Od nesouladu ke ztrátě víry

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank


“Moudrost není nic jiného než uzdravená bolest.” Robert Gary Lee  

Téma posledních dní: Od nesouladu ke ztrátě víry  V minulých dnech se poprvé začalo mluvit o tom, že by Bernanke mohl na čas stopnout svůj měnový experiment. Důvodem jsou lepší čísla z trhu práce a podpora této strategie (nejen) uvnitř Fedu. Americké centrální bance tato myšlenku zřejmě nechtěně unikla skrze hlásnou troubu Wall Street Journalu Jona Hilsenratha, který se na Fed specializuje. Vše se můžete dočíst ve článku Fed si dává v hodnocení ekonomiky na čas.

Páteční zpráva o americké nezaměstnanosti je pak zajímavá ze dvou důvodů. Díky dobrým číslům bude pro Bernankeho Fed těžké argumentovat ve prospěch nafukování ekonomiky skrze kvantitativní uvolňování a tzv. operaci Twist (pozn. redakce: Fed by podpořil ekonomiku tím, že by kupoval a prodával státní dluhopisy s rozdílnou splatností. Cílem je snížit úroky na vzdálenějším konci výnosové křivky - firmy tak získají důvod investovat, ale banka zároveň hodlá usnadnit refinancování hypotečních úvěrů běžným Američanům.).

Je ironií, že špatné je v tomto případě vlastně dobré a naopak. Ale to je jen obchodní paradigma z prosince loňského roku - nic není takové, jak jsme se domnívali.

Kam jde Čína, tam jde i zbytek světa  Premiér Wen Ťia-pao na výroční schůzi Všečínského shromáždění lidových zástupců naznačil, že cíl pro ekonomický růst bude snížen (konkrétně 7,5 procenta, přičemž v posledních dvou pětiletkách se počítalo s osmiprocentním růstem) , zatímco pozornost se soustředí na “společenskou harmonii”, přesněji veřejné blaho.

Všimněte si hlavně těchto důležitých bodů, o kterých premiér mluvil:

• Vláda zvýší výdaje na sociální služby a zvedne příjmy středně- a nízkopříjmovým skupinám. Současně podpoří i spotřebitelské půjčky.
• Budou posíleny zemědělské dotace. Téměř 50 procent z 1,3 miliardy obyvatel Číny žije ve venkovských oblastech, které jsou na zemědělství závislé (zdroj: China Digital Times

Slova Wen Ťia-paa s sebou nesou i další důsledky, které si většina lidí nedokáže ani představit. Analytik Credit Suisse Tung Tchao vidí tato opatření jako konec:

• zlatého věku investic do infrastruktury
• zlatého věku exportního boomu
• zlatého věku realitního boomu

Podobného tématu se dotkla i Světová banka ve své únorové zprávě nazvané Čína v roce 2030: Budování moderní, harmonické a kreativní společnosti s vysokým příjmem. Doporučení Světové banky zahrnuje následující body (a zdá se, že je potvrdila i čínská elita):

1. Zavést strukturální reformy, aby posílily základy tržní ekonomiky. 
2. Urychlit inovace a vytvořit otevřený inovační systém. 
3. Chopit se příležitosti a dát se na “zelené” technologie. 
4. Rozšířit příležitosti a podpořit sociální bezpečnost u všech skupin. 
5. Posílit fiskální systém.
6. Hledat vzájemně výhodné vztahy s okolním světem.  

Tyto body nejsou daleko od mých výhrad a myšlenek z únorového článku Made in China.
Musíme si opět uvědomit, že Čína pohání růst všech států i trhů, a stejně tak je i fiskálním stimulem. Sice se nám to nemusí líbit, ale ve světě, kde je utrácející vydán na milost a nemilost věřitelům, je cena, kterou platí, vlastně druhem otroctví k levným penězům a závislosti na národech, které se nachází daleko od našich hranic.