12.9. Jak čelíme globálnímu a extrémnímu QE, letí EURCHF a dolarový index vzhůru

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank

Graf níže ukazuje, proč se dno na páru EURCHF, které nastavila Švýcarská centrální banka (dále SNB), může ukázat jako extrémně důležité. Zrovna jsem se vrátil z Curychu, kde mají lidí na CHF extrémně býčí názor - a společnosti mluví o tom, jak chtějí prodávat a prodávat a prodávat. Ale býci na franku by si měli dát chvíli pauzu a zvážit následující:
• SNB má “neomezenou možnost tisknout peníze”
• SNB se bojí deflace - odtud potřeba monetarizova
• SNB má pocit, že není jiná alternativa a co je možná ještě důležitější, má plnou podporu vlády

Zdroj: Bloomberg LLP and Saxo Bank Strategy and Research

Pro příštích 12 měsíců mám dva silné scénáře:
1. Mnohem silnější dolarový index - DXY posílí na 100 (nyní je 75.00)
2. Mnohem vyšší hodnota EUR vs. CHF - 1,40/1,50

Scénář pro výrazně silnější dolar:
Můj výhled na posilování dolaru je založen na příliš nízkém konsenzu ohledně US růstu, lepší než “oznámené” situaci na trhu práce a údajích o výdajích spotřebitelů. Nakonec, USA se během dvou let díky jednotkovým nákladům na práci stanou konkurenceschopnou zemí. Přidejme k tomu ještě riziko zavedení programu HIA 2 - a že zbytek zemí G-20 směřuje k nějakému druhu QE, které jsme viděli u FEDu - proč by měl být trestán za QE jen dolar, když to “dělají všichni?

Scénář pro vyšší hodnotu EUR/CHFS
NB nemá jinou možnost, Švýcarsko míří plnou parou k “japonizaci”. Nakonec, během 12 měsíců se dočkáme nějakého “vyřešení” evropské dluhové krize.

Makro otázky
Existují ve skutečnosti jen 3 možnosti, jak se vypořádat se současnou situací:
1. Akceptujeme Krizi 2.0 - oddlužení a bolest, která je lepší z pohledu dlouhodobé restrukturalizace, politici pravděpodobně nepřijmou, ale trh ano.
2. Akceptujeme japonizaci - deflaci, pomalý růst bez strukturálních změn
3. Proběhne extrémní QE/maximální intervence - sázka na to, že “počasí” se zlepší díky tomu, že se bude utrácet ještě více peněz a budou se provádět postupné strukturální změny. Keynesiánští ekonomové nebo poradci se nyní opět hlásí ke slovu a stěžují si (neoprávněně), že k předchozímu růstu jsme se nevrátili, protože jsme udělali přiliš málo a příliš pozdě - podobně jako v Japonsku. To je směr, kterým jde nyní G-20. V polovině roku 2012 budou podle mě všechny hlavní národy maximálně intervenovat/provádět extrémní QE.

Mimochodem, konkrétně k současné krizi Eurozóny: řecký bankrot není málo pravděpodobná událost (černá labuť), ale ten nejvíce očekávaný závěr!

Pokud Řecko opustí EU, povede to k výrazné chuti riskovat, Evropu to nakopne. Pokud se bude Evropa dál vyvíjet tak, že se oddělí od slabých (Řecko), je to z pohledu rizika dobré - pokud se oddělí silní (Finsko a Německo), je to extrémní Krize 2.0.

Šance? 50/50