Ještě, že máme ty peněžáky

Podzimní nálada tak přešla do té zimní zcela plynule a obecně vzato, nejvíc se podobá časům let 2002-4, kdy právě fondy peněžního trhu zcela dominovaly před érou zajištěných fondů. V roce 2003 nastoupily dluhopisové fondy a poté (po určitém odeznění dotcom krize) začala trochu růst i obliba akciových fondů.

Přesto se peněžákům podařilo z 11miliardové sekery začátku roku ubrat jen část a snížit ji tak na 8miliardovou. I tento týden přes 30 milionů zamířilo do dluhopisových fondů, ovšem v menším platí totéž jako u peněžních, protože odliv ze začátku roku stále o tři čtvrtě miliardy převažuje. U smíšených ještě kóma pokračuje a můžeme jen spekulovat, zda se z mrtvých vůbec kdy probudí. Trochu se v nich promítá jako v Platónově jeskyni stín celkového obrazu investičních trhů jako takových… Podívejme třeba na náš největší ČSOB Bohatství: sice ze posledních 12 měsíců vynesl pěkných 12 %, ale co je to platné, když za poslední tři roky stále ještě 3,67 % p.a. tratí?

A to (si) můžeme do zblbnutí opakovat, že se nemá koukat jen do zpětného zrcátka – naše zkušenosti zkrátka stále patří jen do mateřské školky. Takže zatímco z fondů si letos lidé vyzvedli 13,5 miliardy korun, podobnou a asi ještě větší sumu donesou do stavebního spoření. Koncem roku totiž nejen na dárky, ale také na stavebko musí ještě kolem 15 miliard (tolik to bylo loni) spořílci-klienti poslat do stavebních spořitelen. Stát jim k tomu pak v příštím roce přidá dalších cca 14 miliard (tolik to bylo loni). Diví se někdo, že takové stavebko v té současné rozpočtové bídě musí skončit? Nechci se sázet, ale možná už napřesrok stát zkrátka nepřidá, alespoň ne tolik.

Možná paradoxně hned na druhém místě odlivů za tento rok budou zajištěné fondy s bezmála 4 miliardami. Přitom vlastně velmi dobře plnily svou úlohu, tedy „ochranu před hurikány“ podobnými té finanční krizi, kterou jsme zažili. Navíc zejména ty se „zaklikávacími“ konstrukcemi něco i vynášejí.

Co tedy od nich klienti očekávali? Ne-li zázraky, pak se vracíme k tomu stálému problému: v bankách se fondy prodávají jen jako alternativa k depozitním produktům. Ne jako nástroj dlouhodobého vytváření úspor. A poradci zas v zájmu svých provizí nutí lidem jako nějaký zázrak poplatkově předražené investiční životní pojištění. Tak co bychom vlastně mohli očekávat?

Prakticky ovšem můžeme očekávat, že většina investičních společností přeruší obchodování s podílovými listy otevřených podílových fondů od 29. prosince až do 6. ledna 2010 včetně.