Fed začíná objevovat mantinely měnové politiky. Čeká USA další zpomalení?

Fed by mohl mít již brzy nečekaný problém. Jen pár týdnů poté, co rozhodl o tom, že do poloviny příštího roku nakoupí americké státní dluhopisy za 600 miliard dolarů, je podrobili investoři silnému výprodeji.

Výnos z desetiletého státního dluhopisu (T-Note), který se vyvíjí opačně s cenou, minulý týden zamířil prudce vzhůru a podobným směrem se vydaly také výnosy u kratších i delších splatností. Byla to přitom právě snaha snížit dlouhodobé úrokové sazby a pomoci tak americké ekonomice, která byla hlavním motivem rozhodnutí centrální banky začít opět nakupovat státní dluhopisy.

Když Fed poprvé naznačil

„Bezrizikové“ výnosy z amerických dluhopisů, které jsou zároveň referenční sazbou pro stanování výnosů na dlouhodobé úvěry firem a domácností, začaly ve Spojených státech výrazně klesat již v srpnu, kdy Fed poprvé naznačil, že by v dalších měsících mohl opět přijít s výrazným rozvolněním měnové politiky prostřednictvím dodatečných nákupů státních dluhopisů. Od té doby výnos desetiletého T-Note klesnul z 2,90 procenta na 2,40 procenta, zatímco v případě dvouletého dluhopisu klesal z 0,55 procenta na historické minimum 0,32 procenta.

V minulých dnech však výnosy zamířily strmě vzhůru i přesto, že Fed splnil, co slíbil, když ve středu 3. listopadu oznámil, že během nadcházejících osmi měsíců nakoupí státní dluhopisy za 600 miliard dolarů. Růst výnosů byl tak strmý, že během několika málo dnů dokonce zcela vymazal stimulační efekt měnové politiky Fedu, když se dvouleté i desetileté sazby vrátily zpět na své srpnové úrovně.

Graf: Výnos z desetiletých a dvouletých amerických státních dluhopisů

Růst úrokových sazeb měl samozřejmě okamžitý dopad také na ostatní sazby v ekonomice. To se týkalo zejména sazeb na hypoteční úvěry, které jsou po minulém týdnu rovněž nejvyšší za poslední tři měsíce. Skutečnost, že se americké centrální bance nepodařilo snížit sazby a ty v reakci na její rozhodnutí dokonce zamířily prudce vzhůru, může znamenat nebezpečný precedent do budoucna. Mohlo by se totiž jednat o důkaz, že Fed začíná narážet na mantinely měnové politiky, a že snaha o další snižování dlouhodobých sazeb nemusí být zdaleka tak úspěšná, jako tomu bylo ještě v nedávné minulosti.

Spojené státy si dluh samy nefinancují

Celkový dluh Spojených států je asi z jedné třetiny financován zahraničními subjekty, jako jsou státy, penzijní fondy, banky a jiné zahraniční finanční instituce. Přestože se jedná o číslo ve světovém kontextu spíše menší, Spojené státy si nemohou dovolit podobný komfort jako Japonsko, které drží dlouhodobé sazby na mimořádně nízkých úrovních, díky ohromnému množství domácích úspor. Těmi disponují japonské banky a penzijní fondy, které jsou společně s ostatními domácími institucemi vlastníky 95 % japonského dluhu.  Japonsko si tedy financuje svůj dluh samo. Spojené státy však pouze ze dvou třetin a proto se musí daleko více ohlížet na zahraniční investory.

Bude-li se americká centrální banka snažit stlačovat dlouhodobé úrokové sazby dalšími nákupy dluhopisů, někteří z věřitelů mohou již brzy ztratit s touto měnovou politikou trpělivost a dalšími nákupy přestat, případně část portfolia rozprodávat. To by v konečném důsledku mohlo začít posouvat dlouhodobé úrokové sazby vzhůru, což by eliminovalo snahu Fedu o jejich další snižování.  O tom, že trpělivost věřitelů Spojených států není nekonečná, svědčí i skutečnost, že například objem amerických dluhopisů v držení jejího největšího zahraničního věřitele - Číny - za poslední rok klesnul o 5,8 %. Na důvěře v americké státní dluhopisy rozhodně nepřidalo ani listopadové rozhodnutí Fedu nakoupit státní dluh za 600 miliard dolarů, které vyvolalo velmi podrážděnou reakci nejen v Asii, ale i v zemích latinské Ameriky a Rusku.

Manévrovací prostor Fedu tedy může být do budoucna značně omezený. Pro americkou ekonomiku to znamená, že pokud je prostor k dalšímu snižování sazeb vyčerpaný, začnou již brzy odeznívat stimuly, které pokles sazeb způsobil a americká ekonomika se bude muset začít stavět na vlastní nohy. Tento proces ale může být velmi bolestivý. Jen díky nižším sazbám totiž mohly domácnosti a firmy refinancovat svůj starý dluh a ušetřené peníze využít na spotřebu a investice, které pomohly znovu nastartovat zatím stále velmi křehké ekonomické oživení.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.