...fondech nám poskytuje UNIS - UNie Investičních Společností a data o fondech zahraničních máme od AKATu - Asociace pro Kapitálový Trh. Dohromady evidují více než 550 akciových fondů nabízených domácím investorům. Drtivá většina jich je zahraničních (téměř 500), ostatní jsou domácí. Rozdíl mezi domácím a zahraničním fondem je v zemi registrace. Zahraniční fondy jsou registrovány v Lucembursku, Irsku a dalších zemích. Takové fondy se v ČR mohou klientům nabízet, ale klient musí vědět, že podléhají zákonům země registrace. Hlavním důvodem registrace v zahraničí jsou pak výhodnější daňové podmínky. Proto ten velký rozdíl v počtu fondů domácích a zahraničních.
Není důvod se obávat, že fondy registrované jinde než v ČR jsou boudou "tunelem" peněz klientů. Naopak. Právě díky výhodnějším podmínkám by i výnosy měly být vyšší. Není tomu tak z jiného důvodu. Tím je všeobecně známá, dokola probíraná špatná nálada na kapitálových trzích velkých světových ekonomik. Akciové fondy nakupují do svých portfolií akcie firem, ale ty klesají a klesají. Navzdory všem předpovědím a optimistickým proklamacím odborníků se obrat trendu nedostavil a tak se trhy zmítají v červených číslech.
Fondů, které mají v portfoliu pouze akcie českých firem je jako šafránu. Přitom to byl právě český kapitálový trh, který byl v loňském roce růstový. Index pražské Burzy PX50 vzrostl o téměř 15%, některé tituly (Komerční banka) posílily ještě více - téměř 100%. Je těžké hledat důvody proč manažeři fondů nehledají investiční příležitosti u nás. Ať jsou tyto důvody jakékoliv, nejvíce na tom tratí klienti, tedy investoři. Zájem investovat prostřednictvím podílových fondů do českých akcií tu rozhodně je. Drobným klientům přináší investice prostřednictvím fondů spoustu výhod. Počínaje nízkou prvotní investovanou částkou, přes daňové výhody (po uplynutí spekulativní doby 6 měsíců) až po vysokou likviditu, tedy zpětnou přeměnu podílového listu na hotové peníze v případě odprodeje.
Pomineme-li investici do komodit nebo derivátů apod. pak v době hlubokých propadů akciového trhu a tím i akciových podílových fondů nezbývá než se poohlížet po investici do fondů dluhopisových. A také se tak děje. Nejvíce o tom svědčí příliv peněz do takto zaměřených fondů i statistiky obchodů na Burze. Podle informací AKAT její členové zobchodovali v prosinci dluhopisy za necelých 200 mld., zatímco akcií "pouze" miliard 25. To je téměř 10x méně. Dluhopisy jsou tak v podstatě jediným instrumentem, se kterým se obchoduje. Počet obchodů u těch nejlikvidnějších akcií dosahuje maximálně desítek (obvykle ne více než 40 obchodů denně), u některých ani v systému SPAD neproběhne někdy ani jediný obchod. Chybí nabídka - není poptávka.
Je opravdu těžké najít akciový podílový fond, který by podílníkům dělal radost. Ne že by takový neexistoval, ale drtivě převažují ty ztrátové. Na vině nejsou jen správci, resp. portfolio manažeři nebo jen špatná situace na trhu. Problémy je však vidět komplexně a v současné neutěšené situaci je nutné vidět příležitosti budoucího růstu.