Patrik Urban: Je tu poslední kvartál roku

Chování hráčů na finančních trzích bude i v průběhu příštího čtvrtletí záležet na vývoji dluhové krize v Eurozóně. Je poměrně velká šance, že vysoká averze k riziku, která je spojena s padajícími akciovými trhy a silnějším americkým dolarem a japonským jenem, bude i nadále pokračovat.

Trhy se staly imunní vůči prohlášení politiků, že dělají "vše co je v jejich silách" a že se "zasadí o rychlé vyřešení krize" a vyžadují opravdová řešení problému. Možností by například mohlo být oznámení o výrazném navýšení Evropského Fondu Finanční Stability a to minimálně na bilion a půl eur. Oznámení tak vysokého navýšení by pravděpodobně vedlo ke stabilizaci pádu akcií, snížení výnosů na dluhopisech periferních států a růstu měn zemí, které mají vyšší úrokové sazby. Averze k riziku by se tak snížila a navrátila by se chuť nakupovat riskantnější aktiva. V případě, že se podobného oznámení nedočkáme by došlo k dalšímu propadu akcií a růstu USD a JPY, i když pravděpodobně ne tak výraznému jakého jsme byli svědky v minulém čtvrtletí.

Často můžeme slyšet názor, že by Řecko mohlo vyřešit svoje problémy výstupem z Eurozóny a devalvací své znovu nabyté měny. Určité zlepšení by pravděpdobně nastalo, ale díky tomu, že Řecko není proexportně zaměřené by vliv slabé měny nebyl tak pozitivní a výrazný jak by se na první pohled mohlo zdát. O bankrotu Řecka se mluví čím dál častěji a riziko, že k němu dojde se zvyšuje. Pokud by k řeckému bankrotu skutečně došlo, mohli bychom očekávat obrovský propad eura a evropských akciových trhů.