Zátěžovými testy neprošlo 7 bank

26.07.2010 | , Atlantik FT
INVESTICE


perex-img Zdroj: Finance.cz

Souhrn V pátek byly zveřejněny dlouho očekávané výsledky zátěžových testů evropských bank. Z výsledků vyplývá, že při nejhorší...

...testované variantě, která počítá s návratem recese, by ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1, agregovaně pro všechny banky, klesl z 10,3 % na konci roku 2009 na 9,2 % v roce 2011. Z 91 testovaných bank nesplnilo pro potřeby testu stanovenou minimální úroveň ukazatele Tier 1 (6 %) při nejhorším scénáři 7 bank. Jedná se o německou Hypo Real Estate (HRE), řeckou Agricultural Bank of Greece a 5 španělských spořitelních družstev. Dohromady by pak potřebovaly navýšit kapitál o 3,5 mld. EUR. Celkově vnímáme zveřejněné výsledky spíše pozitivně. Testy ukázaly, že evropský bankovní sektor jako celek na tom nemusí být až tak špatně, jak se někteří investoři obávali. Všechny banky splnily, i v případě nejtvrdšího scénáře, 4% regulatorní minimum na kapitál Tier 1. Zveřejněné údaje, jako expozice bank vůči jednotlivým státům, také pomůžou k větší transparentnosti celého sektoru. Na druhou stranu průběh zveřejňování testů, kdy nebyly dopředu známy jednotlivé scénáře a podmínky testování, spolu s relativně mírným nastavením některých parametrů, trochu oslabuje celkový pozitivní efekt. Jako největší riziko vidíme fakt, že testy nepočítají s defaultem žádného státu, který by vedl k přecenění vládních dluhopisů držených bankami do splatnosti. Přitom riziko restrukturalizace státního dluhu, například Řecka, trh v současné době odhaduje na 40-60 % a velká většina státních dluhopisů v účetnictví bank je právě klasifikována jako "držena do splatnosti“. Testované scénáře vývoje Pro potřeby testování byly stanoveny 3 základní scénáře. Základní scénář vychází víceméně ze současných odhadů Evropské komise a to jak u růstu HDP v jednotlivých zemích, tak i u dalších základních makroekonomických veličin (nezaměstnanost, inflace. Negativní scénář pak předpokládá návrat recese a růst HDP v jednotlivých zemích přibližně o 1 % nižší v roce 2010, respektive o 2 % v roce 2011. Třetí, nejhorší scénář pak navíc ještě očekává krizi státního dluhu. Přehled očekávaného vývoje HDP a nezaměstnanosti pro jednotlivé scénáře je uveden v následující tabulce. Tabulka 1. Vývoj HDP a nezaměstnanosti pro testované scénáře     Základní scénář Negativní scénář 2010 2011 2010 2011 EU27 HDP (r/r) 1,0% 1,7% 0,0% -0,4% Nezaměstnanost 9,8% 9,7% 10,5% 11,0% Eurozóna HDP (r/r) 0,7% 1,5% -0,2% -0,6% Nezaměstnanost 10,7% 10,9% 10,8% 11,5% Spojené státy HDP (r/r) 2,2% 2,0% 1,5% 0,6% Nezaměstnanost 10,0% 10,2% 10,2% 11,1% Zdroj. CEBC Negativní scénář dále v souvislosti s očekáváním dosažení dvojitého dna počítá se zhoršením dalších parametrů, jako jsou vyšší nárůst nesplácených úvěrů, udržení současných nízkých úrokových sazeb po delší dobu, nárůst nervozity na mezibankovním trhu a také s negativním přeceněním investic. Nejhorší varianta pak dále počítá s přeceněním dluhopisů jednotlivých států. Nastavení tohoto přecenění je, dle našeho názoru, dostatečně konzervativní. Problémem spíše je, že se vztahuje pouze na investice vedené jako určené k obchodování, zatímco většina státních dluhopisu je bankami držena do splatnosti. Kalkulovaná výše přecenění dluhopisů jednotlivých zemí je následující:  Tatulka 2. Výše přecenění vládních dluhopisů jednotlivých zemí EU Země Přecenění Země Přecenění Rakousko 5,6% Holandsko 5,2% Belgie 6,9% Portugalsko 14,1% Kypr 6,7% Slovensko 5,0% Finsko 6,1% Španělsko 12,0% Francie 6,0% Slovinsko 4,2% Německo 4,7% Dánsko 5,2% Řecko 23,1% Švédsko 6,7% Irsko 12,8% Velká Británie 10,2% Itálie 7,4% Česká republika 11,4% Lucembursko 6,9% Polsko 12,3% Malta 6,4% Ostatní EU mimo eurozónu 11,8%     Průměr EU 8,5% Zdroj. CEBC Výsledek testů Z výsledků vyplývá, že při nejhorší testované variantě by ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1, agregovaně pro všechny banky, klesl z 10,3 % na konci roku 2009 na 9,2 % v roce 2011. Z 91 testovaných bank nesplnilo stanovenou minimální úroveň ukazatele Tier 1 (6 %)  při nejhorším scénáři 7 bank. Jedná se o německou Hypo Real Estate (HRE), řeckou Agricultural Bank of Greece a 5 španělských spořitelních družstev. Dohromady by pak potřebovaly navýšit kapitál o 3,5 mld. EUR. Tato potřeba dodatečného kapitálu je výrazně nižší než očekával trh (v řádech desítek miliard). Na druhou stranu to svědčí o tom, že podmínky byly nastaveny relativně mírně. V případě HRE se ukazatel Tier 1 u nejhoršího scénáře dostal na 4,7 %. To, že banka neprojde testy se obecně očekávalo, jelikož je společnost ve fázi restrukturalizace a rekapitalizace ze strany německé vlády. Podle regulátora trhu navýší HRE kapitál pouze tehdy, pokud by se naplnil negativní scénář vývoje. Poměrně pozitivní je výsledek v případě řeckých bank, když ze 6 testovaných neprošla jen jedna. Státem spoluvlastněná Agricultural Bank of Greece (ATE Bank) dosáhla při nejhorším scénáři Tier 1 na úrovni 4,4 % a pro splnění požadovaných 6 % by potřebovala 243 mil. EUR dodatečného kapitálu. Řecký ministr financí v reakci na výsledky prohlásil, že vláda zajistí finanční stabilitu banky. Navíc již dříve nabídla čtvrtá největší řecká banka Piraeus Bank, že od státu podíl v ATE Bank odkoupí. Podle očekávání neplnily podmínky testů některé ze Španělských spořitelen. Konkrétně z 27 testovaných španělských finančních institucí neprošlo 5 spořitelních družstev (Caja Sur, Diada, Unnim, Espiga a Banca Civica), které by pro splnění požadavků testu potřebovaly dohromady dodatečný kapitál v objemu 1,84 mld. EUR. Případné navyšování kapitálu by zřejmě bylo prováděno ze záchranného fondu FROB, který Španělsko vytvořilo. Lze také očekávat tlak na další konsolidaci v bankovním sektoru země. Zhodnocení Celkově vnímáme zveřejněné výsledky spíše pozitivně. Testy ukázaly, že evropský bankovní sektor jako celek na tom nemusí být až tak špatně, jak se někteří investoři obávali. Všechny banky splnily, i v případě nejtvrdšího scénáře, 4% regulatorní požadavek na kapitál Tier 1. K dosažení šestiprocentní hranice stanovené pro potřeby tohoto testu by pak bylo potřeba dodatečný kapitál 3,5 mld. EUR, což je výrazně méně než se očekávalo (v řádech desítek miliard eur). Zveřejněné údaje, jako expozice bank vůči jednotlivým státům, také pomůžou k větší transparentnosti. Na druhou stranu průběh zveřejňování testů, kdy nebyly dopředu známy jednotlivé scénáře a podmínky testování, spolu s relativně mírným nastavením některých parametrů, trochu oslabuje celkový pozitivní efekt. Jako největší riziko vidíme fakt, že testy nepočítají s defaultem žádného státu, který by vedl k přecenění vládních dluhopisů držených bankami do splatnosti. Přitom riziko restrukturalizace státního dluhu například Řecka trh v současné době odhaduje na 40-60 % a velká většina státních dluhopisů v účetnictví bank je právě klasifikována jako "držena do splatnosti“.

Autor článku

Milan Lávička  

Články ze sekce: INVESTICE