Strhne Itálie Evropu zpět do dluhové spirály?

27.02.2013 | , Finance.cz
INVESTICE


Parlamentní volby v Itálii “píchly vidle“ do prozatím relativně poklidného průběhu obchodování v roce 2013. V Itálii proběhly 24.2 a 25.2. volby do Senátu a Poslanecké sněmovny. Trhy se na tuto událost nijak zásadně nepřipravovaly v očekávání, že levicová Demokratická strana vedená Pier Liugi Bersanim bude schopna s Občanskou volbou Maria Montiho vytvořit většinovou koalici. Nestalo se tak a akciové trhy jsou z toho velmi nervózní.

Hlavním zdrojem obav je úspěch strany Lid svobody bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Zásadním je jeho úspěch ve volbách do Senátu, kde získal 30,7 % hlasů a skončil těsně druhý za Bersaniho Demokratickou stranou s 31,6 % hlasů. Vzhledem k tomu, že logický partner Bersaniho Mario Monti získal jen 10 % hlasů a celkem tedy dají dohromady 141 ze 315 křesel, na většinu to nestačí. A právě většina v Senátu i Poslanecké sněmově je v italském politickém systému nutná pro vytvoření koaliční vlády.

Důvod k obavě z Berlusconiho je zřejmý: tento politik, který na svou funkci rezignoval v roce 2011 a nahradil ho tehdy technokrat Monti, je tvrdým odpůrcem úsporných opatření, které Montiho úřednická vláda zavedla. Ona opatření totiž vyžadují mezinárodní věřitelé kvůli snížení obrovského dluhu, kterým je Itálie dlouhodobě "pověstná". Berlusconi by pravděpodobně odmítal v opatřeních pokračovat, dokonce by mohl snížit daně. To ale finanční trhy slyšet nechtějí.

Aktuální situace je tedy taková, že Bersani s Montim nezískají většinu v Senátu, ale samotná Bersaniho Demokratická strana díky nejvyššímu počtu hlasů (29 %) získá bonus v podobě ovládnutí 54 % křesel Poslanecké sněmovny. Základní, nejlogičtější a očekávaná varianta budoucího italského politického uspořádání tedy padla. Jaké jsou další varianty?

Do všeho se může vložit hnutí bývalého italského komika Beppe Grilla, který získal asi 25 % protestních hlasů. Nicméně dle jeho předvolebních prohlášení označuje všechny politické strany za gaunery, se kterými se nehodlá spojovat. Potom už zbývá jen Silvio Berlusconi, jehož názory jsou ale diametrálně odlišné of názorů Bersaniho. Nicméně sám Berlusconi se již krátce po volbách vyjádřil tak, že si nedovede představit Itálii bez vlády a že zváží koalici s Bersanim. Ač jednání se teprve rozbíhají, dovolím si nastolit možné scénáře a jejich dopad na finanční trhy.

  • Nejpravděpodobnější varianta je spojení Berlusconiho s Bersanim a vytvoření „velké koalice“. To by sice dalo dohromady 2 odlišné názorové proudy, nicméně za daných okolností je to nejméně bolestivá varianta a trhy by ji mohly akceptovat bez dalších negativních reakcí. To ovšem pouze do doby, než by se naplno začaly projevovat rozpory mezi Berlusconim a Bersanim ohledně nutného a věřiteli požadovaného ozdravného procesu veřejných financí.
  • Méně pravděpodobná, avšak více negativní varianta pro trhy je opakování voleb v horizontu několika měsíců. Vzhledem k tomu, že krátce před volbami prudce rostly preference Berlusconiho a komika Grilla, lze usuzovat, že by ve volbách za několik měsíců mohly tyto strany dále posílit a vytvořit tak akceschopnou koalici. To by byla těžká rána finančním trhům.
  • Další varianty povolebního uskupení mohou zahrnovat i komika Grilla, nicméně předvídat všechny ostatní scénáře je více než obtížné a navíc jiné varianty jsou málo pravděpodobné.

 

Finanční trhy nyní musí být na pozoru. Zdravé veřejné finance Itálie jsou naprosto zásadní pro důvěryhodnost eurozóny, kterou může Berlusconi tvrdě zdiskreditovat. Do doby, než bude jasnější, kterým směrem se Itálie vydá, budou investoři pravděpodobně velmi neklidní.

Autor příspěvku je analytikem společnosti Cyrrus



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.