Umění jako investice? Sázka na jistotu

Proroci, kteří tento rok předvídali prudké výkyvy obratů českých aukčních síní  v návaznosti na ekonomickou krizi, museli své vize na jeho konci korigovat. Čeští sběratelé se projevili jako poměrně stabilní kupní síla a dražebníci se tak nemuseli vyrovnávat s velikými propady obratů jako tomu bylo u velkých světových aukčních síní v poslední čtvrtině minulého roku.

Nákupní apetit se však netýká veškerého umění. V době nejistoty  se zájem přesouvá k méně riskantním investicím, což se potvrdilo i v několika minulých týdnech, kdy se konaly aukce místních aukčních domů. Milovníci umění v roli investorů se jasně zaměřili na kvalitu a ověřené hodnoty. A rádi za to zaplatili.

Vybrané aukční výsledky uvedené níže naznačují preference českých sběratelů, kteří svoji pozornost upínají hlavně k českému umění nepopiratelných kvalit. Moderna, staří mistři a stále více také 60. a 70. roky jsou to, do čeho jsou dnešní sběratelé nejen v době krize ochotni investovat. Současné umění je v mnohem složitější situaci, což potvrzují i výsledky prodejů v tomto roce. Běžní kupci se intuitivně i racionálně vyhýbají riskantnějším krokům tj. nákupu mladých umělců na počátku kariéry a hledají to, co je časem i sběratelsky ověřené, tedy práce starších a oceňovaných.

Na jak dlouho investovat do uměleckého díla?

Možná vás napadne otázka: Jakou minimální dobu držet umělecké dílo, pokud vám jde vyloženě o zisk? Odpověď není úplně jednoduchá. Každé umělecké dílo je unikátní a podléhá různým společenským vlivům jako je např. móda nebo krize.

Jisté je následující - u umění starých mistrů bývá zhodnocení mnohem stabilnější než např. u současného umění. Jeho hodnota je ověřena dlouhými roky a vkusem sběratelů, proto je zaručené, že o peníze nepřijdete (i když cena nepůjde třeba závratně nahoru).

Deset až patnáct let se většinou uvádí jako vhodná doba pro zhodnocení současného umění, tedy ta doba, za kterou už je možné vidět nějaký výsledek v nárůstu ceny za umělecké dílo. Opět je to ale individuální, pokud je umělec žádaný, ceny děl rostou i o stovky procent  (u jiných, kteří nejsou tolik v kurzu, se ceny udržují nebo rostou jen velmi pomalu). Příkladem může být i níže zmiňované dílo Zdenka Sýkory, který je v současnosti naším nejdražším žijícím umělcem. Jeho malby se prodávají za miliony korun, ovšem dříve, třeba právě před 10 - 20 lety, to byly "jenom" desetitisíce či statisíce.

V poslední době nastává poměrně zajímavý nárůst hodnoty děl umělců činných od 60. let. Lidé začínají vnímat estetiku i hodnotu těchto děl. Už je tu také jistý časový odstup. Díla jsou prověřená, byla vystavená, uvedena v monografiích, lidé je znají.

Obrat českých aukcí? Třeba 87 miliónů…

V České republice působí kolem 15 nejvýznamnějších aukčních síní, z nichž každá pořádá i několik akcí do roka. Na českém trhu s uměním proběhnou tedy ročně desítky aukcí. Pro porovnání, jen Sotheby´s nebo Christie´s (známé světové aukční síně) pořádají stovky aukcí ročně a to nejen v New Yorku a Londýně, ale i v Dubaji, Hong Kongu, Amsterdamu, Paříži… Ekonomickou hantýrkou vyjádřeno, aukcí se každý rok koná přesně tolik, kolik si poptávka a trh žádá. Přibližme si několik nejzajímavějších.

Po zásluze největší pozornost vzbudila večerní aukce 1. Art Consultingu Brno, která již podruhé dala přednost, podle vzoru nejvýznamnějších aukčních síní světa, výjimečné kvalitě v limitovaném počtu položek. Viděli jsme tak prodej nejen špičkových prací současných autorů jako je Sýkora, Kubíček a Šimotová, ale i dražbu několika klasických skvostů mělnické Lobkowiczké sbírky, kterou provázelo nejen vzrušení, ale i jisté rozpaky. Majitel roztrhl sbírku, kterou po staletí shromažďovali jeho předci, navíc se díla předních mistrů českého baroku s tak nezpochybnitelnou proveniencí na aukčním trhu příliš často neobjevují. Privátní sběratelé si rozebrali dva pěkné Škréty v celkové hodnotě 7,2 miliónu a také Brandlova Davida s hlavou Goliáše za 4,8 miliónu korun. Specialitou byly i dvě drobnější krajiny od třetího mistra vrcholného baroku Václava Vavřince Reinera za 1,2 a 1,3 miliónu korun. Taková kvalitní skupina, pokud už je vytržena ze svého domovského celku, zcela jistě náleží do některé významné státní sbírky. Národní galerie, které se aukce též účastnila, na dosažené ceny však bohužel nestačila. Přesáhly totiž její předem stanovený limit.

Mezi nejdražší obrazy aukce patřily Zámecké schody Jakuba Schikanedera za 7,5 miliónu, avšak nepopiratelnou ozdobou večera byl skvostný olej Hornatá krajina Jana Zrzavého, který se prodal za 10,5 miliónu oproti vyvolávací ceně 7,5 miliónu korun. Jedním z nejpůvabnějších děl aukce byl půlakt Odpočívající Pravoslava Kotíka z roku 1934, který byl až do roku 1990 v rodině umělce. Živý zájem byl projeven i o Václava Špálu, jehož Jablka na porculánovém košíčku zaznamenala nárůst ceny z 330 na 950 tisíc. Celkové výsledky byly příznivé, vydražilo se 85 % děl v celkové hodnotě 87 miliónů.

Do žebříčků nejdražších děl historie zasáhla Galerie Kodl, která na své aukci na konci listopadu nabídla obraz Emila Filly Sklenice a noviny za konečných 11,2 miliónu korun. Mezi nejzajímavější položky patřila i práce dalšího klasika české moderny Václava Špály, jehož Léto patří k těm zajímavějším kusům z celé záplavy ovocných a květinových zátiší, která trh běžně nabízí. Vyvolávací cena této malby s méně obvyklým figurálním námětem byla 1 milión, cena konečná 1,7 miliónu korun.

Zajímavým fenoménem se stoprocentní úspěšností se může chlubit aukční síň Dorotheum, jehož specialitou poslední doby jsou práce Ladislava Sutnara. Ten je známý především jako meziválečný tvůrce designu, ale jeho malby ze 60. let a tedy i nabízené Venuše jsou právě dnes neméně přitažlivé. Zájem o ně mají Ti, kteří milují retro styl, stejně jako sběratelé nadčasových a tedy i  současných tendencí. V poslední aukci Dorothea byla dražena Venuše exotická, která se z vyvolávací ceny 450 tisíc dostala na 750 tisíc korun. Sutnar si však v září tohoto roku sáhl až na hranici dvou milionů se svou rafinovanou Venuší s prstem na rtech.

Obrázek: Jan Zrzavý, Hornatá krajina

Pozn. Prodáno u 1. Art Consultingu Brno v listopadu 2009 za 10.500.000 Kč

Aukční síň Wox Art, která se zabývá hlavně současným uměním nabídla ve své podzimní aukci na počátku listopadu téměř 270 děl od umělců generace 60. let až po ty nejmladší. Celkový obrat činil 4,7 miliónu korun z prodeje pouhých 66 položek, což je 22,3 % z celkových 269 položek. Mezi nejdražší spadá Obraz III Jiřího Balcara  (1929 – 1968), který se vydražil za 260 tisíc korun, což byla zároveň i cena vyvolávací. „Uměleckým tygrem“ posledních let, hlavně pak těch příštích, je minimalistický Jan Kubíček (1927), jehož malby se na trhu objevují poměrně výjimečně. Rozdělené kruhy a kruhové formy se u Wox Artu prodaly za 210 tisíc korun. Jen pro připomenutí: Na již zmiňované aukci 1. Art Consultingu Brno se Kubíčkův špičkový diptych z 80. let Dělené kruhy a polokruhy, dvě dimenze prodal za 650 tisíc korun (bez aukční přirážky 18%).

Získat malbu téměř devadesátiletého Zdenka Sýkory je snem každé aukční síně i galeristy. Je zde téměř stoprocentní jistota, že se dílo prodá s velkým nárůstem ceny. Sýkora je totiž naším nejžádanějším a zároveň i nejdražším žijícím umělcem. I v tomto případě bodovali u 1. Art Consultingu Brno: Sýkorova Linie č. 214 z roku 2002 vyšplhala z 1,25 na celé 3 milióny korun! Mnohem častěji se však setkáváme s grafickými listy od 60. let do současnosti. Serigrafie 13 linií pro Karla Hynka Máchu z roku 2007 byla nejdražším dílem prosincové aukce Galerie 5. patro. Ze 60 tisíc šla na 160 tisíc korun (bez aukční přirážky 18%).

Autorka pracuje jako privátní bankéř/Art Banking, UniCredit Bank