Investor konzervativní vs. "kaskadér"
Na poli investičních instrumentů vznikají neustále nové produkty. Investor soukromý nebo institucionální má obrovskou paletu možností kam investovat volné finanční prostředky. Může zvolit investice konzervativní, státem podporované, nebo naopak investovat do produktů s velkým potenciálem růstu. Takové produkty ovšem pak přinášejí větší míru rizika ztráty vložených prostředků. Mezi inovace, které v posledních letech spatřily světlo světa patří indexové instrumenty.
Aktivně spravovaná portfolia nepřináší zhodnocení nad index
Pokud budeme hovořit o riziku investice, dojdeme k závěru, že většina investorů je rizikově averzní. Znamená to, že investoři jen neradi připouští vyšší míry rizika. Snaží se riziko zmírnit. Nejsnazší cesta je diverzifikace investice. Investor se snaží neinvestovat pouze do jediného produktu, ale zvolit takovou škálu, která mu zajistí stabilní (i když ne vysoký) růst. Na principu rozložení rizika fungují podílové fondy. Investor si nekupuje jednotlivý instrument (akcii, dluhopis), ale podílový list fondu, který za svěřené prostředky pak jednotlivé akcie nakupuje přesně podle statutu fondu. A zde se objevuje další problém kolektivního investování a to je spor mezi aktivní a pasivní správou portfolia. Podílové fondy řadíme mezi tzv. aktivně spravované společnosti. Portfolio manažer podle vlastního uvážení (pochopitelně podloženého např. fundamentální či technickou analýzou) nakupuje na trhu instrumenty, tedy již jednotlivé akcie. Ty ve vhodný okamžik prodá a nakupuje jiné. Vždy se snaží zhodnocovat jemu svěřené prostředky. Podle toho jaká je situace na trhu realizuje fond zisk a nebo ztrátu. Podílník fondu tak nepřichází o peníze vinou podvodů nebo vytunelováním fondu, ale jedině tak, že manažeři fondu nebyli sto realizovat zisky a tím svěřené prostředky zhodnocovat. Vinu nenesou jen manažeři. Pokud investujeme do akciového fondu a vinou všeobecné recese nebo hospodářské stagnace ceny akcií neustále klesají pak ani sebelepší manažer fondu mnoho nenadělá. Nicméně je známo a studie to dokazují, že drtivá většina portfolio manažerů nedosahuje takových výsledků, které by předčily samotný růst indexu trhu kde investují.
Indexový certifikát - záruka výnosu
Rozborem situace na trhu aktivně spravovaných portfolií se dostáváme k pasivní správě. Myšlenka je (ostatně jak už to tak bývá) jednoduchá. Předpokládáme, že celkový výnos měřený tržním indexem je v dlouhodobém horizontu rostoucí (a to právě neplatí o jednotlivých akciích, ale o indexu trhu ano). Chceme se na tomto trendu podílet a dosahovat právě stejného výnosu. Pak naše portfolio musí být složeno ze stejných akcií ve stejném zastoupení, jako v indexu. Odtud je jen malý krůček k indexovým instrumentům, přesněji k indexovým certifikátům. Právě na principu participace na vývoji celého tržního indexu je založen instrument indexový certifikát. Podle platné legislativy patří mezi bezúročné půjčky s proměnlivým splácením. Rozdíl mezi aktivní a pasivní správou je tedy evidentní. Zatímco portfolio manažer spravující portfolio aktivně musí na základě analýz umět predikovat trendy, pasivní správa obnáší spíše technické řízení nákupu a prodeje instrumentů tak, aby v portfoliu byly vždy zastoupeny stejnou vahou jako v podkladovém indexu.
Výhody certifikátů
Výhoda pro investora kupujícího místo fondů nebo akcií indexový certifikát je v úspoře poplatků, v likvidnosti, transparentnosti a v dlouhém horizontu zaručitelném růstu hodnoty investice. Nevýhoda je nemožnost získání nadvýnosu nad podkladový index. Naše investice přesně kopíruje hodnotu indexu.
Vhodná doba právě nyní!
Dnes se akciové trhy nacházejí na dlouholetých minimech a vše nasvědčuje změně trendu. To je právě nejvhodnější doba k investování do takovýchto dříve neznámých instrumentů. Proto se v oblasti investic do certifikátů můžeme dočkat zajímavých meziročních nárůstů prodejů.