...centrální banka mohla začít s uplatňováním přísnější měnové politiky dříve, než s čím počítaly většinové odhady na trhu ještě před několika dny. Impulsem k těmto spekulacím se staly minulý pátek zveřejněné výsledky z trhu práce, které přinesly překvapivě dobré výsledky zaměstnanosti, která v nezemědělských sektorech klesala pouze o 11 tis. pracovních míst, což byl úbytek o rovných 100 tis. míst nižší, než s čím počítal většinový konsenzus na trhu. Právě trh práce byl přitom v minulosti Fedem citován, jako jeden z hlavních důvodů toho, proč pokračuje ve své expanzivní měnové politice supernízkých úrokových sazeb.
Obavy z toho, že by Fed mohl začít v příštích měsících s utahování monetárních kohoutků, dostaly akciové indexy v Evropě i ve Spojených státech v průběhu dne pod prodejní tlak. Byla to totiž právě masivní injekce nové likvidity, která pomohla akciím v minulých měsících k růstu, a proto jakýkoli náznak toho, že by se tuto likviditu Fed mohl začít chystat stahovat, dostal cenu rizikovějších aktiv pod prodejní tlak.
Z ekonomických dat včerejší seance přinesla jen velmi málo zajímavých ukazatelů. V eurozóně byl zveřejněn index důvěry investorů (Sentix), který v prosinci rostl z listopadových -7b. na -5,5b. Hůře si naopak vedlo tempo růstu nových továrních objednávek v Německu, jejichž objem se v říjnu meziměsíčně překvapivě snižoval poprvé za posledních osm měsíců, a to hned o 2,1 % (oček.: +0,8 %). Meziročně se tak celkový objem nových objednávek snižoval o 8,5 %, což je ale stále lepší výsledek než v minulém měsíci (-13,1 %).
Spekulace na to, jak a jestli vůbec Fed změní své stanovisko poté, co byly minulý pátek zveřejněny výsledky z pracovního trhu, dostaly včera do popředí včerejší, za normálních okolností nezajímavý, projev šéfa Fedu ve washingtonském Ekonomickém klubu. Ten však přehnaná očekávání rychle utlumil, když řekl, že Fed nadále preferuje prodloužené období velmi nízkých úrokových sazeb, také mimo jiné díky velmi slabým tlakům na růstu CPI, které jsou výsledkem nízkých úrovní kapacitního využití ekonomiky.
Z dalších fundamentů, které ze Spojených států včera přišly, již stál za pozornost pouze říjnový objem spotřebitelských úvěrů v americkém bankovním sektoru. Ten klesal již devátým měsícem v řadě, tentokrát ale o 3,5 mld. dolarů, což byl lepší výsledek, než jaké byly většinové odhady analytiků, které počítaly s kontrakcí ve výši necelých 10 mld. dolarů.
Nervózní seanci zakončily indexy v Evropě i v USA s mírnými ztrátami v červených číslech. Zatímco tak celoevropský eurostoxx50 ztrácel 0,48 %, americký akciový index S&P500 se propadal pouze o 0,25 %. Částečnou korekcí si prošly také dluhopisy, jejichž cena po několikadenním pádu začala opět růst, k čemuž pomohl především svým večerním komentářem Ben Bernanke. Výnos z desetiletých T-Notes proto po čtyřech dnech opět klesal, a to o 4,3bsp. na 3,431 %, zatímco výnos u dvouletých splatností klesnul dokonce o 7,2bsp. na 0,762 %.
Více z dnešního Daily naleznete na našich stránkách ZDE...