Fed znovu rozjíždí tiskařský lis

Budeme-li definovat marnost jako neustálou snahu dosahovat kýžených výsledků postupy, které žádné výsledky nepřináší, nebudeme daleko od pravdy, když do této definice zahrneme také současné počínání americké centrální banky. Ta se v minulém týdnu rozhodla napumpovat do ekonomiky nové peníze, a to jen pár měsíců poté, co přestala s její stimulací prostřednictvím kvantitativního uvolňování. Tím se rozumí zvyšování peněžní nabídky prostřednictvím nakupování dluhopisů, kterých Fed nakoupil v období do letošního března na 1 425 mld. USD.

Během této doby odsál z trhu dluhopisy kryté hypotékami v hodnotě 1 250 mld. dolarů a dluhopisy emitované vládními agenturami Freddie Mac a Fannie Mae za 175 mld. dolarů. Tak docílil výrazného snížení dlouhodobých úrokových sazeb a následné stabilizace celého trhu s bydlením a americké ekonomiky.

Doznívání efektů monetární a fiskální stimulace

Poslední měsíce však ukazují, že spíše než stabilizaci způsobila snaha Fedu pouhé zakonzervování velmi neuspokojivého stavu. Poté co v 2Q začaly doznívat efekty monetární a fiskální stimulace, totiž začala americká ekonomika znovu zpomalovat, a to velmi zprudka. Reakce Fedu na sebe nenechala dlouho čekat. Počínaje srpnem proto Fed bude refinancovat veškeré peníze z dříve nakoupených cenných papírů přímo do státních dluhopisů. Řečeno jinak – Fed začne monetizovat státní dluh.

Monetizace v praxi

Jak bude tato monetizace probíhat v praxi? Zatímco ještě donedávna Fed počítal s tím, že dluhopisy kryté hypotékami a agenturním dluhem bude držet do splatnosti, a tím jejich celkovou výši ve svých knihách postupně snižovat, nyní chce jejich objem zachovat v původní výši a postupně pouze měnit strukturu dluhopisového portfolia ze soukromých dluhů na státní. To podle odhadů ekonoma Bank of America Jeffrey Rosenberga znamená, že by jen v nadcházejících dvanácti měsících mohl dodatečně nakoupit státní dluhopisy v objemu 230 mld. dolarů.

Po krátké přestávce tedy Fed rozjíždí druhé kolo kvantitativního uvolňování a není vůbec vyloučeno, že do dalších měsíců nepřijde s další, ještě agresivnějším opatřením. Je však další monetární stimul skutečně tím pravým, co americká ekonomika potřebuje? Podíváme-li se na vývoj dlouhodobých úrokových sazeb, zjistíme, že v posledních měsících téměř nepřetržitě klesají. Delší časový horizont pak napoví, že jejich pokles trvá s menšími přestávkami již téměř třicet let (obrázek). Výnos z desetiletých státních dluhopisů nyní dosahuje pouhých 2,7 %, výnos z dvouletých dluhopisů je na historickém minimu 0,50 % a stejně tak si vede i fixace na 30-letou hypotéku, která se svými 4,50 % nebyla nikdy levnější.

Graf: Výnos amerických desetiletých státních dluhopisů

pozn. šedé zóny označují recese USA

Namísto skutečného zotavování, si tak ekonomika zatím stále pouze zvyká na nižší úrokovou míru. Dostává nová a nová anabolika, která ji stimulují k růstu a která brání tomu, aby tržní síly zlikvidovaly neživotaschopné projekty, spuštěné v minulosti právě politikou „levných peněz“ a nízkých úrokových sazeb. Opravdové řešení nahromaděných problémů ale přijde na řadu až teprve tehdy, kdy úrokové sazby začnou stoupat. Do té doby si centrální banka pouze kupuje čas, který je ale s každým dalším monetárním stimulem pouze dražší.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.