Ratingy jednotlivých zemí v rámci eurozóny

Čelní představitelé eurozóny v posledních dnech intenzivně jednají o řešení dluhové krize. Investoři doufají, že bude konečně představen zlomový balík opatření, který vyřeší problémy starého kontinentu. Ratingové agentury jsou o poznání skeptičtější a pokračují ve snižování úvěrového hodnocení jednotlivých zemí eurozóny. Poslední “obětí“ se stalo Španělsko. Velké naděje jsou vkládány do záchranného fondu EFSF. V jaké situaci se ovšem nacházejí země, které budou nejvíce přispívat? Na problém se podíváme optikou ratingových agentur a jejich hodnocení.

Z tabulky níže je zřejmé, že nejvyšší rating si v rámci eurozóny udržuje Německo, Rakousko, Finsko, Francie, Lucembursko a Nizozemí. Výše uvedené země dosahují nejvyššího úvěrového hodnocení v rámci všech tří agentur a měly by být páteří garancí v rámci záchranného fondu EFSF. Brzy se však může situace změnit. Agentura S&P varovala, že je Francie jedním z předních kandidátů v rámci eurozóny na snížení ratingu. Země bude druhým největším přispěvatelem do EFSF a případné snížení ratingu by se mohlo negativně odrazit i na síle celého fondu. Výsledek zasedání v Evropě proto bude pro zemi zcela zásadní. Pokud by byla dohodnuta rekapitalizace bank a řízený bankrot Řecka, přičemž soukromé subjekty by odepsaly 50-60% dluhů, potom by byl rating Francie v ohrožení. Německo prosazuje, aby se o rekapitalizaci bankovního sektoru postaraly jednotlivé státy. Teprve v případě jejich neschopnosti by nastoupil EFSF. Výdaje v případě Francie by tudíž byly obrovské, protože tamní banky mají poměrně velkou expozici vůči dluhům problematických zemí a jsou ve většině případů podkapitalizované.

Tabulka 1: Rating jednotlivých zemí (Zdroj: Bloomberg)

Obrázek 1: Vlastní jmění k celkovým aktivům (Zdroj: Global Macro Monitor)

(Pozn. Z obrázku 1 je zřejmé, proč se debata o podkapitalizovaných bankách týká především Evropy. Graf zachycuje poměr vlastního jmění bank k celkových aktivům)

Na opačném konci žebříčku se z pohledu ratingů nachází Řecko, které balancuje na hraně státního bankrotu. Pořadí nejhorších nikoho nepřekvapí. Následuje Portugalsko, Irsko a Kypr. Výše CDS (credit default swap) odhalí, jak se na celou situaci dívají investoři na finančních trzích. CDS jsou úvěrové deriváty, které v případě jednotlivých států fungují jako pojištění proti nesplácení. Nejvyšší hodnotou CDS se může “pochlubit“ Řecko (60,1%), následuje Portugalsko (11,1%), Irsko (7,8%) a Itálie (4,6%).

Krize eurozóny je během na dlouho trať. Nahromaděné dluhy z minulosti nezmizí mávnutím kouzelného proutku. Výsledek zasedání může přinést pouze dočasnou úlevu. Strukturální problémy ovšem přetrvají. Státy v rámci eurozóny se navíc vydaly cestou úsporných opatření, které dále podkopou růst ekonomiky a bude proto těžší výrazněji snižovat rozpočtové schodky a celkové zadlužení. Ratingové agentury jsou po fiasku z dob realitního boomu v USA mnohem obezřetnější a neštítí se snižovat úvěrové hodnocení zemí v problémech. A to ani v situaci, kdy jsou pod palbou kritiky ze strany politiků. V nejbližších měsících se proto bezesporu dočkáme dalšího snižování ratingu, což bude mít bezesporu vliv i na finanční trhy.
 

VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.