Změna strategie: Řeky a Španěly je třeba i chválit

Při pohledu na situaci zejména v Řecku a Španělsku musí už být většině ekonomů i politiků jasné, že tyto země přestávají mít kde brát. Stačí se podívat na jejich nezaměstnanost. Řecko reportovalo 25,1 %, Španělsko zveřejní čísla za třetí čtvrtletí na konci října. Je pravděpodobné, že se bude pohybovat těsně nad 25 %. Ponechme nyní stranou důvody, které tento stav způsobily, rozmařilé utrácení, 13. a 14. platy, několikeré úvazky atd. Nyní je ale situace taková, že čtvrtina práceschopných lidí nemá práci a proto se logicky uchylují k protestům a ke stávkám. Je za takových okolností efektivní šlapat tamním vládám na krk se stále stejnou intenzitou?

Politici začínají chválit

Podle mého názoru není a strategie boje proti dluhové krizi se musí změnit. A z posledních vyjádření světových státníků je jakýsi posun patrný. Například německá kancléřka Merkelová při nedávné návštěvě Řecka, kde ji mimochodem vítaly cedule s nacistickými symboly a na její ochranu bylo nasazeno 6000 policistů, vyjadřovala soucit s každodenním utrpením, které musí Řekové podstupovat. Na zasedání ministrů financí eurozóny chválil také šéf této skupiny Juncker, který byl velmi překvapen tím, jak řecká vláda postupuje při řešení krize. To samé zaznělo z úst šéfky MMF Lagarde. Ta navíc navrhla, aby Řekové a Španělé dostali více času na řešení svých problémů. To ostatně zopakovala i na výročním zasedání mezinárodního měnového fondu. Na něm zazněla další slova chvály a porozumění například od amerického i kanadského ministra financí.

Konsolidace financí musí pokračovat

Tato strategie by ovšem neměla způsobit otupení snah těchto zemí o konsolidaci veřejných financí. To jednohlasně potvrzují i světoví politici, kteří po slovech chvály přidávají slova o pokračování v nastoleném trendu. Přísný trend ovšem bude muset projít jakousi korekcí, aby se nakonec nestalo, že bude polovina lidí bez práce a trvale demonstrující.

Nejsem zastáncem jakýchkoliv úlev pro rozmařilé státy, nicméně podle mého názoru je nastolený trend úspor natolik tvrdý, že by ve výsledku mohl být kontraproduktivní. Poplácejme tedy Řeky a Španěly po ramenou, pochvalme je a prodlužme termín na splnění podmínek. Intenzita dohledu a tvrdost ostatních podmínek a cílených hodnot makroekonomických ukazatelů ale musí zůstat beze změn.

Autor článku je analytikem společnosti Cyrrus.