Středoevropské měny čeká asi v 2.kvartále zotavení

LONDÝN, 14.dubna (Reuters) - Středoevropské měny se zřejmě ve druhém čtvrtletí vzpamatují z problémů, které měly na začátku  roku. Světová politická situace se totiž zklidní a vstup zemí do Evropské unie v roce 2004 se díky referendům opět přiblíží.

Někteří analytici si ale situaci v tak růžových barvách nemalují, neboť vidí riziko ve zhoršujícím se ekonomickém výhledu západní Evropy, hlavního odbytiště regionálních vývozců.

První čtvrtletí bylo pro region vyčerpávající. Ve světě panovalo politické napětí, které přerostlo ve válku v Iráku. Za problémy ovšem nebylo třeba jezdit až na Blízký východ.

Polský zlotý ztratil k euru 10 procent, maďarský forint oslabil skoro o pět procent a česká koruna si pohoršila o 1,4 procenta. Mírný úspěch slavila  jen slovenská koruna, která posílila o 0,4 procenta. "První čtvrtletí bylo pro většinu středoevropských měn katastrofou. Ve druhém čtvrtletí však měny zřejmě zčásti získají  ztracenou půdu pod nohama," řekl Gavin Gray, analytik HSBC.

Gray očekává, že měnám pomůže souhlas regionu se vstupem  do Evropské unie. Maďarské referendum o přidružení k EU proběhlo s kladným výsledkem v sobotu, Slováci budou hlasovat v květnu a Češi přijdou na řadu v červnu. "Rozšíření EU je už sice v podstatě započteno... ale trh bude i tak pozitivně reagovat na zprávy, které budou (země regionu o referendech) vydávat."

Výsledek polského referenda je podle řady pozorovatelů  nejistý. Gray je ale přesvědčen, že tato překážka bude bez problémů překonána. "Trh se obává, že Polsko řekne 8.června v referendu'n'  (vstupu do EU). Podle našeho názoru se ukáže, že tyto obavy  byly přehnané, což bude další faktor, který zlotý podpoří." 
 
ZLOTÝ V ČELE OŽIVENÍ
Zlotý minulý týden povyskočil o více než dvě procenta. Dává  tak za pravdu analytikům, kteří tvrdí, že výprodeje měny již přesáhly únosnou mez. 

Signály, že válka v Iráku se chýlí ke konci, odstranily  minulý týden z trhu jeden rizikový faktor. Další vzpruhou  byly pro zlotý úterní komentáře polského ministerstva financí. Úřad uvedl, že vzhledem k současné úrovni devizových kursů  nebude uvažovat o nákupu valut na mezibankovním trhu.

"Ke zlotému jsme se začali stavět optimisticky poté,  co ministerstvo financí naznačilo, že při kursu více než  4,30 zlotého za euro nemá o tvrdou měnu zájem," řekl Anders  Färgemann, ekonom AIG Trading Group. 

Měně pomohlo i uklidnění situace na domácí politické scéně.  Po únorovém rozštěpení vládnoucí koalice se musel premiér 
Leszek Miller spokojit s menšinovou vládou. Následné stranické  boje pak zlotý dost poškodily.     Premiér ovšem dokázal kritické hlasy alespoň dočasně umlčet. Přišel totiž s návrhem, že by se příští rok mohly konat  předčasné volby. "Viděli jsme, že se trh uklidnil, neboť (prezident  Alexander) Kwasniewski přistoupil na Millerův návrh předčasných  voleb v příštím roce," řekl Färgemann.

"Trh už v Polsku započítal hodně politického rizika  a v několika příštích měsících by mělo před referendem o EU panovat mezi premiérem a prezidentem příměří." Jiní analytici uvedli, že první čtvrtletí by mohlo být jen dočasným výpadkem v dlouhodobém trendu zhodnocování  regionálních měn, které předchází vstupu zemí do eurozóny. "Můj výhled je velmi pozitivní. Nejdůležitější je,  že regionální měny se dlouhodobě zhodnocují a výrazně posílí s tím, jak se zemím blíží vstup do eurozóny," uvedl Thomas  Browne, analytik měn rozvíjejících se trhů z Deutsche Bank. Browne dodal, že růst hrubého domácího produktu na hlavu  je nadále nízký a bude se dál přibližovat úrovním v EU.  Budoucí posilování měn podle něj naznačují i signály, že se  opět zvyšuje příliv přímých zahraničních investic.

Automobilky Peugeot a Toyota minulý týden uvedly, že budou v České republice investovat do stavby nové  továrny u Kolína 750 až 950 milionů eur. Peugeot chce také postavit za 700 milionů eur továrnu  na Slovensku. Francouzský výrobce pneumatik Michelin minulý týden oznámil, že nabídl 87 milionů eur za zbytek polské společnosti Stomil-Olsztyn. 

TEMNÝ MRAK
Obrázek ovšem poněkud kazí chmurný ekonomický výhled EU,  největšího odbytiště regionálních vývozců. Evropská komise v úterý uvedla, že snížila pro evropskou ekonomiku odhad letošního růstu na 1,0 procenta z 1,8 procenta.  U Německa se teď předpokládá růst o pouhých 0,4 procenta proti  dřívějším 1,4 procenta.

"Slabší aktivita v srdci Evropy sníží růst tamního dovozu, což se odrazí na aktivitě rozvíjejících se evropských trhů, pokud si ovšem tento region nezvýší tržní podíl," řekl Philip Poole, šéf výzkumu rozvíjejících se trhů z ING. "To by mohlo mít fiskální dopad a vliv na ceny aktiv."

Na oslabení EU je zřejmě nejcitlivější Maďarsko. V 15členném  evropském bloku končí 72,7 procenta maďarského vývozu, jak  ukazují poslední data Mezinárodního měnového fondu. Země má v regionu nejotevřenější ekonomiku. Vývoz tvoří více než 70 procent hrubého domácího produktu (HDP). Polsko je naopak vystaveno nejmenšímu riziku. Jeho vývoz  sice směřuje ze 70 procent do EU, ale tvoří jen 23 procent HDP.

James Thornhill
Přeložil: Filip Tošenovský; Editoval: Dušan Bučánek