Místo fondů důchod

Za posledních 12 měsíců z nich odešlo již přes 7,5 miliardy korun a odliv nadále spíš přidává na intenzitě. Jasně, peněžáky nejsou žádná investice, ale problém je, že odliv z nich nezvládají vyrovnat ani všechny ostatní fondy. Ty letos nahrazují alespoň peníze odcházející ze zajištěných fondů – tedy schematicky vzato, protože pochopitelně nevíme, kam který milion zamíří.

Nevíme ani to, kam zamířilo těch 1,5 miliardy korun, které od začátku roku z fondů odešlo. Alespoň chabou útěchou může být 700 milionů korun, které si přesto letos už připsaly smíšené a akciové fondy.

Média však nezajímá penzijní reforma, ale zvýšení DPH

Jeho dopad je totiž politicky háklivější, zatímco o konkrétních aspektech reformy je zatím známo jen málo. Zřejmě je nakonec vhodnější „dobrovolnost“ možného opt-outu, navíc tím, že si bude muset účastník přidat „ze svého“, přiláká jen ty zodpovědnější, tedy bohatší. A o ty jde, protože ti chudší budou vždy vlastně jen zátěží jakéhokoli systému. Ostatně všimli jste si, že i socialisté přestali byť jen mluvit o švédském modelu? Ten má totiž individuální účty a je převážně zásluhový!

Graf: Investice do fondů v ČR v mil. Kč (7. týden 2011)

Výplata renty nebo doživotní anuita?

K diskusi je u nás navrhovaná preference současných penzijních fondů, ale protože patří všechny do velkých finančních skupin, nebude problém posílit je odborníky z investičních společností. Navíc mají infrastrukturu pro skoro 5 milionů účastníků a umějí komunikovat se státem skrze státní příspěvky, teď se jen naučí komunikovat i s ČSSZ.

Důležité však bude přísně rozlišit budoucí volbu mezi výplatou renty (časově omezené a „děditelné“) od doživotní anuity (neomezené a neděditelné). Jinak do toho skoro nikdo nepůjde. Celá reforma přesto zůstane „viset“, jestliže se nepodaří klienty (zejména ty mladší) nových penzijních fondů „nalákat“ do dynamických strategií – a zde se obloukem vracíme k situaci u nás obecně.

Tabulka: Investice do fondů v ČR (7. týden 2011)

Akciové trhy stále předvádějí radostný hop a skok, obvykle si dají jen jeden den v týdnu oddech, ale nizounká volatilita naznačuje, že korekce se už asi šklebí za bukem. S&P 500 si od začátku roku připsal téměř 7% zhodnocení a aktuálně se nachází na nejvyšší hodnotě od června roku 2008, za necelé dva roky od krizového minima zvládl již bezmála 100% nárůst. Pomůže to při ukecávání spořínků? A vysvětlí jim někdo cost avarage efekt?