Konec srpna přinesl na finanční trhy po divokém začátku měsíce vytouženou stabilizaci. Ceny akcií přestaly padat a zamířily opět vzhůru, i když zatím ani zdaleka nedokázaly plně zlikvidovat to, co během minulého měsíce ztratily.
Cena severomořské ropy typu brent se po pádu až pod 100 dolarů za barel vrátila na 115 dolarů a korekcí si prošlo také zlato, jehož cena se po prolomení hranice 1 900 dolarů za unci propadla o sto dolarů.
Tak jako v polovině minulého roku, kdy akcie během pár týdnů spadly o 15 %, aby pak naskočily na nový růstový trend, můžeme i za současnou stabilizací hledat centrální banky, které – ať už přímou akcí, nebo jen verbálně – znovu připomněly, že dokud to bude v jejich silách, žádný výprodej á la Lehman Brothers nepřipustí.
Co se přesně v srpnu stalo?
Začátkem měsíce si vzala slovo americká centrální banka, která na svém zasedání 9. srpna přišla s překvapivým oznámením, že až do poloviny roku 2013 hodlá držet úrokové sazby téměř na nule, což byl krok, který by byl ještě několik málo týdnu před zasedáním Fedu zcela nemyslitelný. Přestože Fed přímo měnovou politiku nijak neuvolnil, svým rozhodnutím bankám jasně naznačil, aby i nadále využívaly rozdílu mezi krátkým a dlouhým koncem výnosové křivky a dlouhodobé úvěry bezstarostně financovaly krátkodobými půjčkami na mezibankovním trhu.
Ještě agresivněji si ale v srpnu počínala Evropská centrální banka. Obrázek níže zachycuje celkovou velikost Securities Market Programu (SMP), který ECB využívá k nákupům dluhopisů těch nejvíce problémových zemí eurozóny. SMP byl vytvořen v květnu minulého roku, kdy ECB začala ve velkém nakupovat dluhopisy Řecka, Portugalska a Irska, aby uklidnila situaci na tamním dluhopisovém trhu. Od té doby jeho význam pozvolna upadal až do začátku minulého měsíce, kdy ECB začala nakupovat opět ve velkém, tentokrát ale dluhopisy Španělska a Itálie.
Celková výše dluhopisů v držení ECB (pravá osa) a týdenní změny dluhopisového portfolia (levá osa) v mil. EUR
Zdroj: bloomberg, XTB
Těch nakoupila během tří srpnových týdnů za více než 43 miliard euro, díky čemuž celkový objem dluhopisů v SMP vzrostl na 115,5 miliardy euro. Právě tyto nákupy přispěly k tomu, že výnosy z italských a španělských dluhopisů klesly z 6,4 % zpět na 5 %, což mohlo nežádoucí pozornost obchodníků od evropských dluhopisů alespoň na chvíli odvrátit.
Nebyly to však pouze nákupy dluhopisů, kterými ECB v srpnu uklidňovala situaci.
Druhý podstatným nástrojem byly její hlavní a dlouhodobé refinanční operace, kterými komerčním bankám eurosystému dodává potřebnou likviditu, výměnou za často velmi pochybné soukromé a státní dluhopisy, které přijímá jako záruku proti svým úvěrům. Zatímco ještě v polovině července ECB tímto způsobem poskytovala úvěry bankám ve výši 465 miliard euro, o měsíc později to bylo již 548 miliard. ECB tak převzala roli Fedu, který v červenci přestal s nákupy dluhopisů, kterými na finanční trhy dodával od loňského listopadu každý měsíc likviditu ve výši 75 miliard dolarů.
Toto „zacelení díry“ po americké centrální bance je dobře patrné z obrázku níže, který zachycuje celkovou výši bilance americké centrální banky a ECB v miliardách dolarů (přepočteno podle průměrného kurzu v daném období). Z obrázku je patrné, jak výrazně se zvýšila bilance Evropské centrální banky poté, co v USA Fed ukončil první a druhé kolo kvantitativního uvolňování.
Bilance Fedu a ECB v mld. USD
Zdroj: bloomberg, XTB
Dokud Fed nezahájí třetí kolo kvantitativního uvolňování, o kterém dnes již někteří z představitelů americké centrální banky opatrně mluví, nezbude ECB nic jiného, než nadále podpírat finanční trhy v daleko větší míře, než byla zvyklá v minulých měsících.
Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.