Rekordy akcií? Ale co vklady!

Do našich voleb zbývá ještě rok a dva měsíce, ale jedno poučení je aktuální: Chcete jistoty? Už nemusíte na Kubu, stačí na Kypr.

Naše vklady v bankách zatím pěkně tloustnou a je to pěkná suma za 1,7 bilionu korun jen od domácností (ty mají přitom půjčeno pouze něco málo přes bilion). Zatím si naše banky žijou na slušně vysoké noze: podle ČNB jim loni stoupl souhrnný čistý zisk o 11 miliard na 64,3 mld. Kč. Ale jsou to jen poslušné dcerušky zahraničních bank.

V USA lidé do bank ukládají jen drobné

Důvodem je fakt, že od války Severu proti Jihu jsou zvyklí ukládat úspory do státních dluhopisů – ty ostatně bez úhony a s pěkným výnosem přestály i Velkou hospodářskou krizi 30. let minulého století. To připomínám proto, že i u nás již postupně začala růst důvěra i obliba dluhopisových fondů. Také jakž takž přestály finanční krizi a zejména loni vynesly pěkné dvouciferné výnosy. Jenomže jejich budoucnost není úplně růžová a nevydělají možná ani na inflaci (vklady na ni ovšem nevydělají určitě).

Na investici do akcií nikdo neprodělal

Akcie – to je u nás snad děsivější slovo než belzebub – synonymum ani ne hazardu (Češi rádi sázejí a prosázejí víc, než proinvestují), ale rovnou prodělku. Přitom právě historická maxima amerických indexů ukazují jeden zajímavý fakt: na investici do akcií nikdo neprodělal!

Tedy když dodržel dostatečnou diverzifikaci, protože v jednotlivých titulech mohl vydělat i prodělat. V širším portfoliu ale neprodělal ani, když nakoupil v ten nejnevhodnější čas na podzim roku 2007.

Nu a kdo investoval pravidelně více let, tak „nakoupil“ i v úžasných výprodejích a má už vyděláno v desítkách procent ročně. Třeba právě ty nákupy v největší slevě (na jaře 2008) se zhodnotily už o 130 %.

I mezi fondy už najdeme pěkné výsledky: ty zaměřené globálně nebo na americké akcie za posledních (přestože krizových) pět let už vynášejí při pravidelném investování přes 10 % ročně.

Chce to tedy dát trvalý příkaz třeba jen na nějakých pár stovek a o nic se nestarat. Jde to i s druhým pilířem penzijní reformy. Tam je člověk dokonce „chráněn sám před sebou“, aby v panice neprodal při poklesech, což je nejčastější chyba drobných investorů.v