Pohled do investorské budoucnosti: dobré vyhlídky

1. Globální ekonomický pohled

Existují názory některých ekonomů, že hospodářský útlum hlavních průmyslových zón světa stále do určité míry pokračuje a horizont jeho relativního ukončení kladou až do roku 2005. Příčiny  ovšem zřejmě nejsou cyklického charakteru (mají vliv na GDP), ale týkají se zvláště strukturální podstaty. Proto nástroje měnové resp. fiskální politiky příslušných subjektů národních ekonomik po dlouhá léta pěstované pro jemné dolaďování zákonitostí tržních vztahů s výrobní základnou v současné době nepracují tak jako v minulosti a jak by některé zainteresované orgány (zejména státní) chtěly a také potřebovaly.

Tyto nástroje rovněž nemohou kompenzovat ani řešit dlouhodobé či krátkodobé poměrně značné nedocenění resp. podcenění zákonů hospodářské entropie průmyslových států při aplikaci některých opatření ekonomické politiky ze strany MMF, Světové banky. Zajímavým příkladem patřícím do této skupiny je i ministerstvo financí ČR a to zejména ve vztahu k vývoji státního zadlužení a jeho interpretace.

Určitá slabost globální ekonomiky do jisté míry směřující k stále nižšímu čitateli výkonu je ale ideální podmínkou  pro vysokou efektivnost a návratnost prostředků pro toho investora, který ovládá "příčinu a následek (efekt)" analytické metody globálních finančních trhů.

Uvedené období vývoje kapitálových trhů může být velmi zajímavé a povzbuzující rovněž pro tzv. kontrariánskou filosofii investování, která zastává zásadu investovat právě opačně než to činí hlavní proud investorů. V praxi to znamená činit pravý opak toho než co dělají ostatní účastníci trhu (týká se nákupů, prodejů akcií, timingu, výběru sektorů, teritorií apod.).

Nicméně pohled na současné investiční klima vypadá poměrně optimisticky, zejména ve vztahu ke dvěma důležitým veličinám:

1. Právě probíhající vyhlašování hospodářských výsledků  (tzv. report season) amerických firem za 3. čtvrtletí 2003 a výhled za celý rok 2003. Zatím výrazně převažují lepší výsledky.
2. Situace na trhu práce v USA, kdy důvěra v obrat ekonomiky byla 10.10. t.r. posílena neočekávaným nárůstem počtu nových pracovních míst. To vedlo k dalšímu posílení akciových titulů obchodovaných na Wall Street. Ovšem jak uvedlo americké ministerstvo práce, nemusí jít o dlouhodobé zlepšení trhu práce a proto je třeba pojímat tyto informace s určitou dávkou opatrnosti a být připraven na případný návrat mědvědích nálad velmi potulného a volatilního investorského sentimentu.

2. Česká republika
 
V důsledku  restriktivní průmyslově-rozvojové politiky de facto vyloženě socialisticky a sociálně zaměřených vlád za uplynulých 6 let, hospodářství ČR se dostalo víceméně do terciální sféry nákladově nenákladné pracovní síly třetího světa. Oscilující oživení hospodářství je potom plně v závislosti na investičních zakázkách a objednávkách zahraničních vlastníků výrobních kapacit. Akcie společností, jenž si takto do značné míry vyřešily nemalé problémy doplňkové výrobní kapacity v jejich mateřských lokalitách (navíc musíme brát v úvahu, že jsou většinou dotovány českým daňovým poplatníkem), nejsou registrovány a obchodovány na Burze cenných papírů Praha.

Kapitálový trh alespoň v nějaké rozumné formě de facto v ČR neexistuje. Do této oblasti podcenění zákonitostí kapitálového trhu patří i nepřipravené akviziční kroky Čs. Telecomu, které zavinily předvídaný náhlý propad akcií prodejem 30%  akcií  Čs. Telecomu důležitým zahraničním investorem - firmou Swisscom. Výsledkem bude zřejmě ztrátový prodej Čs. Telecomu, jenž bude nakonec také dotován českým daňovým plátcem.

Lze předpokládat, že tedy hodnota (vyjádřeno kursově) čs. vládních dluhopisů a hypotéky, pokud by se tuzemská měna - CZK propadla vůči EURO, poklesnou v přímé relaci. Investovat za podmínek netransparentnosti, nízké likvidity a slabé efektivní návratnosti do produktů českého bankovního sektoru je víceméně spekulací.

3. USA

Koncentrace a konsolidace Evropy do jednotné hospodářské unie již dnes a zejména v blízké budocnosti představuje ekonomický celek disponující větší ekonomickou silou než USA. USA musí vynaložit mnohem větší úsilí, aby nepřestaly být tahounem globální ekonomiky a spolu s Velkou Británií se nacházejí pod stále sílícím tlakem na znehodnocení jejich měn. Praktickým efektem globalizace je posílení spekulativního významu globálních výrobních regionů a korespondující oslabení spotřebních regionů. USA by se tak mohly ocitnout v období, resp. cyklu, kterým procházelaVelká Británie v 50. a 60. letech minulého století.

V krátkodobých investicích by se mohly objevit akcie společností, jejichž hlavními aktivitami jsou distribuce zboží, služby, apod. Na druhé straně investice střednědobého či dlouhodobého charakteru (minimálně více než 1 rok),  dluhopisy (bonds) musí být vyhodnoceny nejen proti inflačnímu efektu jak v USA tak i v Čechách v průběhu životnosti finančního instrumentu, tak také pojištěny proti  měnovým fluktuacím.

Neustále deficitní obchodní bilance USA  již přesáhla únosnou hranici 5% GDP se všemi negativními následky. Společná evropská měna - EUR by mohla zaznamenat signifikantní posílení dolaru v průběhu následujících 9 měsíců.

Úroveň nezaměstnanosti, která nyní zahrnuje 14 milionů nezaměstnaných Američanů, vytváří  do značné míry důležitý předpoklad pro nízkou inflaci.  Na druhé straně za těchto podmínek není možné očekávat nějaké zásadnější zvýšení mezd v důsledku zvýšené produktivity.

Mzdy rostly v roce:

• 2001 o 2,4%,
• 2002 velmi mírně o 0,9 %.

I po realizovaném snížení daní zisky poklesly o 3,4 %   a nedistribuované zisky se propadly o 64 %.

Pokud vezmeme všechny tyto atributy v úvahu, americké firmy budou mít k dispozici  v roce 2004 14 mld. USD na zvýšení vyplácených mezd, různé bonusy, nové investice, údržbu a expanzi. Přestože se tato částka může zdát jakkoliv vysoká, americkým společnostem to zřejmě nebude stačit. Z toho následně vyplývá, že firmy nebudou přijímat nové pracovní síly a investovat do nových výrobních kapacit.

V době určité politické a hospodářské nestability, kdy sofistikovaný investor hledá tzv. "safe heaven" (relativně bezpečné místo) pro své úspory, resp. investice, je tradičním útulkem zlato. Za posledních 6 měsíců zlato zvýšilo svou hodnotu o více než 30%.  Oproti zvyku Francouzů, kteří na základě svých zkušeností věří, že všechno zlato patří do matrace (i když dnes již modifikované), má dnes investor k dispozici řadu dalších možností, jak bezpečně a efektivně uložit své peníze do nástrojů, které mu dají co nejspolehlivější záruku.

Velice zajímavou investicí mohou být v příštích dvou letech  vybrané akcie evropských společností registrované na NYSE (New York Stock Exchange) a předních evropských burzách. Akcie těchto  mezinárodních společností tvoří 5 - 7% skupinu firem s tzv. vysokou tržní kapitalizací (large market capitalization).

4. Evropa

Sjednocená Evropa by mohla představovat a nabídnout a to zejména v dalších letech po ustálení a vstřebání vstupu nových členských států investiční klimat stability a předvídatelnosti.

EURO  víceméně úspěšně odolalo náporu spekulativních obchodníků na forexovém trhu (Wall Street a City) a nyní by se mohlo postupně etablovat na úroveň mezinárodní rezervní měny. Pesimističtí analytici na měnových trzích, kteří do určité míry vsadili chybně na zásadní oslabení EUR, by si měli uvědomit nezanedbatelná fakta spojená se zrozením společné evropské měny. Arabské státy tehdy koupily podstatnou rezervu EUR (vyčíslenou zhruba na 3 mld.) a dokázaly držet tuto částku po celou dobu vývoje kursového poměru EUR/USD a každý rok zvyšovaly měnový agregát. Jejich současný zisk z těchto operací tak přesahuje 30%.

Nový přístup k vyhodnocení kriterií EUR a USD v jejich rolích rezervních měn vyžaduje podstoupit komparativní analýzu obchodního deficitu USA, jež se svou tendencí pokračuje s nesníženou intenzitou v posledních 4 letech. Tento rok překročil do značné míry únosnou hranici 5 % HDP, což je limit pro podstatné měnové fluktuace.

Důležitým faktorem je rovněž skutečnost, že ekonomie Francie a Německa a ostatních zemí EU jsou založeny na vývozu zbožových produktů a dovozu surovin.

Zajímavým dlouhodobým objektem investiční strategie by se mohla stát výroba  elektrické energie. Nekonečné diskuse kolem bezpečné úschovy spáleného jaderného materiálu se prokázaly hospodářsky bezvýznamné v porovnání s obrovskými škodami tepelných elektráren, důsledky spalování fosilních paliv. Mnohonásobný návrat počáteční investice v této oblasti lze očekávat pro investora který umí a chce čekat.