Dopady snížení úrokové sazby ECB a nové italské vlády

Snížení základní eurové úrokové sazby trh do značné míry očekával a odpovídalo i nízkým inflačním tlakům. Předpověď ECB pro inflaci na rok 2013 se pohybuje v rozmezí od 1,2 % do 2,0 % a na rok 2014 v rozmezí od 0,6 % do 2,0 % (tj. střední hodnota 1,3 %), což značí spíše nízké inflační riziko.

Podle našeho očekávání toto snížení k převratným změnám nepovede. Je však jen jedním z opatření, která byla oznámena s cílem podpořit slabé hospodářství eurozóny. Ve skutečnosti zůstává růstová prognóza nadále pochmurná.

Evropská komise nedávno (3. 5. 2013) revidovala směrem dolů očekávaný růst HDP v eurozóně v roce 2013 na -0,4 %. U nezaměstnanosti se přitom v roce 2013 očekává růst na 12,2 % oproti 11,4 % v roce 2012. Vzhledem k tomu, že tento výhled neplatí pouze pro země na periferii eurozóny, ale rovněž pro ostatní země, jako je například Francie, které se až dosud zdály být vůči krizi odolnější.

ECB se na tomto pozadí snaží napomoci možnému zotavení evropského hospodářství ve druhé polovině roku tím, že bankám poskytuje neomezenou likviditu ve snaze zajistit adekvátní přerod monetární politiky na podmínky financování v zemích eurozóny. K opatřením, která vedou tímto směrem, patří snížení mezní zápůjční sazby (sazba, při níž si mohou banky půjčovat prostředky přes noc) na 1 % z 1,5 % a co je nejdůležitější – také oznámení o tom, že ECB bude nadále půjčovat bankám tolik peněžních prostředků, kolik budou požadovat, a to nejméně do poloviny roku 2014 s tím, že bude nadále platit facilita „poskytnutí likvidity s pevnou sazbou a s plným přidělením“.

Prezident ECB Mario Draghi rovněž uvedl, že Centrální banka je po technické stránce připravena snížit sazbu vkladové facility. Záporná hodnota u vkladové sazby by znamenala, že by ECB bankám účtovala za to, že u ní mají vklady, což by bylo další opatření, které by banky nutilo více půjčovat.

Jaký dopad budou mít podle vašeho názoru tato opatření na eurozónu? Domníváte se, že budou účinná při řešení problematiky fragmentace úvěrového trhu?

Všechna tato opatření by bankám měla poskytnout jistotu ohledně zápůjčních podmínek a měla by pomoci i peněžnímu trhu, neboť sníží volatilitu sazby EONIA.

Avšak eurozónu neustále sužují velké problémy, jako je fragmentace úvěrového trhu a přísné podmínky pro získání úvěrů, které v některých zemích platí zejména pro malé a středně velké podniky (MSP).

Mario Draghi ve svém projevu rovněž oznámil, že ECB hledá způsoby, jak prosadit fungující trh pro cenné papíry zajištěné aktivy (ABS) a umožnit, aby se monetární politika více orientovala na MSP. Toto téma je samozřejmě ještě v plenkách, důležité však je, že ECB naznačila, že má v úmyslu se tímto směrem vydat. V tomto ohledu očekáváme v příštích měsících další iniciativu, neboť ECB se snaží nalézt způsoby, jak v eurozóně zacílit na specifický problém, jímž je právě financování MSP.

Mario Draghi tvrdí, že zároveň „je nezbytné, aby vlády zintenzivnily zavádění strukturálních reforem na národní úrovni, a přitom stavěly na úspěších, jichž dosáhly v rámci finanční konsolidace, a v případě potřeby dál pokračovaly v rekapitalizaci bank.

Pro vyřešení euro krize jsou i nadále klíčové strukturální reformy. Co si v tomto ohledu myslíte o nové italské vládě?

Věřím, že sestavení nové vlády je pro Itálii dobrou zprávou. Podle dosavadních prohlášení nového vedení to vypadá, že nová vláda bude chtít úsporná opatření prosazovat v menší míře, aby v zemi podpořila hospodářský růst a bojovala proti vysoké úrovni nezaměstnanosti.

Na italské hospodářství by to v krátkodobém horizontu mělo mít dobrý dopad. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pak jistě bude i v Itálii nutné provést více strukturálních reforem, nyní je však ještě příliš brzy na to, abychom novou vládu v tomto ohledu jakkoli hodnotili.

Jaký dopad bude podle vašeho názoru obecně mít snížení sazby ECB a nová italská vláda na finanční trhy a jak vypadají pozice v portfoliích, která spravujete?

Domnívám se, že nedávné události poskytnou podporu bankám a vládním dluhopisům periferních zemí, a tudíž bychom mohli nadále sledovat snížení úvěrových rozpětí v Itálii a ve Španělsku.

Je pravda, že v prostředí tak vysoké fragmentace by opatření ECB měla mít ještě větší účinek na omezení nákladů na financování bank. V určitém okamžiku by to mělo rovněž pomoci oživit návrat k půjčování MSP, což by mělo pozitivní vliv na celou ekonomiku.

Při takovém výhledu zachováme dlouhé pozice v periferních zemích, zejména v Itálii. Vzhledem k tomu, že se situace neustále vyvíjí, zejména pokud jde o politiku, budeme nadále pečlivě monitorovat vývoj událostí, abychom byli připraveni a dokázali se vyrovnat s jakoukoli nečekanou změnou. Přesto neočekáváme návrat takové volatility, která panovala v nejhorší fázi krize.

Autor komentáře je vedoucím pro evropské vládní dluhopisy a forex společnosti Pioneer Investments