Panika a euforie na akciových trzích. Květen zatím v duchu zvýšené volatility

Světové burzovní indexy za sebou mají několik nebývale rušných dnů. Jen během prvního květnového týdne ztratil celoevropský akciový index Eurostoxx50, který zahrnuje 50 největších evropských firem, více než 11 % ze své hodnoty. Výprodeji se nevyhnuly ani americké, nebo asijské akciové indexy. Čínský Shanghai Composite již oficiálně vstoupil do medvědího trhu, protože jen od poloviny minulého měsíce dokázal ztratit 20 % ze své hodnoty. Americký index Dow Jones pak během prvního květnového týdne klesnul o 5,7 %.

Trh evropských státních dluhopisů čelí silnému tlaku

Vysvětlením takto prudkých pohybů jsou problémy eurozóny. Zejména trh evropských státních dluhopisů začátkem května čelil silnému tlaku, díky rostoucí nedůvěře obchodníků ve schopnost eurozóny ustát prohlubující se problémy některých členských zemí. Co začalo Řeckem, se totiž šířilo přes Portugalsko a Irsko také do Španělska a Itálie. S tím jak obchodníci ztráceli důvěru v dluhopisy těchto zemí, se pak dostávali do problému jejich vlastníci, kterými jsou evropské banky. Mezi těmi proto začátkem května začala opět narůstat nedůvěra, což se projevilo v nárůstu úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Situace na mezibankovním trhu tím až příliš připomínala události roku 2008, které předcházely pádu investiční banky Lehman Brothers a propuknutí globální finanční krize. Byl zde však přeci jen jeden zásadní rozdíl. Zatímco v roce 2008 celý problém vzniknul na trhu s hypotékami, nyní se velmi podobná situace formovala na trhu se státními dluhopisy, což dodávalo situaci na ještě větší závažnosti.

První květnový čtvrtek a tlustý prst

O tom jak velká nervozita na trzích panovala, obchodníky přesvědčil zejména první květnový čtvrtek, kdy se americký burzovní index Dow Jones propadnul během několika minut o téměř 10 %, aby své ztráty v zápětí umazal a uzavřel se ztrátou 3,2 %. Vysvětlení tohoto pohybu zatím neexistuje. Jednou z nejčastěji uváděných příčin je tzv. „fat-finger“ (tlustý prst), tedy situace, kdy došlo k omylu při zadávání příkazu, jehož objem byl nakonec o několik řádů vyšší, než bylo původně zamýšleno. Tento obří prodejní příkaz měl pak spustit na trzích dominový efekt. Potíž s tímto scénářem je však taková, že ještě před zahájením výprodeje bylo na trzích možno pozorovat abnormální aktivitu a masivní nárůst celkového objemu uskutečněných obchodů. Výprodej byl proto zřejmě regulérní panikou.

Politici dále šokují trhy

Také z toho důvodu zřejmě evropští politici minulý víkend šokovali trhy oznámením, že se chystají vytvořit záchranný fond ve výši 750 mld. EUR, z něhož by mohly čerpat země eurozóny, které se dostanou do potíží. Obří částka splnila svůj účel. Dokázala ohromit trhy, čehož výsledkem byl dramatický růst cen akcií, které po víkendu během pondělka umazaly velkou většinu ztrát z předchozího týdne. Jen v Evropě rostl Eurostoxx50 o 10,3 %, zatímco v USA poskočil Dow Jones výše o 3,9 %. V nadcházejících dnech se situaci podařilo stabilizovat a trhy se uklidnily. Máme se ale obávat dalších problémů?

Skutečný problém dosud řešen není

I přes ohromující plán eurozóny a MMF, skutečný problém dosud řešen není. Tímto problémem je značný nepoměr mezi rozpočtovými příjmy a výdaji většiny států a z něj plynoucích nároků na dluhové financování. Přebytek likvidity, který v minulém roce vytvořily centrální banky, ale není neomezený. Začíná se ztenčovat a banky si daleko více než v minulém roce vybírají, komu a za jakou úrokovou sazbu půjčí volné finanční prostředku. Logickým důsledkem je růst úrokových sazeb v případě rizikovějších dlužníků, kterými jsou právě státy, jako Řecko, Portugalsko, Irsko, nebo Španělsko.

Tyto státy proto budou muset šetřit. Na trhu totiž není dostatek prostředků k uspokojení potřeb všech. Buď budou šetřit dobrovolně nyní, nebo nedobrovolně později, kdy je k tomu donutí trh. Druhá varianta by však byla daleko bolestivější. Zahranný kruh, který těmto zemím hodila eurozóna, je přitom pouze mechanismem, jak tyto úspory oddálit. To může do budoucna celou situaci ještě zhoršit. Rizika jsou totiž jeho pomocí rozptylována napříč celou eurozónou. Důkazem, že si tuto skutečnost obchodníci uvědomují, je i pokračující pád eura, které v minulém týdnu oslabilo na své 14-ti měsíční minimum. Může být proto pouze otázkou času, kdy se nervozita vrátí na finanční trhy zpět a již páteční výprodej akcií naznačuje, že to nemusí trvat příliš dlouho.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.