Kapitálové trhy v roce 2011. Jaký bude jejich vývoj?

Loňský rok byl na finančních trzích velmi volatilní - každý den se napjatě čekalo, jaké zprávy ze světa přijdou. Významnou událostí byla podpora ekonomiky americkou centrální bankou ve formě kvantitativního uvolňování. V průběhu roku výrazně rostla cena zlata a drahých kovů. Na pražské burze zahájila obchodování sázkařská společnost Fortuna.

Jak to bude s finančními trhy, jak se budou dále vyvíjet? Na to nám odpověděli analytici renomovaných společností.

1) Akcie poslední dobou velmi citlivě reagovaly na dění ohledně dluhové krize některých států EU a na vývoj v USA, kde bylo významné kvantitativní uvolňování, tedy tisknutí nových peněz. Jaký myslíte, že čeká akcie vývoj v tomto roce?

Petr Sklenář, analytik společnosti Atlantik FT:
Letošní výsledek pro akcie může být pozitivní, ale neočekávám hladný vývoj naopak spíše vývoj ve vlnách, podobně jak tomu bylo minulý rok. Proto se vyplatí realizovat rychlejší zisk, než sledovat klasickou strategii „kup a drž“. Tento stav je způsoben tím, že před sebou má trh mnoho rizik a nejistot (dluhy eura, tisknutí peněz v USA) a může docházet k přehnané reakci na obě strany.

Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum:
Výhled je poměrně příznivý. Domníváme se, že většina akciových indexů zakončí rok 2011 na vyšších úrovních. Nelze ovšem očekávat permanentní růst. Bezesporu budeme svědky korekcí, které mohou být i výraznější. Celosvětová ekonomika by nicméně měla pokračovat v růstu, což by se mělo pozitivně odrazit i na ziscích společností. K tomu se přidává podpora v podobně kvantitativního uvolňování. Druhou stranou mince jsou ovšem vaulace, kdy akcie mnoha zemí již nelze označit za levné. Zajímavé příležitosti by mohly být z dlouhodobého hlediska v oblasti velkých stabilních nadnárodních společností se silnou pozicí na trhu, které nejsou příliš zadlužené, mají vysokou rentabilitu a vyplácejí dividendy.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny:
Končící výsledková sezóna (za třetí čtvrtletí) ukázala, že firmy (zařazené do indexu S&P500) opět překonaly očekávaní analytiků, a to v 76% případů. Ano, firmy rády překonávají odhady, resp. analytici jsou vychýlení vidět více „čertů na zdi“ než je zdrávo. Zisky firem na akcii vzrostly meziročně o 31% při růstu tržeb o necelých 9%. Rychlý růst zisků je naprosto normální ve fázi oživení ekonomiky. Firmy ve světle recese rychle snížily náklady, čímž zastavily pokles svých marží a postupně je dostaly na předkrizové úrovně. Vyšší marže samozřejmě násobí efekt oživující se ekonomiky a zvyšuje ziskovost firem. Proto zisky v cyklických sektorech rostou o 40%, zatímco tzv. „defenzivní sektory“ (= nejsou příliš ovlivněny ekonomickým cyklem) rostou pouze o 5%. Rekordmanem je finanční sektor, kde zisky rostou o 69% díky poklesu tvorby opravných položek. V tomto roce očekávají analytici růst ziskovosti firem (v S&P 500) o cca 13% a akciový index má nadále nízké ocenění... Ano, akcie jsou nadále námi preferovanou investicí před státními dluhopisy. Rizikem je fakt, že i přes růst ziskovosti je růst cen akcií v posledních týdnech podporován tzv. kvantitativním uvolňováním, tedy pumpováním peněz do ekonomiky. To může samozřejmě kdykoliv skončit a mělo by to zcela určitě přechodně negativní dopad na ceny akcií, ale i dalších finanční aktiva, jako ceny komodit, či dluhopisů.

2) Dluhopisy byly v minulém roce pod velkým tlakem, obzvláště dluhopisy států, které mají problémy se splácením svých dluhů. Budou ještě vůbec státní dluhopisy zajímavou investicí?

Petr Sklenář, analytik společnosti Atlantik FT:
Podle mého názoru prosinec loňského roku mohl být ukázkou co nás může čekat letos u dluhopisů. V prosinci došlo k výraznému výprodeji na globálních dluhopisových trzích, což vedlo k prudkému nárůstu dlouhodobých úrokových sazeb na půlroční maxima. Nárůst výnosů v eurozóně provázelo i další roztažení rizikových přirážek (=větší pokles cen) u problémových zemí, i přes pokračující nákupy ze strany ECB.

Výnosy dluhopisů se předtím do listopadu dostaly na dlouhodobá a v řadě případů i historická minima. Ovšem v poslední době rostou inflační obavy, jedním z odrazů jsou například rekordní ceny komodit, což přeneseně vede investory k tomu, že požadují vyšší výnos u dluhopisů, aby pokryly inflaci. Vyšší výnos znamená nižší ceny dluhopisů, a proto očekávám, že letošní rok bude pro dluhopisy v konečném účtování negativní.

Pokud do tohoto pohledu ještě začleníme kreditní riziko eurozóny (= neschopnosti splácet dluhopisy), doplňují předchozí negativní pohled na dluhopisy.

Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum:
Řada státních dluhopisů se potýkala s problémy. Nicméně bylo i velké množství takových, které během roku zhodnotily. Bezesporu i v průběhu roku 2011 budou v této oblasti existovat investiční příležitosti. Nicméně bondy nepovažujeme z dlouhodobého hlediska za dobrou investici. Spíše doporučujeme se jim vyhnout. Mnohem lepší investiční příležitosti se nacházejí v jiných oblastech.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny:
Pod tlak se dostaly státní dluhopisy těch nejvíce problematických států, jako je Irsko, Řecko, ale i Portugalsko či Španělsko. Ano, EMU poskytla těm největším hříšníkům (Řecko a Irsko) pomoc. Nicméně tato pomoc nijak jejich dluh nesnížila, spíše odložila nutnost jeho splácení dál do budoucnosti. Důležitější ovšem je, že velké problémy s rostoucím dluhem nemají jen „slabší“ státy eurozóny. Rychlý růst dluhu či jeho vysokou úroveň vidíme i v případě USA či Velké Británie. A výnosy státních dluhopisů nadále neodráží problémy, kterým mohou tyto státy čelit, nemluvě i inflační prémii. Nicméně to neznamená, že bychom vylučovaly státních dluhopisy vyspělých států z investičního doporučení. Nikoliv, protože investor může vydělat i na změnách tvaru výnosové křivky, ačkoliv výnosy mohou být tlačeny směrem vzhůru. Dále, tzv. rozvíjející se ekonomiky mají, na rozdíl od těch vyspělých protějšků, klesající podíl státního dluhu na HDP. Proto vedle investic na konkrétní tvar výnosové křivky máme i regionální doporučení na nákup státních dluhopisů. Samostatnou kategorií jsou podnikové dluhopisy. Ty by v žádném případě neměly stát stranou zájmu investora, mimo jiné i proto, že řada firem má své finance v daleko lepším stavu než vlády zemí, ve kterých působí.

3) Konec roku 2010 byl ve znamení výrazného růstu komodit, především zlata, které proráželo svá historická maxima. Budou podle vás komodity pokračovat ve svém růstu i v tomto roce?

Petr Sklenář, analytik společnosti Atlantik FT:
Komodity, především díky druhé polovině roku byly nejúspěšnější třídou aktiv. Očekávám, že podobný vývoj bude i v letošním roce. Stejně jako v roce 2010 našim hlavním favority jsou zemědělské plodiny (+34% v roce 2010) a také kovy technické (měď, hliník) i drahé (zlato, stříbro). Důvodem je dobrý fundament - nízký stav zásob, silná poptávka a limity na straně nabídky.

U energií jsem neutrální kvůli nadprůměrnému stavu zásob.

Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum:
Rok 2010 byl pro komodity jako celek velmi úspěšný. Zajímavou investiční příležitostí by měly být i v roce 2011. Stále se nacházíme v několikaletém růstovém cyklu, který ještě pravděpodobně neskončil. Do budoucna navíc hrozí vyšší inflace a reálná aktiva v podobě komodit mohou poskytnout zajímavou ochranu proti znehodnocení peněz.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny:
Komodity obecně těží z pumpování peněz do ekonomiky centrálními bankami. K tomu přidejme fakt, že růst globální ekonomiky je tažen rozvíjejícími se ekonomikami. Tedy ekonomikami, které jsou mnohem více energeticky a surovinově náročné než ekonomiky vyspělé. Tato struktura růstu bude přetrvávat i v roce 2011, proto očekáváme i nadále růst cen komodit, především ropy a průmyslových kovů.

4) Evropská měna euro zaznamenala výrazné oslabení a dolar se tak mnohdy stal „bezpečným přístavem“ velké části investorů. Bude tomu tak i v letošním roce?

Petr Sklenář, analytik společnosti Atlantik FT:
Dolar v loňském roce ztrácel k hlavním měnám – k švýcarskému franku, japonskému jenu klesl na historické minimum, australskému, kanadskému dolaru to byly dlouhodobá minima, na nízké úrovně dolar klesl i k švédské koruně. Z hlavních měn dolar posílil pouze k euru, kvůli dluhovým problémům. Mimojiné to znamená, že dolar a euro oslabovaly ke všem ostatním měnám.

Očekávám, že dolar i letos zůstane pod tlakem v důsledku kvantitativního uvolňování (tisknutí peněz ze strany Fedu) a může oslabit k světovým měnám. O vztahu k euru (či vlastně eura) rozhodne vyznění či další řešení vnitřní dluhové krize.

Dolar zůstává v jistém smyslu „bezpečným přístavem“ v důsledku toho, že je globální rezervní měnou a v případě zvýšené nejistoty investoři prodávají lokální (=riziková) aktiva a utíkají do globální měny = americký dolar. Pokud by dolar ztratil svoji pozici globální rezervní měny, ztratil by i svoji funkci bezpečného přístavu. Ovšem neexistuje žádná reálná alternativa, a tak v dohledné době (roky až desítky let) svoji pozici neztratí.

Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum:
K dolaru se investoři vracejí ve chvílích zvýšené nejistoty a nervozity na trzích. Stále se totiž jedná o rezervní měnu. I v roce 2011 by měla zůstat situace stejná. Jakmile se vynoří nové obavy a problémy, tak se investoři začnou opět přesouvat k dolaru. V čase “bezpečí“ by měl ovšem ztrácet.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny:
Kurz dolaru k euru bude i v příštím roce velmi volatilní. Tak jako v roce 2010 se pozornost investorů nejdříve koncentrovala na problémy EU a euro oslabovala, aby po pár měsících si investoři začali všímat problémů ekonomiky USA a dolar oslabil. Přitom jak ekonomika USA, tak EMU čelí velmi podobným problémům: rostoucímu dluhu vlády, slabosti domácí poptávky a rostoucí závislosti na růstu v rozvíjejících se ekonomikách.