ANALÝZA: Dopad drahé ropy na kurs dolaru zůstává nejasný

01.06.2004 | , Reuters
INVESTICE


Rekordní ceny ropy na světových trzích by měly uškodit dolaru, usoudili tento týden investoři. Mají však pravdu? Řada hráčů na trhu se ještě minulý týden domnívala, že by dolar měl těžit...

... ze všeobecného úprku od riskantnějších vkladů, vyvolaného nejistotou ohledně cen pohonných hmot a jejich dopadu na světovou ekonomiku.

Tento týden však už trhy začaly o podobných výhodách pro dolar pochybovat, když se ukázalo, že dlouhodobý dopad růstu cen ropy na 21leté maximum na světové měny není zdaleka tak jasný.

Jedna z klíčových otázek v souvislosti s dolarem zní, zda drahé pohonné hmoty zbrzdí příliv investic do akcií a dluhopisů, jichž je třeba pro krytí schodku běžného účtu Spojených států.

Další otázkou je, zda Evropská centrální banka (ECB) zvolí v boji proti inflačním tlakům, jež vyvolaly vysoké ceny energií, přísnější měnovou politiku než americký Fed.

Hodně bude záviset na tom, kolik investorů si ještě podrží rozsáhlá portfolia riskantnějších vkladů, která bývají v nejistých dobách prodávána za dolary, a jak budou na zdražení pohonných hmot reagovat američtí spotřebitelé.

"Vysoké ceny ropy se projeví ve všech významných světových ekonomikách, takže jde o symetrický šok," řekl Thomas Stolper, ekonom pro globální trhy z Goldman Sachs v Londýně. "Drahá ropa nakonec poškodí všechny tři země skupiny G3. Neexistuje tedy jasný argument pro silnější nebo slabší dolar."

Od 17.května, kdy futures na americkou ropu dosáhly historického maxima na 41,85 dolaru za barel, dolar ztratil vůči euru už přes dva centy. Ve středu dolar klesl až na třítýdenní minimum 1,2143 za euro <EUR=>.


KRYTÍ SCHODKU

Ceny ropy se v úterý držely nad hranicí 41 dolarů za barel kvůli neutuchajícím obavám, zda dodávky černého zlata dokážou uspokojit celosvětově rostoucí poptávku po této surovině.

Mnozí stratégové pro devizové trhy tvrdí, že by pokračující růst cen ropy a s ním související vysoký stupeň averze vůči riziku na finančních trzích časem přitáhl pozornost trhu k deficitu běžného účtu Spojených států, a poškodil tak dolar.

Jakožto největší čistý světový dovozce ropy by Spojené státy brzy pocítily tlak na obchodní bilanci vyvolaný zdražením importované ropy.

"Tady se však pro dolar otevírá příležitost," řekl Ian Gunner, ředitel oddělení pro průzkum devizových trhů z Mellon Bank v Londýně.

"Kdyby měla cena ropy opět vystřelit vzhůru, dokážu si představit velké pozitivum pro dolar v tom, že by vyšší averze vůči riziku přiměla řadu lidí k přechodu na dolar od obchodů třeba na rozvíjejících se trzích," uvedl Gunner.

Avšak podobné podpoře dolaru ze strany investorů, kteří ukončí růstově zaměřené sázky na vysoce výnosné měny, by časem došel dech, což by vystavilo riziku schodek běžného účtu USA.

"Předpokládejme, že je kompletně dokončena likvidace rizikových obchodů..., a (v tu chvíli) pozorujeme také vyšší rizika pro americkou ekonomiku," řekl Gunner. "To by pak bránilo (investičním) tokům do Spojených států a vydalo obchodní deficit napospas. To je negativní stránka pro dolar."


OTÁZKY DŮVĚRY A SAZEB

Kromě dlouhodobého dopadu vysokých cen ropy na mezinárodní toky investic a na jejich schopnost pokrýt obchodní deficit Spojených států investoři sledují také vyhlídky na zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed).

Předpoklad, že Fed v dohledné době zpřísní měnovou politiku, byl hlavní hnací silou pro zotavení dolaru z únorového historického minima vůči euru.

Analytici si však dobře pamatují na snížení sazeb, které Fed nařídil v roce 1973, aby vyrovnal inflační efekt vysokých cen ropy stoupajících pod tlakem ropného embarga arabských států.

"Pokud vysoké ceny ropy začnou (negativně) působit na výdaje amerických spotřebitelů, pak zbrzdí cyklus zpřísňování měnové politiky centrální bankou," řekl Gunner. "Na druhou stranu by důvěru (spotřebitelů) měla podpořit nízká nezaměstnanost."

Jakýkoli inflační efekt vysokých cen ropy by zasáhl také eurozónu, která je rovněž významným dovozcem ropy. Někteří analytici však soudí, že Evropská centrální banka (ECB) bude v otázce inflace zřejmě agresivnější než Fed.

"ECB by se velmi zdráhala snižovat sazby, zatímco Fed může být flexibilnější, pokud vysoké ceny ropy povedou k mohutnému poklesu akciových trhů a spotřebitelské důvěry," řekl Mansoor Mohi-uddin, hlavní devizový stratég z UBS v Londýně.

Řada analytiků však poukazuje také na to, že obavy z dopadu cen ropy na růst světové ekonomiky mohou být zatím přehnané, neboť ceny jsou z hlediska inflace stále jen na poloviční úrovni ve srovnání s ropnými šoky v sedmdesátých letech.

Zdroj: Reuters, 27.5.2004
Přeložil: Jan Schmidt
Editoval: Dušan Bučánek

Články ze sekce: INVESTICE



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.