Oživení v USA? Zatím pouze díky vyššímu dluhu federální vlády

Hospodářské oživení největší ekonomiky světa – Spojených států – je zatím stále především na papíře. Přestože jednotlivé „makro“ ukazatele signalizují její růst a HDP v posledním čtvrtletí minulého roku zrychlil na 2,8 % (anualizovaně), ani dva a půl roku od začátku finanční krize zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byla schopna stát sama na vlastních nohou. Naopak jsou to především podpůrné berličky fiskální a měnové politiky, které ji pomáhají růst a až jejich odstranění ukáže, jaký je skutečný věcí v zemi, kterou v roce 2008 srazilo na kolena splasknutí hypoteční bubliny.

Před krizí se zadlužovaly domácnosti

Mnohé však můžeme zjistit již dnes. Například porovnáním vývoje zadlužení vládního sektoru, firem a domácností. V předkrizových letech bylo hlavním motorem růstu především zadlužení soukromého sektoru, který pomohla odstartovat politika nízkých úrokových sazeb, jenž v letech 2003 a 2004 americké centrální banka držela na pouhém 1 %. To pomohlo zažehnout robustní růst, jehož průvodním jevem byl boom na úvěrovém trhu a zejména pak na trhu hypotečním. Výsledkem této měnové politiky bylo, že v období mezi 4Q 2004 a 2Q 2006, tj. sedm čtvrtletí v řadě, dosahovalo tempo růstu zadlužení amerických domácností dvouciferného růstu, přičemž růst nových hypotečních úvěrů převyšoval 10 % nepřetržitě dokonce deset čtvrtletí v řadě. Velmi podobně si vedla také míra zadlužení firem, která rostla o více než 10 % v 9 z 10 čtvrtletí mezi 4Q 2005 a 4Q 2007.

S příchodem krize se zadlužuje už jenom vláda

Zcela opačná byla tendence v případě zadlužení federální vlády. Prudký růst ekonomiky, který americké vládě zajišťoval vysoké daňové příjmy, vytvářel na prohlubování rozpočtového schodku federální vlády jen velmi malý tlak. Míra zadlužení federální vlády proto rostla poměrně pozvolna, s nejnižšími nárůsty právě v době nejrychlejšího hospodářského růstu, když v posledních dvou čtvrtletích roku 2006 rostla o méně méně než 3 %. S příchodem krize se však situace rapidně změnila.

Graf: Zadlužení v mld. USA (anualizovaně)

zdroj: Federal reserve, výpočty autora

Obrázek výše zachycuje čtvrtletní přírůstky zadlužení jednotlivých sektorů (vláda, firmy, domácnosti) v miliardách dolarů. Průvodním znakem zpomalení ekonomiky bylo vyschnutí úvěrového trhu, které bylo obzvláště silné mezi 3Q 2009 a Q1 2010, kdy se celkový objem úvěrů domácnostem a firmám snížil o více než 500 miliard dolarů (3,5 % HDP). Aby nedošlo k celkové úvěrové kontrakci, snížení „agregátní poptávky“ a ještě většímu prohloubení recese, přispěchala se svou fiskální expanzí americká vláda, která se začala zadlužovat v míře několikanásobně převyšující předchozí čtvrtletí. Jen díky ní mohlo celkové množství zadlužení všech sektorů ekonomiky dál stoupat a jen díky ní mohly do ekonomiky proudit nové finanční prostředky. Hospodářský růst, který následoval, proto nebyl tažen soukromým sektorem, ale téměř výhradně vládními výdaji, které zaplnily mezeru, jež vznikla v důsledku náhlého vyschnutí úvěrového trhu.

Letošní deficit: 1,6 bilionu dolarů

V letošním roce by měl americký deficit dosahovat přibližně 1,6 bilionu dolarů, avšak již v dalších letech má podle plánu Obamovy administrativy začít výrazně klesat. Předpoklad je přitom takový, že klesající poptávku americké vlády nahradí rostoucí poptávka soukromého sektoru. Jinými slovy, že klesající míru zadlužení federální vlády nahradí rostoucí míra zadlužení domácností a firem. Odkud se ale tato ochota k dalšímu zadlužování vezme? Z grafu výše jasně plyne, že zejména ochota domácností se dále zadlužovat zůstává i po více než dvou a půl letech na bodu mrazu. To vše se navíc děje v situaci, kdy jsou domácí úrokové sazby na rekordně nízkých úrovních a jejich další snižování již prakticky není možné. Pokud by navíc sazby v USA začaly stoupat, je vysoce pravděpodobné, že proces „oddlužování“ soukromého sektoru tímto pouze získá na intenzitě.

Teprve vládní úspory, ke kterým se politici odhodlají buďto dobrovolně, nebo je k nim dříve či později přinutí trh, proto poodhalí skutečný stav, v jakém se nachází americká ekonomika. Obrázek, který se nám po odstranění této podpůrné berličky naskytne, bude možná daleko horší, než se zatím zdá. 

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.