Drobní akcionáři jásají, stát přijde o miliardy

...nečekaně usadil ke stolečku navrhovatele, odkud byl pochopitelně vykázán a musel se přesunout do první řady v plénu). Ivan Pilip se považuje za otce myšlenky projednávaného návrhu zrušení § 183b odst. 3 písmeno a) obchodního zákoníku a to nejspíš proto, že to byl právě on, kdo už v roce 2001 inicioval jakési „propašování“ jiného odstavce místo inkriminovaného do tehdy projednávané novely zákoníku. Celá kauza měla na podzim roku 2001 ve sněmovně dramatický nádech. Padla obvinění o překročení pravomocí tehdejšího předsedy sněmovny Klause, když údajně neodeslal schválenou verzi zákona do Senátu a o zákonu se jednalo znova. Schválena pak byla verze s inkriminovaným odstavcem.

Finta zákonodárcům neprošla
Tolik malý exkurz do středečního projednávání u Ústavního soudu a do minulosti. A o co se vlastně jedná a jak se celá kauza dotýká drobných akcionářů? Významně. Písmeno a) třetího odstavce § 183b totiž uděluje výjimku z povinné nabídky odkupu pro firmy, které nabyly majetek od státu v rámci privatizace. Když totiž jakákoliv firma získá majoritu v akciové společnosti jejíž cenné papíry jsou registrovány, musí zbývajícím drobným akcionářům nabídnout odkup jejich podílů za stejných (resp. velice podobných) podmínek, za jakých získala majoritu ona. To ovšem neplatilo, když nabyvatel kupoval firmu od státu v rámci privatizace. Zde se dohodl se státem na kupní ceně a drobní akcionáři byli odkázáni na trh, kde své podíly prodávali za podstatně méně výhodných podmínek. Senátoři se domnívali (a Ústavní soud jim dal za pravdu), že takové zvýhodnění jedné skupiny vůči druhé je neústavní a odporuje to nejen ústavě, ale i listině práv a svobod i mezinárodnímu právu a úmluvám. Inkriminované písmeno tak bylo zrušeno ke dni zveřejnění ve Sbírce zákonů. Pikantní je fakt, že toto písmeno by podle přechodných ustanovení zákoníku přestalo platit dnem vstupu ČR do Evropské unie. Zákonodárce si tedy byl kolizí s právem EU vědom.

Agrofert s Unipetrolem neuspěl
Nabízí se otázka, proč vůbec takové ustanovení platilo. Za vším je třeba hledat peníze. Ne jinak je to i v tomto případě. Jedná se o privatizaci majetku státu, kde stát prodává ve firmách majoritu a tak si může říkat o „prémiovou cenu“. Konkrétním příkladem může být privatizace Unipetrolu (je to také jediný podnik, kterého se zrušený odstavec na samém konci privatizace majetku státu dotkne). Když Agrofert Holding kupoval od státu Unipetrol, nabídl cenu 361 mil. euro, tedy přibližně 95 Kč za jednu akcii. Ty se ale v té době obchodovaly na Burze za přibližně 40 korun. Prémie pro stát byla tedy více než tučná. Agrofert věděl, že koupí akcie od státu a na jiné akcionáře se nemusí otáčet. Maximálně by na trhu začal skupovat volné akcie za velmi příznivou cenu hluboko pod tou, za kterou koupil od státu. Privatizace nedopadla dobře, Agrofert nezaplatil, v Unipetrolu má majoritu pořád stát.

Kupte za 40, za rok prodejte za dvojnásobek
Při druhém pokusu prodat by stát za jednu akcii rád dostal 80 korun. Rozhodnutí soudu katapultovalo akcie až o 8% výše, poptávka po nich se výrazně zvýšila. Rozdíl mezi cenou je tedy přibližně 40 korun, ale při povinném odkupu se cena akcie koupené v rámci majoritního balíku nesmí lišit od ceny nabídnuté při povinném odkupu o 15%. To je důvod optimismu na trhu. Koupit dnes za 40 při představě prodeje do roku za téměř dvojnásobek je lákavá. Na kolik je tento optimistický scénář pravděpodobný, se dá ale těžko odhadnout. Není vůbec jisté, že zájemce skutečně nabídne tak vysokou prémiovou cenu a už vůbec ne, že akcie by na trhu stoupaly až k osmdesáti korunám. Ať bude vývoj v příštích měsících jakýkoliv, můžeme akcie Unipetrolu do portfolia zařadit. Pro drobného investora je to dobrá investiční příležitost. Stát sice přijde rozhodnutím soudu o miliardy, ty se však můžou dostat při povinném odkupu k drobným akcionářům.