Investiční (ne)jistoty

Když vsadíte u úspor na jistotu, nejvýš udržíte jejich hodnotu – klasickým příkladem jsou současné penzijní fondy, jejichž výnos za posledních 10 let nevyrovnal u jejich poloviny ani inflaci.

Jiná káva je (bylo) stavební spoření, ale stát do něj ročně přisypával 13 miliard korun – a kdepak je asi vzal? No jistěže někde jinde. To musí skončit, ať už dříve nebo později.

Chystají se na nás důchodové fondy, ale s nimi bude ještě hodně starostí. Jako národ velmi konzervativních obyvatel, kteří ulpívají stále jednou nohou v 19. století a zbožňují nemovitosti (z nového průzkumu vyplývá, že na první místo jako „nej investice“ je klade 59 %, na druhé 14 % a na třetí 8 % respondentů) bude jejich „rozběh“ určitě přinejlepším těžkopádný. A jen postupně se lidé budou učit, že výnos získají jen a jen za podstoupené riziko.

Poplatky rozhodují

U dlouhodobějších investic obvykle formou pravidelného spoření rozhodují o výnosu zejména samozřejmě trhy a jejich vývoj, ale také poplatky, které za jejich správu platíme. Z nich není ani tak podstatný určitý „vstupní“ poplatek, ale zejména tzv. management fee, což je každoročně strhávaný poplatek za správu. Ten totiž ukusuje z výnosu pořád – při výnosu například 4 % poplatku za správu ve výši 2 % srazí skutečný výnos na polovinu.

Proto je důležité, že se vládní koalice dohodla na podmínkách fungování fondu státních dluhopisů v rámci 2. pilíře důchodového systému. Jejich výše nebude smět přesáhnout 0,3 % z objemu spravovaných vkladů, což je proti původnímu návrhu struktury poplatků jejich výrazné snížení. Výše poplatků v tomto velmi konzervativním fondu je přitom zásadní, protože u něj nelze očekávat žádné horentní výnosy. Navíc ministr financí Miroslav Kalousek prozradil, že má představy i o poplatcích ostatních fondů s dynamičtějšími investičními strategiemi. Jedině ty totiž něco skutečně vynesou, dluhopisy principiálně jen „udržují hodnotu“.

Jaké jiné fondy

Tím, jak jsou lidé opatrní, preferují zajištěné fondy a ti odvážnější smíšené. Náš největší producent ČSOB nasadil zajištěných hned celou pětici – včetně jednoho evropského clicku, světového růstu, dál nabízí BRIC šampióni 1, další Jumper je v euru a poslední Světový strom 16 je v dalším ze série Maximal Investů s trváním 5 let. Jeho investiční složka na koš 20 vybraných světových akcií nabízí minimální zajištěný výnos za dobu trvání 7,81 % a maximální výnos 39,57 % – no to by bylo, aby se neprodával jak o život, i když jde o jednorázové IŽP.

Jinak bychom se ještě mohli zastavit u dluhopisů – už bychom se prý neměli bát, že jsou investiční sebevraždou. Aspoň to říká Štěpán Mikolášek z ISČS a ten vždycky ví, o čem mluví. Fondy mají totiž citelný podíl korporátních dluhopisů a z těch kratších státních taky něco kápne. V České spořitelně lze koupit i čtyřleté HZL, které se prodávají tzv. pod parem: za cenu 9220 Kč při nominále 10 000 korun. Výnos do splatnosti je tedy 2,39 % a konstrukce je taková evidentně kvůli daňové optimalizaci (i výnos HZL se musí danit, takže zdanění sazbou 15 % podléhá jen 30 korun, což ukousne jen 4,50 Kč).

Druhá věc, které bychom si měli všimnout, je pokračující růst obliby smíšených fondů (ty jsou ostatně letos nejúspěšnějším typem fondů) – faktem ovšem zůstává, že zásluhu ne tom má především opět Spořka, které se daří do nich „pochytat“ peníze prchající z peněžního trhu. Tak třeba právě uplynulý týden se podařilo vlajkové lodi Osobní portfolio 4 prodat přes 100 milionů korun.

I globál ve vlnobití

Minulý týden byl zajímavý z mnoha důvodů i na globálních trzích. Prvním byla euforie z dopadení Bin Ládina, která vyprchala hned v pondělí jak pára nad hrncem. Hned úterkem pak začalo pilné inkasování zisků, což po několikadenním vylepšování tříletých maxim asi nepřekvapilo. Přímo však šokoval nevídaný propad na komoditách, kdy cena ropy jen během čtvrtka spadla téměř o 10 % a třeba Brent zaznamenal největší historický denní propad, zatímco stříbro už propadlo o 30 %. Podivný je i vývoj na amerických pokladničních poukázkách, které se prodávají téměř bez výnosu, jako by to byla jediná „tvrdá“ měna (podobný jev jsme viděli jen na podzim 2008 v době největší nedůvěry).

S tím souvisí i znovu zdůraznit nebezpečí měnového rizika – například index MSCI World letos sice o 4,8 % vzrostl, ale jen v dolarech, v korunách naopak o 5,2 % klesl.

Na obě strany překvapila i data z amerického trhu práce: zatímco čtvrtek ukázal, že v USA hledá práci dalších 474 tisíc lidí, což bylo mnohem více, než se předpokládalo, pátek přinesl informaci, že zaměstnanost v americké ekonomice v dubnu vzrostla o 244 tisíc, přestože se očekávalo pouze 185 tisíc.

A teď – babo raď.