Inventura řeckého problému

Zatímco se hodně mluvilo o uvalení přísných opatření na získání dalších prostředků, EU vyplatila Řecku novou půjčku za zjevně laxnějších podmínek. Opravdu to tolik spěchalo?

Poskytnutí těchto financí bylo skutečně velmi naléhavé, dokonce natolik, že uvolnění první tranše ve výši 34,3 mld. eur bylo otázkou několika dnů. Z této částky připadá cca16 mld. eur na rekapitalizaci bank a vyřešení bankovní krize, 7 mld. eur na financování rozpočtu a 11,3 mld. na zpětné odkoupení dluhu. Pro potřeby řeckého rozpočtu jsou prostředky poskytnuty v hotovosti, zbytek pak v dluhopisech a směnkách záchranného fondu EFSF. Dalších 7,2 mld. eur na rekapitalizaci bank bude vyplaceno již v lednu. Zbytek pak nejpozději v prvním čtvrtletí letošního roku, pokud Řecko splní cíle stanovené skupinou věřitelů, nicméně tato podmíněná část představuje přibližně o polovinu více.

Část okamžitě uvolněných prostředků musí být použita na zpětné odkoupení dluhu. Jedná se o novinku v řeckém záchranném plánu?

Řecká vláda se dohodla se svými soukromými věřiteli na odkoupení dluhopisů se širokou škálou splatností v nominální hodnotě 31,9 mld. eur, takže potřebných 11,3 mld. vydá za „očesání“ o nějakých 70 %. Cílem je snížit dluhové zatížení, které od první záchranné akce, o níž se rozhodlo před více než dvěma lety, neustále stoupalo.

Jak za této situace věřitelé zvládají řecké fiskální ukazatele?

Neustále je třeba získávat nejnovější informace, naposledy to bylo odložení cíle vyjádřeného v podobě primárního přebytku jako procentní podíl na HDP ve výši 4,5 % z roku 2014 na rok 2016. Na základě nových předpovědí se očekává, že Řecko do konce stávajícího programu MMF v roce 2016 dosáhne v tomtéž roce (tedy v roce 2016, kdy stávající program MMF končí) poměru dluhu k HDP ve výši 175 %, v roce 2020 to bude 124 %. V roce 2022 bude poměr výrazně nižší než stanovený cíl 110 %. Předchozí scénář předpokládal, že v roce 2020 bude poměr dluhu k HDP činit 120 %.

Jak by se investoři tvářili na nápad poskytnout Řecku „dluhovou úlevu“?

Důkladné posouzení všech opatření je třeba podrobit dodatečné analýze, i když největší věřitelé v zásadě myšlence dluhové úlevy nakloněni nejsou. Zatížení Řecka však již bylo v mnoha ohledech odlehčeno, jak je vidět na následujících údajích:

• Úroková sazba půjček poskytnutých v rámci prvního záchranného programu je snížena o 1 %.
• Splatnost bilaterálních půjček i půjček EFSF byla prodloužena o 15 let a placení úroků z půjček EFSF je odloženo o 10 let.
• Členské státy EMU převedou na oddělený účet částku odpovídající příjmu z dluhopisů, které nakoupily centrální banky jménem ECB v rámci prvního programu nákupu dluhopisů (SMP).

Přinese tato politická ochota nějaké výsledky?

V tuto chvíli to ještě nelze odhadnout. Můžeme ale konstatovat, že šéfové eurozóny projevili při řešení řeckých trablí velkou dávku flexibility. S rozšířením krize na další země postavili politici EMU integritu eurozóny nad všechny ostatní zájmy a není pravděpodobné, že by nyní od svého úsilí upustili, pokud by měly nastat další potíže. Odchod Řeků z eurozóny se už nejeví jako možná alternativa, Řecko však musí vytrvat ve snaze vrátit své veřejné finance na cestu udržitelnosti.

Monica Defend, vedoucí výzkumu globální alokace aktiv Pioneer Investments