Význam a fungování komoditních trhů

Ačkoliv se to může jevit jako nepopulární nebo příliš teoretické, je pro pochopení fungování komoditních trhů nutný letmý pohled do historie.

Mohlo by vás také zajímat:

• Komodity jako investiční příležitost

Vznik komoditních burz

První organizovaný komoditní trh ve Spojených státech vznikl v Chicagu v roce 1848 – šlo o burzu Chicago Board of Trade. Američtí farmáři v té době přijížděli do Chicaga s přáním prodat svoji úrodu co nejlépe. Město ale nemělo skladovací kapacity, dokonce zde ani nebyla možnost zboží přesněji zvážit nebo nezávisle posoudit jeho kvalitu. Vztahy dodavatelů a odběratelů tak byly poměrně napjaté. Řešením byl vznik jednotného místa pro obchodování, kde se střetávali farmáři a obchodníci. Postupným vytvářením obchodních pravidel pak vznikla první burza, na níž se obchodovaly komodity s okamžitým dodání – obchod se domluví a ihned poté proběhne platba a předání.

Účel futures kontraktů

Až později vznikly futures kontrakty tak, jak je známe dnes. Byly vytvořeny za účelem usnadnění obchodování. Farmář (prodávající) a obchodník (kupující) se při uzavírání kontraktu dohodnou na obchodu, který proběhne v budoucnosti (proto „futures“, resp. budoucí), ale za dnes stanovených podmínek. Například farmář po sklizni dodá a obchodník odebere. Farmář už dnes ví, kolik v budoucnosti obdrží a obchodník ví, kolik zaplatí. V dnešních termínech bychom řekli, že mohou plánovat, resp. mají dané cash-flow. Pokud farmář nechce nebo nemůže úrodu prodat, má možnost najít jiného dodavatele a svoji povinnost přenést na někoho jiného. Stejně tak obchodník, který nechce odebrat, má možnost najít jinou stranu, která bude mít zájem za stejných podmínek odebrat.

Jestliže přijde špatné počasí, které úrodu poškodí, cena půjde nahoru. Farmář, který prodal za původní nižší cenu, má smůlu a obchodník si mne ruce. Jestliže je počasí naopak příznivé, pak se urodí více a cena klesá. Farmář v takovém případě prodává svou úrodu lépe (za původní vyšší cenu), než kdyby čekal až do sklizně. Obchodník pak naopak ztrácí.

I v této situaci se ale mohou objevit komplikace - co když obchodník nebo farmář zbankrotují nebo co když farmář dodá nekvalitní zboží? Odpověď je ve formě organizace burzy. Komoditní futures kontrakt, který se obchoduje na burze, je standardizován - je jasně stanoveno množství, kvalita a podmínky dodání. Mění se pouze jediné, a to cena. Vše přitom garantuje tzv. vypořádací centrum, které je součástí každé komoditní burzy. Úkolem burzy pak je dohlížet na dodržování obchodních pravidel a zákonů regulujících obchodování. Burza sama přitom nesmí stanovovat ceny nebo obchodovat.

Subjekty na komoditních trzích

S rozvojem burz a rostoucími individuálními požadavky dodavatelů i odběratelů se začal objevovat další problém. Pokud farmář nemůže dodat např. z důvodu neúrody, a přitom již dříve úrodu prodal prostřednictvím futures, musí za sebe najít náhradního dodavatele, který závazek převezme. Co když ale takového farmáře nemůže najít? Tuto funkci začal postupně plnit nový subjekt pohybující se na komoditních trzích – investor. Osoba, která je ochotna od farmáře jeho původní závazek převzít.

Obecně tak můžeme subjekty na trzích rozdělit do dvou hlavních skupin: hedgeři a investoři. Obě jsou přitom pro fungování trhu nepostradatelné. Hedgeři jsou jednotlivci nebo firmy, kteří s komoditou „reálně“ podnikají. Jsou to producenti (farmáři), kteří si chtějí zajistit co nejvyšší cenu své budoucí produkce. A zpracovatelé (obchodníci), kteří se naopak pokouší dosáhnout co nejnižší ceny svých budoucích vstupů. Producenti i zpracovatelé tak vstupují na trh s cílem zajistit si budoucí cenu svých výstupů, resp. vstupů. Tento tzv. hedging je hlavním smyslem a nejdůležitější ekonomickou funkcí komoditních trhů. Pokud by hedgeři tuto možnost neměli, byli by více vystaveni příp. změnám v cenách, což by jim výrazně ztížilo jakékoliv plánování.

Druhou skupinou pak jsou investoři. Jsou to osoby, které mají určitý názor na další vývoj trhu a snaží se toho využít k vytvoření zisku. Investory zajímá jen jedna věc, pro kterou vstupují do trhu a berou na sebe riziko, a to zisk. Komodita samotná není předmětem jejich podnikání, ale jejich kapitál je na trhu nutný pro jeho hladké fungování. Dodávají na trh tzv. likviditu – aby hedgeři vždy našli protistranu pro své zajišťující obchody.

Smysl komoditní burzy

Hlavním smyslem komoditních burz tak je přesun rizika ze subjektů, které se zajišťují, na investory. Pokud by investoři na trhu nebyli, klesla by likvidita a hedgeři by měli problémy najít protistranu. Byli by vystaveni větším cenový výkyvů nebo by se nemohli zajistit vůbec. Tato volatilita by jim znesnadňovala plánování a současně by ji museli přenášet do cen své produkce. Je tedy zřejmé, že investoři mají na komoditních burzách zásadní až nepostradatelnou roli.

Kromě obecného principu fungování komoditních trhů je nutné upozornit i na několik konkrétních faktorů. Jednou z funkcí komoditních burz je cenotvorba – určování správné ceny. Pod vlivem nabídky a poptávky z celého světa od tisíců subjektů je utvářena cena. V případě krizí (např. hypotéční) byl jeden z klíčových momentů špatné ocenění. Instrumenty, se kterými se obchodovalo byly totiž tzv. OTC (obchodované mimo centralizovanou burzu), jejichž cena se dohaduje mezi zainteresovanými stranami. V takovém případě může dojít a docházelo ke špatnému ocenění. To se u burzovních trhů stát nemůže, protože cenu utvářejí a „kontrolují“ všichni investoři na světě. Další rozdíl pak je v tom, že obchody na komoditních trzích jsou garantovány burzou – investor zde nikdy nepodstupuje riziko úpadku protistrany.

UPOZORNĚNÍ

VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.