Kypr odmítl uvalit daň na střadatele

Připomeňme, že jeho součástí měla být bezprecedentní srážková daň z vkladů. Kyperští politici s věřiteli z eurozóny tak rozehráli partičku pokeru, přičemž obě strany se tváří, že ví, že druhá strana blufuje – neboli předstírá, že partii nedohraje až do hořkého konce.

A ten může být velmi trpký, zvláště pak pro Kypr. Již teď je jasné, že až nelikvidní kyperské banky po bankovních prázdninách otevřou, budou čelit runu vyděšených střádalů. A dnes je přitom již zcela irelevantní, zdali bankovní prázdniny naplánované původně do dneška, budou prodlouženy či nikoliv. Panika přijde a teď jde o to, kdo bude kyperskému bankovnímu sektoru krýt záda. Pokud si Kypr myslí, že to může být Rusko a jeho půjčky, pak se nepochybně plete.

Rusové sice mají na Kypru své strategické zájmy, avšak rozhodně se nebudou chtít sami pustit do finančního dobrodružství, kdy budou sanovat celý bankovní sektor na Kypru. Nechce-li tedy Kypr čelit bankovnímu rozvratu a tlaku na opuštění eura, musí se s věřiteli v eurozóně domluvit na kompromisu, který by mu umožnil trvalý přístup k likviditě ECB.

Ústupky se dají v následujících hodinách čekat z obou stran, avšak je jasné, že vyjednávací pozice Kypru není dobrá. Je to dáno mimo jiné i proto, že Kypr s ohledem na svoji velikost (představuje 0,2 % HDP eurozóny) a relativní expozici vůči finančnímu systému eurozóny nepředstavuje v očích politiků tak nebezpečnou entitu. To nakonec vysvětluje i relativně klidné chování trhů, když nákaza spojená Kyprem je prozatím velmi utlumená. To se pochopitelně může změnit – vše bude záležet na tom, nakolik se mezi Kyprem a věřiteli z EMU bude hrát kooperativní hra.

Autor komentáře je analytikem ČSOB