Většina drobných investorů je také rizikově averzní, tedy nejsou ochotni přistoupit na vyšší než nezbytně nutnou míru rizika. Zároveň však tuší, že není dobré rodinné úspory nechávat ležet na termínovaných vkladech, natož běžných účtech. Všichni chceme být dobrými správci svých osobních financí. Jak tedy zvolit ten správný produkt? Který je nejvhodnější právě pro nás? Existuje vůbec nástroj se „zaručeným“ výnosem? Neexistuje. Žádný produkt nemůže zaručit v budoucnu jistý výnos. Vždy se můžeme opřít pouze o data z minulosti, o statistiku.
Možnost investice do instrumentu jako „velký hráč“, slušný výnos, nízké riziko a výnosy podložené dobrými výsledky z minulosti. To vše přinášejí relativně nové nástroje pro investory – certifikáty a indexové akcie.
Státem podporované produkty na prvním místě
Snad jedinou větou je dobré zopakovat základní pravidlo rozumného investora: v první řadě investujeme do státem podporovaných instrumentů jako je stavební spoření, penzijní připojištění apod. se všemi výhodami (státní příspěvek a daňové výhody) i nevýhodami (optimální výnos je dosahován pouze u nízkých úložek).
Co ale s vyšší částkou?
Poučka o rozumném investorovi platí. Omezení je ale zřejmé: výhodnost státem podporovaných produktů prudce klesá s výší investice. Pokud chceme investovat jednorázově např. 200 000 korun nebo pravidelně měsíčně spořit 10 000, asi si nevybereme jako nejvhodnější produkt penzijní připojištění. Při takové investici začneme pošilhávat po jiných instrumentech. A výběr je opravdu pestrý: akcie, podílové listy, dluhopisy, zástavní listy, komodity a mnoho dalších. Mezi ty mnohé další nástroje patří právě certifikáty a třeba také indexové akcie, a právě certifikátům se budeme dále věnovat.
Aktivní spravovaná portfolia nepřináší očekávané výnosy
V úvodu článku jsme si řekli, že většina drobných investorů je rizikově averzní. Nejsnazší cesta snižování rizika je diverzifikace, tedy vhodné rozložení investice. Investor neinvestuje pouze do jediného produktu, ale volí takovou škálu, která mu v průměru zajistí stabilní (i když třeba ne vysoký) růst. Na principu rozložení rizika fungují podílové fondy. Drobný investor si nekupuje jednotlivé akcie a např. dluhopisy a nestará se o růst nebo pokles jejich hodnoty. Tuto složitou, odborně a finančně náročnou činnost přenechává odborníkům. Kupuje si podílový list fondu, který za svěřené prostředky pak jednotlivé akcie nebo dluhopisy nakupuje přesně podle statutu fondu. A zde se objevuje problém kolektivního investování, a tím je spor mezi aktivní a pasivní správou portfolia. Podílové fondy spravují svá portfolia aktivně. Portfolio manažer podle vlastního uvážení (pochopitelně podloženého analýzami a dalšími podpůrnými nástroji) nakupuje instrumenty, tedy již jednotlivé akcie firem. Ty ve vhodný okamžik prodá a nakupuje jiné. Podle toho, jaká je situace na trhu, hodnota podílové listu stoupá nebo klesá. Pokud klesá, tak ne vinou podvodů nebo vytunelováním fondu, ale jedině proto, že manažeři fondu neinvestovali do takových instrumentů, jejichž hodnota (např. kurz akcie) se v průběhu času zvyšovala. Vinu nenesou jen manažeři. Pokud investujeme do akciového fondu a vinou všeobecné recese nebo hospodářské stagnace ceny akcií neustále klesají, pak ani sebelepší manažer fondu mnoho nenadělá.
Indexové instrumenty – transparentní investice
Rozborem situace na trhu aktivně spravovaných portfolií se dostáváme k pasivní správě. Myšlenka je (ostatně jak už to tak bývá) jednoduchá. Předpokládáme, že výnos měřený tržním indexem je v dlouhodobém horizontu rostoucí (a to právě neplatí o jednotlivých akciích, ale o indexu trhu ano). Chceme se na tomto trendu podílet a dosahovat právě stejného výnosu. Pak naše portfolio musí být složeno ze stejných akcií ve stejném zastoupení, jako v indexu. Odtud je jen malý krůček k indexovým instrumentům. Jsou založeny právě na principu participace na vývoji celého indexu trhu, na který jsou navázány (PX50, DJIA, S&P). Rozdíl mezi aktivní a pasivní správou je tedy evidentní. Zatímco portfolio manažer spravující portfolio aktivně musí na základě analýz umět předpovědět budoucí vývoj jednotlivých instrumentů a ty vhodně prodat nebo nakoupit, pasivní správa obnáší spíše technické řízení nákupu a prodeje akcií tak, aby v portfoliu byly vždy zastoupeny stejnou vahou jako v podkladovém indexu.
Mezi indexové instrumenty řadíme certifikáty a indexové akcie.
Dělení certifikátů
-
Indexové certifikáty
-
Strategické certifikáty
-
Tématické certifikáty
Indexové certifikáty
Indexové certifikáty emitují většinou silné zahraniční banky. Největším přínosem pro investora je absolutní transparentnost instrumentu. Hodnota certifikátu totiž přesně kopíruje pohyb na tom kterém indexu. Růst hodnoty indexu o 9% znamená růst hodnoty vaší investice přesně o 9%. Pokud si koupíte indexový certifikát na index S&P, je to stejné, jako by vaše investiční portfolio bylo složené z pětiset akcií stejných jako v daném indexu. O nákladech a výhodách si povíme více dále.
Strategické certifikáty
Je dobrou investiční příležitostí pro ty, kteří chtějí dosáhnout výnosu vyššího než trh. Cenou za vyšší výnos je relativně větší riziko. Volatilita (tedy výkyvy směrem nahoru i dolů) na takovéto investici je větší. Strategické certifikáty totiž zařazují do koše takové akcie, které jsou hodnoceny některým objektivním kritériem. Většinou je to kritérium číselné. V akciovém koši jsou pak akcie firem s dlouhodobě největším dividendovým výnosem, nebo nejnižším poměrem P/E (poměr kurzu akcie k zisku na jednu akcii).
Tématické certifikáty
Tématické certifikáty se na rozdíl od indexových a strategických certifikátů vztahují na akciové indexy nebo akciové koše, které obsahují pouze tituly zpravidla příslušející ke stejnému oboru. Tématické certifikáty jsou vhodné především k doplnění portfolia, pomocí nich se dá spekulovat buď na krátkodobé rotace jednotlivých oborů, nebo dlouhodobě profitovat na růstu tzv. megatrendů, jako jsou biotechnologie, internet, špičkové technologie, ekologie atd. Tyto certifikáty jsou velmi transparentní, kontinuálně přizpůsobované a tržně blízké.
Výhody certifikátů
-
Certifikáty mohou sloužit jako vhodný doplněk portfolia investora, ale stejně tak dobře mohou sloužit jako jediný (už značně diverzifikovaný) instrument.
-
Jsou méně rizikové než jednotlivé akcie.
-
Obrovskou výhodou je jejich mnohem větší transparentnost oproti podílovým fondům.
-
Likvidita - na burze, v mimoburzovním systému, u emitenta.
-
Poplatky – viz. dále.
-
Daňové výhody stejně jako u podílových listů podílových fondů (po uplynutí spekulativní doby 6 měsíců je výnos osvobozen od daně). Navíc investor neplatí ani daň z dividend naběhlých na certifikátu.
-
Emitenty certifikátů jsou většinou silné zahraniční banky - záruka likvidity a transparentnosti
Certifikáty nebo podílové fondy?
Základní rozdíl mezi fondem a certifikátem je v transparentnosti. Zatímco u indexového certifikátu víme přesně do jakých akcií a v jakém množství správce investuje (a z aktuální hodnoty indexu známe i hodnotu certifikátu), portfolio manažer podílového fondu investuje svěřené prostředky do instrumentů podle statutu fondu. Už závisí ale na jeho schopnostech (a samozřejmě zmiňovaných podpůrných prostředcích), jaký konkrétní cenný papír zvolí. Výkonnost podílového fondu tedy velmi výrazně ovlivňuje kvalita, schopnosti, zkušenosti a v neposlední řadě odhad a intuice jeho manažera. Naproti tomu u certifikátů se manažer nerozhoduje, jaký papír nakoupit. To je dáno tržním indexem, na který jsou certifikát nebo indexová akcie navázány. Hodnota certifikátu je pak v poměru 1:1 k podkladovému indexu. Růst příslušného indexu o 3,5% znamená růst hodnoty naší investice přesně 3,5%.
Poplatky ovlivňují celkový výnos
Ne nepodstatnou výhodou certifikátů jsou pro drobného investora nesrovnatelně nižší náklady na jejich pořízení. A nejen pořízení, ale i odprodej a eventuelní manažerské nebo jiné poplatky. Manažerské poplatky se účtují většinou jen u strategických certifikátů. Vstupní a výstupní poplatky, jak je známe u fondů ve výši i přes 5%, neexistují. Setkáme se občas s periodickými poplatky, které jsou většinou do 1% p.a. Tím výhoda certifikátů proti fondům dále roste.
Správné načasování investice
Dnes se akciové trhy nacházejí na dlouholetých minimech a vše nasvědčuje, že by konečně mohlo dojít ke změně trendu. To je právě nejvhodnější doba k investování do těchto, dříve neznámých instrumentů. Proto se v oblasti investic do indexových instrumentů můžeme dočkat zajímavých meziročních nárůstů prodejů. V dlouhodobém horizontu (3, 5 i více let) jsou indexy jednotlivých trhů rostoucí, a tím i výnos investice např. do certifikátů.
Přestože certifikáty jsou na trhu už desítku let, do povědomí drobných investorů se dostávají až nyní. Stále častěji jsou také doporučovány dobrými osobními finančními poradci klientům. Ti si tak rozšiřují svá portfolia o nové, moderní finanční nástroje. Ale pozor: konečné rozhodnutí kam naspořené prostředky investujeme je na každém z nás! Nezapomínejme také na zlaté pravidlo investora: "Výnosy minulé nejsou zárukou výnosů budoucích".