Churning: Nekalá praktika nadměrného obchodování

Obchodujete na kapitálových trzích prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, případně využíváte rovněž služeb investičního zprostředkovatele? Vaše finanční prostředky do investičních nástrojů byly zmařeny a veškerou vinu neúspěchu nese nestabilní trh? Nikoliv ve všech případech, zaměřme se společně na jednu z nekalých praktik na kapitálových trzích. Tzv. churning, neboli nadměrné obchodování na účtu zákazníka.

Obchodník se cennými papíry je povinen poskytovat investiční služby s odbornou péčí. A v souladu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu je obchodník s cennými papíry povinen jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků. Tato povinnost odborné péče platí zároveň pro investičního zprostředkovatele. Dopouští-li se však „churningu“, stanovenou zákonnou povinnost porušuje a investor má právo požadovat odškodnění.

Čtěte také: Svatošová: Počet stížností na nekalé praktiky finančních poradců setrvale roste

Co je to „churning“?

Dnes již zaniklá Komise pro cenné papíry (orgán státního dozoru nad kapitálovým trhem, nyní dohled vykonává Česká národní banka) v roce 2006 vymezila podmínky pro „churning“. Jedná se o neetickou praktiku, jejíž základ tvoří nadměrné obchodování na účtu zákazníka, přičemž následkem je placení vyšších provizí obchodníkovi s cennými papíry za uskutečňování obchodů, úroků při obchodování na úvěr a dalších případných poplatků. K následné ziskovosti účtu zákazníka s ohledem na tyto náklady je nutné zajistit vyšší výnosy, což přináší zvýšené riziko.

Podmínky k prokázání nadměrného obchodování

Někdejší Komise pro cenné papíry vymezila tři podmínky k prokázání churningu na účtu zákazníka:

• Kontrola obchodníka s cennými papíry nad zákazníkovým účtem
• Odpovědnost za správní delikt
• Nadměrnost obchodování

Z hlediska kontroly obchodníka s cennými papíry nad zákazníkovým účtem může docházet i k faktické kontrole obchodování na účtu zákazníka, a to v případech, kdy zákazník uzavřel komisionářskou smlouvu, pokud zákazník prokáže, že se u většiny svých obchodů řídil doporučením obchodníka.

Nadměrnost obchodování

Jaké jsou typické znaky nadměrného obchodování? Nepřiměřený vysoký obrat na účtu, časté nákupy a prodeje investičních nástrojů, vysoké poplatky hrazené obchodníkovi. Vždy je nutné posuzovat „churning“ s ohledem na investiční profil zákazníka, kdy rozhodujícím kritériem hodnotícím přítomnost „churningu“ není skutečnost, zda obchodování je ziskové nebo ztrátové.

Pro zjišťování „churningu“ se využívá metody „turnover rate“, tedy ukazatele obratu na účtu zákazníka. Celkový objem nákupů se vydělí průměrným čistým majetkem zákazníka. Je-li poměr v hodnotě dvou u konzervativního zákazníka, je zde možnost churningu.

Další uplatňovaná metoda pro zjištění nadměrnosti obchodování je „cost to equity“, ukazatel výše nákladů ve vztahu k majetku zákazníka. V tomto případě se vypočte poměr mezi veškerými náklady uhrazenými obchodníkovi k jeho průměrnému čistému majetku. Je-li hodnota 4 % u konzervativního zákazníka, je možné předpokládat “churning”.

Ukazatel četnosti nákupů a prodejů na účtu „In and Out trading“ reprezentuje další metodickou pomůcku pro zjišťování „churningu“ společně s ukazatelem výše nákladů ve vztahu ke ztrátě.

Odškodnění investorů

Výše uvedené krátké pojednání nemůže ve vyčerpávajícím rozsahu shrnout problematiku „churningu“ především s ohledem na absenci judikatury, přestože i zde se již projednávají první soudní spory, o kterých vás budeme informovat a zároveň absencí české relevantní literatury. Má-li však zákazník podezření, že byl poškozen „churningem“ a je připraven žádat odškodnění v civilněprávní rovině, bude nutné vyhledat odborníky na právo kapitálových trhů s procesními zkušenostmi. Česká národní banka ve veřejnoprávní rovině ukládá poměrně vysoké pokuty v případě zjištění „churningu“, přišel tedy čas, aby zároveň samotní poškození investoři požadovali odškodnění v plné výši.

Využité a citované stanovisko Komise pro cenné papíry k problematice „churningu“ lze vyhledat na internetu pod označením STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006.