Jak změnila krize index finančního rozvoje ve světě?

Jejich hodnocení se však zhoršilo. Náskok před ostatními zeměmi se snížil. Česko patří mezi několik málo zemí, jejichž hodnocení za rok 2009 je lepší než za rok 2008.

Finanční krizi nadále pociťují ve většině světových finančních systémech. Žijeme v globálně propojené ekonomice. Financial Development Index pravidelně sestavovaný Světovým ekonomickým fórem hodnotí finanční systémy a kapitálové trhy ve vyspělých zemích. Analyzují se faktory finančního systému rozvoje a ekonomického růstu. Výsledný index většiny zemí za rok 2009 je vlivem krize horší než za rok 2008.

Česko – zlepšení indexu

Výsledný index Česka za rok 2009 je o 0,05 bodu vyšší než za rok 2008. Česko je jednou z mála zemí s meziročním zlepšením indexu. Dalšími zeměmi, které si polepšily jsou: Brazílie (o 0,15 bodu), Austrálie (o 0,15 bodu), Slovensko (o 0,05 bodu), Panama (o 0,03 bodu) a Egypt (o 0,01 dobu). Nejvíce si naopak pohoršilo Německo (o 0,74 bodu) a USA (o 0,73 bodu).

Pokles Německa a Francie

Citelně poklesl index Německa a Francie. Obě země vypadly z první desítky. Německo na 12. místo (v roce 2008 bylo třetí) a Francie na 11. místo (v roce 2008 byla šestá). První místo v hodnocení finančního rozvoje patří za rok 2009 Velké Británii. Hlavním důvodem je především relativně vysoká bankovní finanční aktivita. Druhé místo patří Austrálii. Až na třetím místě je USA (v roce 2008 to bylo první místo). Především kvůli horšímu skóre finanční stability a oslabení bankovního sektoru. Velká Británie a USA jsou na předních místech, přestože vykazují vyšší finanční nestabilitu než některé další země (např. Německo či Francie). Tradičně nejvyšší finanční stabilita je v Norsku a Švýcarsku. Šíře faktorů zohledňující finanční rozvoj je však natolik široká, že ostatní přednosti katapultují tyto země na přední místa žebříčku. V dílčím hodnocení finanční stability jsou v první patnáctce např. Chile, Malajsie, Mexiko či Brazílie.

Systém hodnocení

Výsledný index zohledňuje 120 proměnných. Rozmanitost faktorů ovlivňujících finanční systémy jednotlivých zemí je velmi pestrá. Hodnotí se mimo jiné institucionální a podnikatelské prostředí, finanční stabilita, velikost a hloubka kapitálových trhů a další faktory. U každé země jsou popsány silné i slabé stránky. Zpráva definuje finanční vývoj, politiky a instituce, které vedou k efektivnímu finančnímu zprostředkování, hluboký a široký přístup ke kapitálu a finančních služeb. Výsledný index tedy zachycuje všechny faktory, které dohromady přispívají k větší kvalitě a efektivitě poskytování finančních služeb (např. legislativa, přístup podniků a občanů k různým formám kapitálu a finančních služeb, dostupnost úvěru, rizikového kapitálu, mikro-financování…).

Tyto činnosti jsou zachyceny a hodnoceny v rámci sedmi pilířů:

• institucionální prostředí (např. legislativa upravující finanční trhy, liberalizace finančního sektoru)
• podnikatelské prostředí (např.lidský kapitál, daně, náklady na podnikání, infrastruktura)
• finanční stabilita (např. měnová stabilita, stabilita bankovního sektoru, riziko státního dluhu)
• bankovní finanční služby (např. velikost a účinnost trhu, zveřejňování finančních informací)
• nebankovní finanční služby (např. pojištění, sekuritizace)
• finanční trhy (např. trh s deriváty, devizový trh)
• finanční přístup (např. přístup podniků a občanů k různým formám kapitálu, dostupnost úvěru)

Celkově patří Česku za uplynulý rok 33. místo, což je nejlepší umístění ze všech východoevropských zemí. Nejlepší hodnocení dostalo Česko ve finanční stabilitě (16. místo). Nejhorší hodnocení má Česko v pilíři nebankovních finančních služeb (50. místo). Další hodnocení Česka v jednotlivých pilířích: finanční služby (27. místo), finanční přístup (27. místo), institucionální prostředí (33. místo), finanční trhy (33. místo) a podnikatelské prostředí (35. místo).

Financial Development Index 2009 (prvních 40 zemí)

Pramen: Weforum - Financial Development Index 2009