Levné peníze lákají k nákupu akcií i komodit

Již Benjamin Franklin tvrdil, že nic není jisté, jen smrt a daně. Nicméně v letošním roce by se k těmto jistotám mělo přidat i to, že krátkodobé úrokové sazby v USA neporostou. FED dokonce naznačil, že je bude udržovat na nejnižší možné úrovni až do roku 2015.

Nákupy dluhopisů problémových zemí

Fed, stejně jako ostatní centrální banky, má velký vliv na chování účastníků finančního trhu. Kromě již „obligátního šoupání“ s úrokovou sazbou a měnových intervencí, však v posledních asi třech letech využívají silnější nástroje. Jedním z takových je nakupování dluhopisů problémových zemí. Třeba již zmiňovaný Federální rezervní systém vyhlásil, že pokud neklesne nezaměstnanost v USA, bude každý měsíc nakupovat hypoteční zástavní listy za 40 miliard dolarů. Evropská centrální banka (ECB) jde ještě dále a nakupuje dluhopisy problémových států Evropské měnové unie. Tímto krokem by se měly peníze dostávat do ekonomiky, což má samozřejmě vliv na finanční trhy.

Akciové trhy rostly

Dnes máme za sebou několik vln kvantitativního uvolňování, díky čemuž můžeme využít zkušenosti z jejího vlivu na jednotlivé nástroje finančního trhu. Tyto zkušenosti se nám při příslibu dalších vln mohou hodit. Neboť je velmi pravděpodobné, že se situace bude opakovat. Prozatím po každé vlně kvantitativního uvolňování následoval růst akciových trhů, avšak už ne pokles výnosů u dluhopisů, což byl jeden z původních záměrů tohoto opatření. Důvod pro růst akcií byl prostý. Nízké úrokové sazby, společně s levnými penězi lákaly k nákupu rizikovějších aktiv, tedy především akcií. Navíc pokud kvantitativní uvolňování dokáže povzbudit ekonomiku, zisky firem porostou.

Zlato jako ochrana před inflací

Dalším z vítězů předchozích vln kvantitativního uvolňování (a možná ještě výraznějším, než akcie) jsou komodity. Zvýšení poptávky po nich bylo takřka přímo úměrné ekonomickému oživení vyvolanému kvantitativním uvolňováním. Investoři začali nakupovat komodity (zejména drahé kovy, a z nich hrálo prim zlato) ve víře, že příliš levných peněz povede k inflaci a tím pádem znehodnocení měny (zejména amerického dolaru). Rostoucí ceny komodit jsou přínosné pro rozvíjející se země, které jsou jejich významnými exportéry. Za to pro rozvinuté země znamenají problém, protože reálně snižují spotřebitelské příjmy, a to v situaci, kdy je poptávka beztak již slabá.

Budou reagovat trhy na kvantitativní uvolňování stejně?

Pokud tedy chcete v novém roce „vsadit“ na akcie či komodity, měli byste doufat, že bude kvantitativní uvolňování účinné. Pokud by totiž jeho účinek byl pomíjivý, byla by to pro komodity a akcie spíše špatná zpráva (nedostavilo by se za současné situace oživení ekonomiky) s negativním dopadem. Negativně by to ovlivnilo i šampiona růstu z let minulých, jímž jsou rozvíjející se země jako např. Čína, Brazílie či Indonésie. V dnešním globalizovaném světě tyto ekonomiky mohou jen stěží uniknout dopadům problémů, které mají rozvinuté země. Na druhou stranu zkušenosti ukazují, že není vhodné nakupovat akcie společností z rozvíjejících se zemí v době, kdy trvale rostou a jejich prognóza je optimistická. Lepší je nakupovat ve chvíli, kdy je víra v další růst relativně malá.