V předmětném sporu šlo o to, že 1.října 2000 odběratel vystavil blankosměnku vlastní na řad dodavatele (majitele směnky), která byla určena jako zajišťovací prostředek k budoucím pohledávkám z obchodního styku. Směnku avaloval (zaručil se za její zaplacení) jednatel odběratele. Téhož dne byla uzavřena dohoda o vyplnění blankosměnky, podle které byl dodavatel oprávněn blankosměnku vyplnit, pokud odběratel nesplní své peněžité závazky řádně a včas. Podle uvedené dohody měl dodavatel v případě prodlení odběratele právo do blankosměnky jako směnečnou sumu doplnit částku odpovídající splatným pohledávkám. Jako datum splatnosti měl vyplnit kterýkoli den následující po uplynutí 30 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění.
O rok později, v říjnu 2001, uzavřel jednatel se svou manželkou dohodu o zúžení jejich společného jmění manželů. Na jejím základě se veškerý majetek ve společném jmění manželů stal výlučným majetkem manželky s tím, že manželovi „se nedostalo ničeho“.
V předmětném sporu šlo o to, že 1.října 2000 odběratel vystavil blankosměnku vlastní na řad dodavatele (majitele směnky), která byla určena jako zajišťovací prostředek k budoucím pohledávkám z obchodního styku. Směnku avaloval (zaručil se za její zaplacení) jednatel odběratele. Téhož dne byla uzavřena dohoda o vyplnění blankosměnky, podle které byl dodavatel oprávněn blankosměnku vyplnit, pokud odběratel nesplní své peněžité závazky řádně a včas. Podle uvedené dohody měl dodavatel v případě prodlení odběratele právo do blankosměnky jako směnečnou sumu doplnit částku odpovídající splatným pohledávkám. Jako datum splatnosti měl vyplnit kterýkoli den následující po uplynutí 30 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění.
O rok později, v říjnu 2001, uzavřel jednatel se svou manželkou dohodu o zúžení jejich společného jmění manželů. Na jejím základě se veškerý majetek ve společném jmění manželů stal výlučným majetkem manželky s tím, že manželovi „se nedostalo ničeho“.