v polovině minulého roku dosahovala 12 USD za milion britských termálních jednotek (Btu) od března tohoto roku do konce července oscilovala již pouze kolem 4 dolarů, aby pak začala znovu klesat a v srpnu se prodávala pod hranicí 3 USD/mil. Btu. Další strmý pád ceny zemního plynu přitom nedokázala zastavit ani její dříve poměrně těsná korelace s ropou, která v posledních měsících přestala fungovat. Zatímco cena zemního plynu totiž nezadržitelně klesá dodnes, ropa ze svého minima ze začátku tohoto roku dokázala podražit téměř o třetinu.
Důvod toho, proč se vývoj ceny těchto dvou komodit začal tak výrazně lišit, lze spatřovat především v odlišném charakteru jejich nabídky. Zemního plynu je totiž v současnosti příliš a nikdo neví co s ním. Jak uvedl nedávno americký Energetický úřad ve své zprávě, celkové zásoby zemního plynu v podzemních zásobnících ve Spojených státech dosáhly již 3,2 bilionu kubických stop, což je o 21 % více, než ve stejném období minulého roku. Celkové kapacity v USA přitom dosahují 4 bln. a již se začaly ozývat první hlasy, podle kterých dokonce existuje možnost, že by tyto zásobníky nemuseli stačit. Důvodem silného nárůstu zásob přitom není pouze výpadek poptávky, který způsobila recese v USA, ale také dramatické zvýšení produkčních kapacit z minulých let.
Hlavní důvod propadu ceny
Do rozšiřování produkčních kapacit firmy, ve víře v neustále rostoucí spotřebu energií, v minulosti ve velkém investovaly. Vyvinuty navíc byly i nové těžební metody, které umožnily těžařským firmám zpřístupnit dříve nedosažitelné zásobníky. Ty mohou například nyní vrtat nejen dolů, ale v určité hloubce i několik kilometrů do strany, což těžařským společnostem otevřelo zcela nové možnosti.
Souběh klesající poptávky a rostoucí nabídky byl pak hlavním důvodem toho proč se cena zemního plynu v posledních měsících tak dramaticky propadla. V porovnání s ropou navíc existuje ještě jeden významný faktor, který drží ceny plynu na takto nízkých úrovních. Je jím téměř úplná svoboda při tvorbě ceny. Zatímco velkou část ropného trhu totiž má pod kontrolou kartel OPEC, v případě zemního plynu žádný takový kartel neexistuje. To samozřejmě velmi omezuje jakoukoliv snahu o manipulaci s cenou plynu a její umělé podpírání dohodou o dobrovolném omezením těžby.
Bude cena plynu ještě klesat?
Otázka dalšího vývoje ceny zemního plynu hodně závisí na tom, jak se budou do budoucna vyvíjet jeho zásoby. Budou-li klesat, cena se stabilizuje a může začít růst. V opačném případě stále existuje prostor k dalšímu snižování, který však není příliš vysoký. Již nyní je totiž cena zemního plynu tak nízko, že začíná likvidovat některé z menších firem, které ve velkém ukončují těžbu. Výsledkem toho je, že i přes rostoucí kapacity by podle americké energetické agentury (EIA) měla v roce 2009 zůstat těžba beze změny, zatímco v roce 2010 má dokonce o 2,8 % klesat. Pokles těžby a stabilizující se situace v americké (potažmo světové) ekonomice, tak může vytvořit cenám zemního plynu poměrně příznivé růstové klima. Extrémně nízké ceny z plynu navíc začínají dělat alternativu k ostatním energetickým zdrojům, jako třeba uhlí, což je další z faktorů, který do budoucna může podpírat poptávku.
Vysoké produkční kapacity v plynárenském odvětví, společně s očekávaným velmi nízkým hospodářským růstem v největších zemích do dalších let, však na druhou stranu vytváří poměrně značný polštář proti jakémukoli náhlému nedostatku této komodity. To může na poměrně dlouhou dobu vyloučit podobně agresivní růst cen, jakého jsme byli svědky právě v minulém roce. Opětovný návrat ceny na 12 dolarů tak může být z tohoto pohledu hudbou daleké budoucnosti. Současná cena je ale přesto lákavá, a to především z dlouhodobějšího hlediska. Využití tohoto ekologicky šetrného a hlavně dostupného zdroje energie totiž velmi pravděpodobně bude narůstat. Jeho cena pod produkčními náklady přitom rozhodně dlouho zůstat nemůže.
Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.