Pírko: Jsme motivováni klientům vydělat

Se Štěpánem Pírkem, vedoucím oddělení Asset Management společnosti Colosseum, a.s. jsme si povídali o práci Asset Managera, správě aktiv a odlišnostech tohoto způsobu investování od podílových fondů.

Jste vedoucím oddělení Asset Management, co si pod tím může náš čtenář představit?
Oddělení Asset Management se stará o finanční prostředky klientů. Z pohledu klienta, je nejjednodušší přirovnat asset management k vložení peněz do fondu. Ale zatímco fondy spravují peníze kolektivně, v asset managementu probíhají obchody na vlastním účtu každého klienta. Má tak přehled o každé transakci a všech poplatcích.

V případě našeho asset managementu spočívá další velká odlišnost v tom, že hlavním cílem je dosáhnout výnosu každý rok, bez ohledu na to, zda trhy rostou nebo klesají. Nesnažíme se tedy kopírovat nějaký index nebo ho překonat o jedno procento, ale jednoduše řečeno každý rok vydělat.

Zmínil jste fondy. Jaké jsou další rozdíly mezi asset managementem a fondy?
V obou případech jde o správu klientských peněz profesionálním portfolio manažerem, ale odlišností mezi fondy a asset managementem je celá řada. Z mého pohledu největší rozdíl spočívá v tom, že v případě fondu se klient musí sám rozhodnout, do jakého fondu peníze vloží. Budou aktuálně vynášet dluhopisový fond, komoditní fond orientovaný na ropu nebo fond zaměřený na akcie v jihovýchodní Asii? Zcela zásadní rozhodnutí o tom, kam a jaké množství peněz dát, odborně řečeno rozhodnutí o alokaci aktiv, je na investorovi samotném. Přitom většina investorů nemá pro takové rozhodnutí dostatek informací.

Ve správě aktiv klient svěřuje své prostředky a je na rozhodnutí portfolio manažerů, do jakého druhu aktiv, v jaké lokalitě a jakou strategií investovat. Z klienta tak odpadá starost o diverzifikaci portfolia. Dalším rozdílem je motivace. Podílové fondy si strhávají poplatky bez ohledu na výši výnosů. V případě našeho asset managementu si účtujeme poplatek ze zisku, díky kterému jsme motivovaní klientům vydělat.

Colosseum je známo jako obchodník s komoditami. S čím konkrétně obchodujete?
Ano, Colosseum je vnímáno jako „komoditní firma“, což je dáno hlavně tím, že s komoditami jsme začali obchodovat jako první obchodník s cennými papíry v Čechách. Nicméně od komodit jsme se posunuli k finančním trhům obecně a obchody s komoditami již dnes netvoří ani polovinu transakcí. Většina obchodů probíhá s finančními kontrakty, jako jsou měny, akciové indexy, úrokové míry nebo dluhopisy. Zejména nástup FOREXu je výrazný. Ale abychom se drželi tématu, v oddělení Asset Management obchodujeme jak s komoditami, tak i finančními kontrakty, a to po celém světě od Tokia, přes Evropu až po Chicago. V portfoliu máme aktuálně zhruba 60 otevřených pozic, a to jak na vzestup, tak i na pokles kurzu. Z komodit mohu jmenovat například známější ropu, zlato, stříbro či kukuřici, ale i méně tradiční komodity jako je kaučuk v Tokiu. Ve finančních kontraktech držíme pozice v  amerických či evropských dluhopisech nebo v australském dolaru a japonském jenu. Zajímavé je, že i když obchody probíhají po celém světě v mnoha různých měnách, v našem novém programu INVEST Premium jsou účty klientů automaticky zajištěny do české koruny a nejsou tak vystaveny měnovému riziku.

Jak je možné sledovat tolik trhů a současně na nich obchodovat?
Jednak pracujeme v týmu, ale především hlavním nástrojem našeho investování jsou počítačové systémy. V našem oddělení Asset Managementu neuvidíte stovky displejů nebo pobíhání traderů se čtyřmi telefony na uchu, jak to bývá zobrazeno ve filmech. Většinu času se věnujeme vývoji obchodních systémů, tedy výzkumu. Systémy poté mechanicky vykonávají postupy, které jsme naprogramovali. Každý systém má svoji povahu, některé jsou dlouhodobé a délka obchodu je několik měsíců, některé jsou střednědobé a ty krátkodobé obchodují pouze několik dnů. Zároveň je odlišná i podstata každého systému, každý se snaží „vychytávat“ jiné situace na trhu, u kterých jsme vysledovali nějaká opakující se schémata. Umění je pak z těchto nástrojů sladit jeden celek, který se harmonicky doplňuje. Dalo by se říci, že vyrábíme a ladíme hudební nástroje a snažíme se z nich vytvořit pěkně hrající orchestr.

Na čem konkrétně vyděláváte?
I když používáme celou řadu obchodních strategií, historicky jsme nejvíce peněz vydělali pomocí systémů, jejichž základní myšlenkou je následování trendů. To je na trzích metoda stará desítky let, ale stále funguje. Ve stručnosti jde o to, že jedna skupina obchodníků – tzv. hedgeři, obchodují většinu času proti trendu a druhá skupina – investoři, obchodují naopak většinu času s trendem. První skupina se rizika zbavuje, druhá naopak riziko změny kurzů vědomě přijímá a je za tuto činnost odměněna potenciálním ziskem. Při správném řízení rizik, velikosti pozic a diverzifikaci, tak lze dosahovat zajímavého výnosu, a to s přiměřeným rizikem.

Výše uvedené obchodní techniky je ale možné používat až při relativně velkém obchodním kapitálu, řádově v desítkách miliónů korun. Teprve taková suma umožní na současných trzích pracovat skutečně efektivně. Letos se nám díky zajímavé inovaci podařilo spustit nový program INVEST Premium. Ten umožňuje klientům participovat na takových obchodech již s částkou od 250 tisíc korun. S trochou nadsázky lze říci, že v INVEST Premium obhospodařujeme i malá portfolia tak, jak je běžně možné pouze u účtů v řádu miliónů korun.

Zmínil jste další strategie kromě následování trendů, můžete je přiblížit?
Jsou to další automatické obchodní systémy a také obchody, které probíhají dle úvahy portfolio manažerů, tedy takové, které primárně neřídí algoritmus. V obou případech je hlavním cílem vytvořit obchody, které jsou co nejméně korelované s metodou následováním trendů. Takovým příkladem je např. strategie vypisování opcí nebo protitrendové systémy, které jsou přesným opakem následování trendů. Ačkoliv to může znít komplikovaně nebo dokonce protikladně, zlepšuje to celkovou kvalitu portfolia. Buď snižuje riziko, nebo zvyšuje zisk a v ideálním případě obojí.

Aktuálně jsou zhruba dvě třetiny portfolia řízeny na základě počítačových systémů a jedna třetina diskrečně, tedy na základě ad hoc analýzy konkrétního trhu. Počítačové obchodní systémy vyvíjíme samostatně nebo ve spolupráci s řadou externích útvarů. Loni jsme například dokončili několikaletou spolupráci s výzkumným ústavem Akademie věd ČR. V rámci této spolupráce jsme se věnovali výzkumu strategií, které se samy přizpůsobují měnícím se podmínkám na trzích. Obchodování na burze je totiž nikdy nekončící proces učení a zkoumání.

Děkuji za rozhovor,
Michal Ruml, Finance.cz