Spojené státy příliš utrácejí – dluhy se zvyšují

Bankrot největší ekonomiky světa se podařilo odvrátit. Politici se na poslední chvíli dohodli na zvýšení dluhového limitu. Krátkodobě se opět podařilo situaci zvládnout a lokální požár byl uhašen. Problémem ovšem je, že hoří celý les. Americký státní dluh pokračuje v růstu. Výdaje převyšují příjmy a situace se příliš nelepší.

Od roku 1950 do roku 2007 vzrostl dluh Spojených států z 0,25 bilionu dolarů na 9 bilionů. S příchodem finanční krize se pak zvýšil během pouhých 3 let o 4,5 bilionu dolarů na 93,2 procenta HDP. Problém se navíc dále zhoršuje. Nejlépe o celé situaci vypovídá graf níže, kde jsou znázorněny příjmy a výdaje USA. Je zřejmé, že (až na výjimku z přelomu tisíciletí) výdaje překonávají od roku 1970 neustále příjmy. Situace se od propuknutí krize navíc zdramatizovala. Průměrně překračovaly výdaje od roku 1970 příjmy o 15%. Aktuálně překračují o více jak 50%. Pomyslné nůžky jsou v posledních letech velmi rozevřené a z dlouhodobého hlediska je tento stav samozřejmě neudržitelný.

Obrázek 1: Příjmy a výdaje USA (Zdroj: St. Louis Fed)

Obrázek 2: Příjmy a výdaje k HDP (Zdroj: St. Louis Fed)

 Zajímavý je i pohled na příjmy a výdaje v poměru k HDP. Od roku 1947 jsou průměrné výdaje k HDP na úrovni 19,6%. V případě příjmů k HDP se průměrná hodnota pohybuje na 18%. Z historického pohledu Spojené státy za posledních více jak 60 let utrácejí více než získají z daní. V posledních dvou letech se situace zhoršila a oba poměry se výrazně vychýlily od průměrných hodnot, přičemž o poznání dramatičtější je situace v případě výdajů k HDP.

Příliš variant řešení se nenabízí. Republikáni prosazují snížení výdajů, což by bezesporu negativně ovlivnilo hospodářský růst. Demokraté prosazují zvýšení daní, které by se opět negativně projevilo na hrubém domácím produktu. Další možnou variantou by bylo zakonzervování výdajů (a případně i jejich restrukturalizace) a vydání se cestou vyššího hospodářského růstu, díky kterému by do státní kasy přiteklo více finančních prostředků z výběru daní. Stát se ovšem potýká s vysokými dluhy a stejně tak i americké domácnosti, jejichž spotřeba táhla hrubý domácí produkt největší ekonomiky světa v posledních letech vzhůru. Myšlenka nadprůměrného hospodářského růstu je za této situace jen zbožným přáním. Jako reálná varianta se jeví kombinace úspor a vyšších daní, která bude doprovázena slabším růstem ekonomiky, než na jaký jsme byli v minulosti zvyklí. Existuje zde však ještě jedna možnost. Spojené státy by se mohly rozhodnout řešit své dluhy inflačním scénářem, kdy devalvují svou měnu. Tato varianta je podle našeho názoru v dlouhodobém horizontu velmi reálná. Podobně by mohly reagovat i další země, které se potýkají s vysokým dluhem. Pohled na reálné úrokové sazby (obzvláště v USA a ve Velké Británii) tomu již nyní nasvědčuje. Pokud by se tak opravdu stalo, potom by ze situace těžily i komodity, obzvláště pak drahé kovy.
 

VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.