Otevřené podílové fondy si výrazně polepšují

Ještě že máme čísla! Takové číslo je užitečná a zajímavá věc. Číslo nám pomáhá měřit, srovnávat, porovnávat. Nejlépe v ekonomice. Denně jsme ze všech možných stran zahrnováni čísly. Televize, rozhlas, tištěná média, internet. Je obtížné se tou spoustou údajů prokousávat a správně se v nich orientovat. Index firemní aktivity služeb, indikátor ekonomického sentimentu ani index nákupních manažerů téměř nikomu nic neříkají (raději se ani neptáme jak se k nim statistici dopracovali). Jsou ale i čísla, která nás zajímají a kterým rozumíme. Jsou to údaje o inflaci, hrubém domácím produktu a nezaměstnanosti. A právě inflace je předmětem našeho dalšího zájmu.

Jaké jsou souvislosti s inflací?
S inflací velmi úzce souvisí bankovní sazby centrální banky a s těmi úročení vkladů a půjček komerčními bankami. Hodnoty inflace jsou na rekordně nízké úrovni. Všichni víme, co to znamená. Měli bychom z toho mít radost. Zboží a služby obsažené ve spotřebitelském koši nijak výrazně nezdražují, peníze neztrácejí hodnotu. Ale ani nezískávají. A už se dostáváme k jádru problému. Před několika lety měli lidé u bank na vkladech na viděnou nebo na termínovaných vkladech s krátkou výpovědní lhůtou uložené miliardy korun. Proč by taky ne. Úrokové sazby vkladů byly vysoko nad deseti procenty a tak jsme na letní dovolenou mohli klidně vyrazit za peníze z úroků našich vkladů u banky. Nyní, když základní dvou týdenní sazba centrální banky je na rekordně nízké úrovni 3% nám bankovní vklady prakticky nic nevynáší. Navíc určitou část nám ještě odebere stát na dani a zbytek "zlikviduje" inflace.

Miliardy úspor všude kolem nás
Je všeobecně známo, že jsme spořivý národ a neradi se zadlužujeme (teď myslíme jednotlivce, nikoliv vládu, ta se zadlužuje ráda a hodně). Dokazují to zase čísla. Jeden příklad za všechny. Vkladní knížky na doručitele se s koncem roku ruší. Vklady na nich dosahují něco kolem 150 mld. Kč. Další termínované vklady u bank jsou další stovky miliard. Tyto prostředky se nyní významně přesouvají. Nulové (spíše záporné) výnosy bankovních produktů nutí investory hledat jiné, alternativní "úložiště" svých aktiv. Tímto alternativním produktem jsou posledních několik měsíců podílové fondy. Statistiky dokazují masivní převody peněz z bank do otevřených podílových fondů. Jen předminulý týden "přiteklo" do OPF správců sdružených v Unii investičních společností (UNIS) 765 mil. Kč. A to nebyl nijak významný týden.

Co se tedy na trhu OPF vlastně děje?
Jak jsme již uvedli, dochází k masivnímu přesunu aktiv od bank k podílovým fondům. Majetek fondů tak nyní dosahuje podle UNISu více než 92 mld. Kč a stále stoupá. Jsme přesvědčeni, že tento trend ještě několik měsíců vydrží a podílové fondy z toho budou profitovat. Proč k tomu všemu dochází? Motivem je snaha drobných investorů aspoň částečně své vklady zhodnotit. Každý se přece snažíme být dobrým správcem vlastních peněz a tak jsme motivováni hledat lepší možnosti zhodnocení. To je ale poslední otázka:

O kolik si polepšíme, jaká je výkonnost fondů?
Na tuto otázku bohužel není příznivá odpověď. Drtivá většina peněz přitékajících do podílových fondů totiž připadá na fondy peněžního trhu. Tady se výkonnost nejlepších v letošním roce pohybuje max. 3,2%, v průměru 2,5% p.a. Přitom fondy dluhopisové si letos připisují i 5,9%, v průměru 4,5%. Situace u akcií, potažmo čistě akciových fondů je lepší nijak nekomentovat. Prakticky žádný fond investující do akcií nedokázal překročit nulu do kladných výsledků, -40% v letošním roce není výjimkou. Smíšená fondy mají výsledky smíšené. Od -20% až po mírně kladná čísla. Trendy jsou jasné. Je to posun v myšlení drobných investorů a podstatně větší zájem o své vklady. Správci fondů si jistě mnou ruce. Nezbývá než jim důvěřovat. Dnes už se nemusíme bát vytunelování fondu, ale mnohem více nerozumného nebo diletantského portfolio manažera investujícího svěřené prostředky způsobem naprosto nevhodným.