Italský premiér Monti rezignuje. Co to znamená pro euro?

V roce 2012 se podařilo jižanům dosáhnout u Němců a Evropské komise značné ústupky, na čemž měl Monti lví podíl. Bruselští zasvěcenci ho dokonce vidí jako loutkáře, který vede Rajoye, Hollanda a Draghiho. Montiho vliv ale není radno přeceňovat.

Když se ho nedávno ptali na dvě věci, které by vrátily Evropu zpátky do normálu, odpověděl: Stabilní vláda a euro bondy. Jaký je to paradox, když právě díky němu je opět politika destabilizovaná a euro bondy se nikam neposunuly. A Berlusconi se Severní ligou bude dozajista volat po znovuzavedení liry. Zdá se, že se Itálie v kategorii záškoláků EU chystá ukrást show Řecku a Španělsku.

Sociální napětí v Itálii, Španělsku a Portugalsku je velmi vysoké. Zoufalí mladí lidé hledají radikálnější politiky, kteří by zastupovali jejich zájmy, což je fenomén, který je bohužel pro hospodářské krize typický.

Berlusconi se vrhá do předvolebního boje. Je třeba poznamenat, že jeho strana Lid svobody má sice v preferencích jen 15 procent, ale Berlusconi doufá v zisk dalších hlasů díky své rétorice proti EU a premiéru Montimu. To se s pochopením EU a ECB nesetká.

Další špatné zprávy se valí z Portugalska, které ještě před několika týdny bylo vzorem strohosti. Jeho HDP za 3. čtvrtletí překvapivě pokleslo o 3,5 procenta kvůli propadu exportu.

Portugalsko je na mizině, vláda neví kudy kam a na příští rok chystá masivní zvýšení daní. Jak to, že jsou politici tak bezradní? Nebyli jsme to snad my, voliči, kteří jim svěřili důvěru? Nebo jde snad o chybu moderních evropských ekonomik, které přerozdělují více než 50 procent vytvořeného bohatství? Jakmile nemá více než 50 procent lidí zájem o změnu současného stavu, nahradí růst, produktivitu a inovaci samolibost a sobectví. Proto potřebujeme krizi. Musíme se vrátit ke kořenům. Čím dříve začneme, tím lépe.

Autor komentáře je hlavním ekonomem Saxo Bank